Kobra 26 má podle Schillerové vrátit miliardy do rozpočtu. „Srovnejte si data,“ říká Jurečka

Nahrávám video

„Už to, že do toho chceme jít a že budou probíhat hromadné kontroly, je určitým preventivním krokem,“ sdělila ministryně financí Alena Schillerová (ANO) o meziresortní spolupráci v boji proti nelegálnímu zaměstnávání. Jejím cílem je mimo jiné zastavit daňové ztráty pro státní rozpočet. „Je to potřeba, ale srovnejte si informace a data,“ vyzval Schillerovou exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Debatovali spolu v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským.

Ministerstva financí, práce a sociálních věcí a vnitra ve středu oznámila, že posílí spolupráci v boji proti nelegálnímu zaměstnávání. Cílem je zastavit zneužívání systému, lépe chránit zaměstnance a zastavit daňové ztráty pro státní rozpočet, řekla ministryně financí. Stát podle ní kvůli nelegálnímu zaměstnávání ročně přichází o desítky miliard korun.

Kolik peněz lze vrátit do státního rozpočtu? „Vycházíme z několika zdrojů. První je zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), která je necelý rok stará. Ta počítá zhruba s výpadkem 23 miliard ročně. Pak vycházíme z čísel Asociace poskytovatelů personálních služeb, která to odhaduje zhruba na čtyřicet miliard (…). A pak NKÚ cituje ve své zprávě Evropskou komisi. Ta hovoří o částce pohybující se kolem devadesáti miliard, což je astronomické číslo,“ popsala Schillerová, podle níž se vláda drží konzervativního odhadu a čerpá spíše z čísel NKÚ.

Ministryně ve středu s šéfy resortů práce Alešem Juchelkou (ANO) a vnitra Lubomírem Metnarem (ANO) podepsala memorandum o vytvoření takzvané Kobry 26. „Jsem přesvědčená, že už to, že jsme podepsali memorandum a že začala práce, je určitý signál, že tady ty stanjurovsko-fialovské devadesátky prostě nebudeme trpět,“ prohlásila s odkazem na bývalého premiéra Petra Fialu (ODS) a exministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS).

Zpráva NKÚ je podle Jurečky vysvědčením Babiše a Schillerové

Jurečka odhaduje, že stát je schopen navíc vybrat a získat částku do dvaceti miliard. Dodal, že ho Schillerová pobavila, když hovořila o zprávě NKÚ. „Ta je de facto vysvědčením práce Aleny Schillerové a (nynějšího premiéra) Andreje Babiše (ANO) v období jejich vlády mezi roky 2017 a 2021,“ uvedl s tím, že zpráva kontrolovala roky 2019 až 2022.

„My jsme od roku 2022 a 2023 udělali několik klíčových změn zákonů – zpřísnili jsme sankce, rozšířili jsme možnosti a kompetence dozorových orgánů, včetně toho, že se zvýšily nejen finanční sankce, ale můžeme ukončit i činnost firem, které tolerují nelegální zaměstnávání,“ vyjmenoval Jurečka, podle něhož se v minulém volebním období scházely pracovní skupiny a k propojování úřadů tak docházelo.

Podle Schillerové ale bývalá vláda při této činnosti na jeden z úřadů zapomněla. „A to je Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). To jde za vámi a tam jsou právě největší úniky,“ zdůraznila. Jurečka nicméně oponoval, že ředitel ČSSZ se koordinačních jednání účastnil.

Ministryně financí se vyjádřila i ke zpřísnění sankcí. „Základní sankce za výkon nelegální práce jsou padesát tisíc až deset milionů korun a ty jsou historicky déle v zákoně, než vy jste byl ministrem práce a sociálních věcí, takže ani v tomto směru to nebylo dokonalé,“ řekla směrem k Jurečkovi.

„Sankce byly rozšířeny (…) i na firmu, nejen na agenturu. To je změna, která za nás byla přijata. Pak tam také byla přidána sankce ukončení činnosti, to tam nebývalo. To znamená, že tu firmu můžeme zrušit a zavřít. To je další posun. A od 1. ledna tohoto roku platí v zákoně i to, že to můžete okamžitě zveřejnit,“ oponoval Jurečka, podle něhož i možné zveřejnění firmy od této činnosti odrazuje.

Registrace zahraničních pracovníků

„Chci také doplnit, že jen od podzimu loňského roku platí povinná registrace zahraničních pracovníků před jejich nastoupením do práce a jen během třech měsíců, kdy opatření začalo platit, se nově zaregistrovalo šedesát tisíc osob na českém pracovním trhu,“ dodal exministr, podle něhož navíc bude od 1. července letošního roku povinná i registrace pro české občany. Ohradil se také proti tvrzení Schillerové, že s novinkou, která začne platit v první červencový den, přišla současná vláda.

Podle ministryně financí se v minulém volebním období v rámci resortu práce a sociálních věcí „zaspalo“ a nynější kabinet bude muset připravit potřebnou legislativu. „Je tam několik věcí, které detekoval ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka a zadal konkrétní legislativní práce,“ sdělila. Jurečka ale s kritikou nesouhlasil. „Když se podíváte na zprávu Evropské komise, tak Česká republika je, pokud jde o zaměstnávání osob ve veřejném sektoru načerno, zhruba na nějakých sedmi procentech a Evropa je průměrně na jedenácti procentech,“ poznamenal.

Jurečka ovšem rovněž připustil, že ne vše se podařilo prosadit. Do trestního zákoníku by si přál dát trestný čin umožnění nelegálního zaměstnávání, který by státu pomohl potírat podobné praktiky zaměstnavatelů. „My můžeme dělat sankce a ukončit podnikatelskou činnost firmy, ale nemáme důsledný nástroj pro osoby, které toto páchají,“ míní. Podle Schillerové je to k debatě. „Otázka je, aby skutečně byli postihováni ti, co postihováni být mají,“ zdůraznila.

Práci nynějšího kabinetu v boji proti nelegálnímu zaměstnávání Jurečka ocenil. Podle něho je dobré, že se v ní pokračuje, a je potřeba. „Ale srovnejte si informace a data,“ řekl směrem k Schillerové. Ta namítla, že se dat drží. „Kdybych se jich nedržela, tak bychom to těžko mohli dělat,“ podotkla a dodala, že v oblasti boje proti nelegálnímu zaměstnávání věří v podporu opozice. „Já si myslím, že bychom se neměli přít o to, jestli bylo dříve vejce, nebo slepice. Tady bychom měli spolupracovat a navazovat na jednotlivé kroky,“ sdělila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 11 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 16 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 17 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...