Jmenování nových členů rady ČNB je z pohledu trhu dobrá volba, uvedl ekonom Seidler

Nahrávám video

S novými členy rady České národní banky (ČNB), kteří nastoupí v červenci, neočekává hlavní ekonom České bankovní asociace (ČBA) Jakub Seidler zvyšování úrokových sazeb. Spekuluje o tom, že nový guvernér centrální banky Aleš Michl bude výrazněji přistupovat k investici devizových rezerv. „V případě využívání devizových rezerv a intervenování za silnější korunu bude muset centrální banka hlavně udělat rozhodnutí, kam až by korunu chtěla dostat,“ uvedl v pořadu Interview ČT24.

Bankovní rada bude mít od července tři nové členy. Prezident ve středu do funkce viceguvernérky jmenoval dosavadní předsedkyni Národní rozpočtové rady, ekonomku Evu Zamrazilovou. Dalšími členy se pak stanou Jan Frait, který je v centrální bance zodpovědný za finanční stabilitu, a z pozice hlavní analytičky Hospodářské komory přejde Karina Kubelková.

Podle ekonoma Seidlera nejsou jména nových a staronových členů překvapení a upozornil na to, že v posledních týdnech na trhu způsobovalo nejistotu hlavně to, jak se bude bankovní rada stavět k dalšímu nastavování úrokových sazeb. „Z pohledu toho, jak trh jmenování nových členů vyhodnotil, je to dobrá volba,“ uvedl. 

„Trh nyní tuší, co od těchto jmen očekávat. Protože například Frait už v bankovní radě byl v letech 2000–2006, v té době patřil do tábora takzvaných holubic,“ připomněl Seidler s tím, že zvířecí terminologie ekonomů označuje situaci, „kdy člen centrální banky preferuje spíše nižší úrokové sazby, tak se mu říká holubice, a když preferuje vyšší, tak se mu říká jestřáb“.

Podle hlavního ekonoma ČBA nebude nově jmenovaný člen bankovní rady Frait pravděpodobně pro další zvyšování úrokových sazeb. „A Zamrazilová se v době, kdy působila v centrální bance, řadila spíše mezi jestřáby, už několikrát se ale v médiích vyjádřila, že považuje současnou úroveň úrokových sazeb za dostačující a další navyšování nepodporuje,“ doplnil. 

„Moc toho ohledně názorů paní Kubelkové na měnovou politiku nevíme, ale dá se předpokládat, že tím, že přichází z prostředí Hospodářské komory, kde firmy vysoké úrokové sazby rovněž nekvitují, takže bude také vůči dalšímu navyšování úrokových sazeb spíše opatrnější,“ myslí si Seidler o nové člence rady.

obrázek
Zdroj: ČT24

Úrokové sazby se s novými členy rady asi nebudou zvyšovat, uvedl Seidler

Bezprostředně po jmenování nového guvernéra České národní banky Michla v květnu oslabil kurz koruny, což je podle Seidlera znamením, že to „byla volba, která trhu naznačila, že přichází někdo, kdo je proti současnému konsenzuálnímu názoru bankovní rady.“ Reakce trhu podle něj reflektovala to, že se od nového guvernéra očekávala razantní změna měnové politiky. 

Obavy a rozporuplné reakce z Michlova jmenování ale Seidler mírní. „Michl pravděpodobně bude i v komunikaci opatrnější. Od svého jmenování guvernérem poskytl jeden rozhovor, který naznačoval, že bude spíše udržovat tu kontinuitu. Nyní vidíme, že většina bankovní rady bude spíše podporovat to, že by se úrokové sazby dále neměly zvyšovat,“ míní. 

Od nové podoby bankovní rady očekává pravděpodobné silnější investice devizových rezerv. „ČNB to nyní může dělat víc, ale je třeba říct, že i to je opatření, které bude do jisté míry ekonomiku také bolet. Stejně jako se centrální banka rozhoduje o výši úrokových sazeb a musí se rozhodovat, kam až půjdou. A samozřejmě čím výše budou, tím je to větší problém pro domácnosti, které mají hypotéku a pro firmy. Tak i v případě využívání devizových rezerv a intervenování za silnější korunu bude muset centrální banka udělat rozhodnutí, kam až by korunu chtěla dostat,“ podotkl. 

Dosluhující guvernér ČNB nedávno prohlásil, že rada na svém červnovém zasedání zřejmě zvýší základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu či více. Nyní dosahuje základní úroková sazba 5,75 procenta a je nejvyšší od roku 1999. 

„Nastavování měnové politiky je složité a musíte složitě lavírovat mezi tím, že chcete bojovat s inflací, ale zároveň víte, že zvyšováním sazeb ochlazujete ekonomiku a tlumíte ji a musíte si dát pozor, aby toho nebylo příliš,“ reagoval Seidler s tím, že s dalším zvyšováním sazeb by osobně byl opatrný kvůli tomu, že je viditelný trend, kdy firmy začínají u bank preferovat eurové půjčky. 

Kroky současné rady Seidler nechtěl hodnotit kvůli tomu, že jejich dopad bude možné vyhodnotit až v budoucnu. „Pokud by se ještě výrazněji rozjela inflace, pak bude jasné, že centrální banka měla intervenovat agresivněji a úrokové sazby zvyšovat,“ uvedl. Na druhé straně podle něj stojí to, že inflace pravděpodobně začne zpomalovat i tím, že poptávku poznamená, že domácnosti budou čelit daleko dražším energiím a nebudou tolik utrácet. „To samo o sobě přinese zpomalení,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 5 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 11 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 12 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 22 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...