K úpravě v rozpočtovém určení daní měst a obcí dojde, řekl Stanjura

Nahrávám video
Jednání o změnách v konsolidačním balíčku
Zdroj: ČT24

K úpravě v rozpočtovém určení daní měst a obcí podle ministra financí Zbyňka Stajnury (ODS) rozhodně dojde. Jakým způsobem se rozdělování vybraných daní mezi státem a samosprávami změní, by měli v úterý dořešit koaliční lídři se zástupci měst a obcí, poté také s Asociací krajů. Samosprávy jsou připraveny debatovat o úpravě dělby výnosu, který plyne z daně z přijmu fyzických a právnických osob. V případě daně z nemovitosti ovšem žádají, aby zůstala dál výlučně jejich příjmem. Loni takto získaly přes dvanáct miliard korun.

„Budeme si vyměňovat názory a uvidíme, zda dojdeme k nějaké shodě na tom, jak případně tyto zákony změnit. Do rozpočtového určení daní měst a obcí beze sporu vstupovat budeme, protože to je součástí našeho ozdravného balíčku. My vedeme dlouhodobě, zhruba ty dva roky, jednání s Asociací krajů a budeme zítra (v úterý, pozn. red.) debatovat s jejich zástupci, zda jsme schopni případné změny zákona dát ještě ve druhém čtení do ozdravného balíčku, nebo ne,“ řekl Stanjura ČT.

Podle šéfa státní kasy jde o to, zda daň z nemovitosti zůstane plně příjmem obecních rozpočtů, nebo ne. „Podle mě jsou obě varianty na stole. Právě proto budeme jednat, abychom věděli, zda nalezneme shodu, nebo ne,“ doplnil. Jednání se zástupci obcí má podle informací ČTK naplánované na úterní dopoledne.

K debatě o konsolidačním balíčku se stranické špičky vrací po vládních prázdninách. Kabinet nyní chystá pozměňovací návrhy – stejně jako opozice. Sněmovní rozpočtový výbor stanovil jako nejzazší termín pro podání návrhů na změny 25. srpen. Balíček by měl začít platit příští rok.

Člen sněmovního rozpočtového výboru Jiří Havránek (ODS) dříve v pondělí uvedl, že koaliční špičky mají v plánu jednání se zástupci měst, obcí a krajů už v pondělí. „Týká se rozpočtového určení daní,“ přiblížil. Další schůzka bude podle něj následovat ještě v příštím týdnu. „Takže opravdu věřím, že na začátku příštího týdne bude hotovo,“ dodal. V případě obcí a měst podle Havránka debata s vládou směřuje k dohodě. „Kraje a navýšení rozpočtového učení daní, to je složitější případ, i co se týče vzájemné dohody mezi kraji,“ podotkl.

Nahrávám video
Člen rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Havránek ke změnám v konsolidačním balíčku
Zdroj: ČT24

To, aby daně z nemovitosti zůstaly obcím, chce hnutí STAN. V médiích už se objevily informace, že na tom panuje shoda. „Je zde ještě řada věcí, které se svými partnery musíme předjednat, a pokud opravdu není dojednáno vše, tak, jak se říká, není dojednáno nic,“ okomentoval v rozhovoru pro ČT poslanec a místopředseda STAN Lukáš Vlček.

Daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů

Kabinet ještě čeká také jednání s odbory a zaměstnavatelskými svazy. V této debatě jde z velké části o daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v neděli naznačil, že jednání by mohlo směřovat ke kompromisu. Zda u některých benefitů daňové zvýhodnění zůstane, zatím Havránek nechtěl předjímat. „U návrhů zaměstnaneckých a zaměstnavatelských svazů jsme ještě na začátku diskuse. Věřím, že dokážeme najít kompromisy. Ale pro mě je důležité, aby se nezměnilo finální číslo úspor, které konsolidační balíček má přinést, protože to je klíčové i pro budoucnost České republiky,“ řekl.

Také předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob považuje za zásadní to, aby celková úspora za příští dva roky skutečně dosáhla 150 miliard. „A aby se snižoval strukturální deficit státního rozpočtu,“ dodal. Návrhy zaměstnavatelů a odborů jsou podle Jakoba k diskusi. „Nicméně řada těch návrhů směřuje k tomu, že by nakonec ta úspora nebyla taková, jak předpokládáme a jak ji chceme, aby byla,“ upozornil.

Nahrávám video
Jan Jakob o změnách konsolidačního balíčku
Zdroj: ČT24

Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalé šéfky státní kasy Aleny Schillerové by daňové zvýhodnění mělo zůstat alespoň u některých zaměstnaneckých benefitů. „Domnívám se, že pokud toto daňové zvýhodnění benefitů bude zrušeno, to znamená bude tam prosazen návrh, který je v daňovém balíčku, tak v podstatě končí. Co by motivovalo zaměstnavatele, aby je poskytovali, když za to nemají adekvátní daňové zvýhodnění?“ táže se.

Podle bývalé šéfky státní kasy by měl zůstat minimálně stravenkový paušál. Varovala také před omezením peněz z fondu kulturních a sociálních potřeb. „Chci upozornit, že se může s vaničkou vylít i dítě, protože mnoho zaměstnavatelů poskytuje díky fondu kulturních a sociálních potřeb příspěvek i na důchodové spoření,“ zdůraznila.

Havránek nicméně věří, že i bez daňového zvýhodnění benefity zůstanou. „Na to jsou odbory poměrně silné a já věřím, že drtivá většina těch výdobytků, na které jsou zaměstnanci zvyklí, zůstane zachována,“ řekl.

Odbory přicházejí také s návrhem týkajícím se toho, aby nebyla zvýšena nemovitostní daň pro zemědělské pozemky. Havránek podotkl, že tento podnět zaznívá i od politiků ze zemědělského výboru. „Myslím si, že je na místě se o tom bavit. Na druhou stranu problémem drahých potravin nebude ta zvýšená daň, ale vidíme to na ziscích jednotlivých velkých potravinářských konglomerátů v loňském roce, že opravdu tam byla spíše navýšena marže,“ uvedl. Zrovna v tomto bodě si ale kompromis dokáže představit – pokud se úspory najdou jinde.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula očekává pozvání k jednacímu stolu v tomto týdnu. V pondělí řekl, že odbory mají širší okruh připomínek než obce a kraje.

Co se týče návrhu STAN na snížení spotřební daně na e-cigarety proti původní verzi, to Havránek považuje za správné. Podle něj totiž navržené zdanění nikotinových sáčků a e-cigaret bylo velmi vysoké. STAN také požaduje přesunutí novin do snížení sazby DPH.

Pozměňující návrhy

Ve hře je podle Havránka to, že koalice předloží ve sněmovně souhrnný návrh nebo nějaké nižší číslo. „Neočekávám, že by kolegové z koalice předkládali velké množství pozměňujících návrhů,“ uvedl.

Jakob předpokládá, že se pětikoalice dohodne na jednom komplexním pozměňovacím návrhu. Podle Vlčka už se nyní jedná spíše o technických věcech „Osobně věřím, že zbývá poslední schůzka, kde dosáhneme konečné dohody na tom důležitém robustním balíčku ve výši minimálně 150 miliard korun,“ řekl Vlček. To potvrdil i Jakob. „My jsme v těch jednáních významně pokročili, na základních úpravách máme v rámci koalice shodu. V příštích dnech a týdnech budeme ještě ta jednání finalizovat,“ přiblížil.

Stejně mluví i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Vypadá to, že bychom už v zásadě měli být na většině věcí domluveni. To znamená, že předpokládám, že příští týden by se mělo jednání uzavřít,“ řekl.

Nahrávám video
Lukáš Vlček o změnách konsolidačního balíčku
Zdroj: ČT24

Schillerová řekla, že je z vlády zklamaná. „Jsem zklamaná z toho, že jsme 27 hodin projednávali daňový balíček v prvním čtení a teď vlastně nevíme, na jakém společném pozměňovacím návrhu se vláda hodlá dohodnout. To prostě pořád nevíme, máme jenom nějaké střípky z médií,“ vytkla.

Pozměňovací návrhy nicméně připravuje i opozice. „Na kterých se ještě politicky budeme domlouvat tento a příští týden. Ale zejména doufáme, že se snad najdou i mezi koaličními poslanci takoví, kteří hodí ten paskvil ministrovi Stanjurovi na hlavu,“ řekla. Z velké části pozměňovací návrhy podle ní opozice připravené má, nyní o nich bude diskutovat.

Nahrávám video
Alena Schillerová o změnách v konsolidačním balíčku
Zdroj: ČT24

Schillerová také vyjádřila obavy z dopadů balíčku na ekonomickou situaci v zemi. „Mám vážné obavy, že se opět staneme úkazem ve světě – takovým ostrovem sebevrahů, podobně jako to bylo před deseti lety, kdy pravicová vláda ODS stejným způsobem zvýšila daně, snížila důchody a my jsme se dostali do druhé opakované recese, teď jsme ve stagnaci. Takže za mě je to velmi špatně,“ dodala Schillerová.

Kritizovala také, že vláda nepředstavila úspory na výdajové straně. „Kde je vláda má? Kde je těch 54,4 miliardy škrtů na dotacích? Neviděli jsme zatím ani čárku, jenom kouřovou clonu,“ říká.

Balíček šesti desítek novel má příští rok zmírnit propad státního rozpočtu téměř o 98 miliard korun, během dvou let pak v součtu o více než 150. A to pomocí rušení daňových výjimek a úlev, omezením národních dotací nebo zvýšením daně z příjmů firem. Balíček podle Vlčka také zásadně zjednodušuje daňové a dotační prostředí České republiky.

Koaliční lídři v širším formátu takzvané K15 se budou změnami zabývat příští týden, koncem srpna pak balíček projedná pětice sněmovních výborů, začátkem září se pak k němu vrátí samotné plénum. Na 31. srpna je svolán hospodářský výbor a také rozpočtový už svolal jeho předseda Josef Bernard (STAN). Ten spolu s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) v pondělí také potvrdil, že širší koaliční jednání se má uskutečnit v příštím týdnu. 

Opozice konsolidační balíček kritizovala a navrhovala jeho zamítnutí, které ale neprosadila. Pozměňovacích návrhů se ve sněmovním systému sešly zatím tři desítky. Nejaktivnější jsou poslanci SPD. Například Jiří Kobza navrhuje vypustit zvýšení minimálního ročního vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění pro podnikatele. Skupina poslanců ANO v čele s Josefem Kottem navrhuje zachovat sníženou sazbu daně z přidané hodnoty pro řezané květiny a dekorativního listoví.

Pouze jeden návrh zatím pochází z koaličních řad – jde o návrh předsedy pirátského klubu Jakuba Michálka namířený proti zvýšení renty bývalých prezidentů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 3 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 4 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...