Hrozba zastavení plynu je hra, Česko se ale musí připravit, míní politici a experti

Nahrávám video

Česko má zásoby plynu přibližně na měsíc, zásoby ropy a ropných produktů na více než 90 dní. V současnou chvíli jsou veškeré dodávky energií stabilní, uvedl po jednání krizového štábu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Firmy z EU budou podle něj pokračovat v platbách za energie Rusku v té méně, ve které byly kontrakty sjednány, a jakékoliv jednostranné změny budou považovány za porušení smluv. Dodal, že Česko je připraveno na všechny varianty vývoje dodávek z Ruska.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Všichni přítomní mi potvrdili, že v současnou chvíli jsou veškeré dodávky energií stabilní a nepozorujeme žádné další výpadky,“ řekl Síkela na tiskové konferenci po pátečním jednání. 

Zástupci energetiky se mají kvůli současné situaci podle něj znovu sejít příští týden. Jednání krizového štábu se zúčastnil také ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), zástupci společnosti Net4Gas, která je provozovatelem přepravní soustavy pro zemní plyn v Česku, zástupci Správy státních hmotných rezerv (SSHR), společnosti Čepro, ČEPS a zástupci všech významných obchodníků a výrobců energií.

Domácnosti by v případě krize měly plyn nejdéle

V tuzemsku se vytěží dvě procenta spotřeby plynu, většina suroviny se dováží právě z Ruska. Česko je podle ministra připraveno na všechny možné varianty vývoje dodávek plynu a ropy z Ruska. V případě nouze by bylo prioritou zajištění chodu základní infrastruktury a dodávek tepla pro domácnosti – krizový plán počítá s tím, že ty by plyn dostávaly nejdéle.

„Všechny státy, stejně tak jako naše firmy v tuhle chvíli nesignalizují žádné omezení dodávek, ať už plynu, nebo ropy. Všechny dodávky jsou v tuhle chvíli stabilní, a tím pádem proudí plyn podle nasmlouvaných kontraktů,“ konstatuje náměstek sekce energetiky ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla.

Nahrávám video

Zákazníky uklidňují i tuzemští dodavatelé, zásob mají dostatek. „V tuhle chvíli se pro zákazníky nic neděje, nic se nemění, plyn do Evropy proudí a my máme pro naše zákazníky zásoby na několik týdnů dopředu,“ avizuje mluvčí ČEZu Roman Gazdík.

„Předpokládám, že by to mohlo nastat a důvodem je fakt, že je chladné počasí. Rusové vždycky rádi využívají situace překvapení, nicméně si myslím, že i kdyby k tomu došlo, tak to nebude mít dlouhého trvání, že dodávku bude Rusko nuceno opět obnovit, protože zoufale potřebuje peníze,“ uklidňuje poradce v oboru plynárenství Vratislav Ludvík.

Unijní stanovisko

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal ve čtvrtek dekret, podle kterého od pátku odběratelé z takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ musí za ruský plyn platit v rublech. Zahraniční kupci mají podle dekretu peníze na rubly směňovat pomocí účtů v ruské bance. Putin rovněž prohlásil, že pokud se tyto platby neuskuteční, budou smlouvy o dodávkách pozastaveny.

Česko je podle Síkely od pátečního rána ve spojení s úřadem předsedy Evropské rady, Evropská unie má v pátek zveřejnit společný výstup na ruský požadavek na platby za energie v rublech, ve kterém ho odmítne.

„Příští týden 7. dubna na tento postup naváže jednání expertních ministerských skupin Evropské unie. A jejím úkolem bude dopracovat to, na čem jsme se už předběžně dohodli, a sice detail společných nákupů energií v rámci Evropské unie a koordinace přípravy na zimu. Česká republika samozřejmě od začátku tento jednotný postup na úrovni Evropské unie podporuje,“ řekl Síkela.

V pátek odpoledne jednala Mezinárodní energetická agentura na ministerské úrovni o dalším dobrovolném uvolňování ropy na trh ze strany členských států. Uvolněním 120 milionů barelů suroviny chtějí země předejít vysokým cenám pohonných hmot.

Je to mocenská hra, shodují se politici

Exministr průmyslu a obchodu a místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) míní, že je třeba se připravit na všechny scénáře. „Jakkoliv vládě nedáváme žádnou vinu za to, že dnes jsou ceny tam, kde jsou, případně že hrozí nedodávky ze strany Ruska, tak bych nebyl tak klidný, být na místě pana ministra Síkely,“ řekl.

Domnívá se, že Česko nemá zásoby na měsíc, ale pouze na asi dvacet dní. „Vycházíme z průměrné denní spotřeby, samozřejmě to záleží na počasí,“ zdůvodnil. Podle něj také měl kabinet už před měsícem dokoupit zásoby plynu. „Nejenže ho o to žádala opozice, ale současně to byl návrh ministerstva průmyslu a obchodu. Vláda to shodila ze stolu s tím, že se budou dokupovat zásoby společně na bázi Evropské unie,“ vytknul. Navrhuje, aby vláda dokoupila zásoby plynu do Správy státních hmotných rezerv.

Hrozbou pozastavení dodávek plynu ruský prezident Vladimir Putin podle europoslance Jiřího Pospíšila (TOP 09) jen testuje jednotu Západu – ve skutečnosti se nechce o příjmy z nerostných surovin připravit. „Osobně se domnívám, že se jedná o mocenskou hru Vladimira Putina. Zkrátka vidí, že jako Evropa nejsme ochotni přitvrdit v sankcích a chceme své pohodlí. On tedy přechází do ofenzivy a zkouší tlačit na Evropu,“ míní. Dodal, že pokud bude Evropa jednotná a neustoupí, Putin plyn nepřestane dodávat.

Podobně situaci vnímá předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. „Jde o stupňování tlaku, možná o mediální hry v zájmu snahy prezentovat se pro ruské publikum jako tvrdý vyjednavač,“ řekl Michálek ČT. Na dohlednou dobu je podle něj plyn v Česku zajištěn, a proto nemá smysl spekulovat a strašit jeho nedostatkem.

Poslanec ODS Vojtěch Munzar považuje stávající situaci za hru nervů a ostrých loktů, která znervózňuje trhy. Finance z prodeje plynu jsou ale podle něj pro Moskvu příliš důležité, než aby se jich dlouhodobě vzdala. Munzar v Devadesátce ČT24 zdůraznil, že by se Česko mělo připravit na příští topnou sezonu, mimo jiné navýšením kapacit v zásobnících.

Náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla ve čtvrtek poslancům bezpečnostního výboru řekl, že pokud by Rusko okamžitě zastavilo dodávky plynu, situace by prakticky neměla řešení. Problém by podle něho měla velká část celé Evropy, do níž jde z Ruska 44 procent spotřeby plynu. Jediným možným postupem by byl společný nákup plynu v rámci Evropské unie a jeho poměrné přídělové rozdělení mezi členské státy, jako tomu bylo v případě vakcín proti covidu, podotkl.

Plyn nelze jednoduše zastavit

Bývalý ministr financí Ivan Pilný se domnívá, že dojde ke kompromisu, protože zastavení dodávek plynu by bylo velice rizikové pro Putinův režim, zatímco například Německo se rovněž bude snažit najít řešení. Odstřihnout od ruských energií se Evropa může, ale dopad na ekonomiku v krátkodobém horizontu bude drastický, zdůraznil Pilný v Interview ČT24.

Nahrávám video

Poradce v energetice Milan Kajtman se domnívá, že asi měsíční zásoby plynu mají i jiné země v Evropě. „Možná že ta situace, především na straně Německa, může být ještě horší. Protože zásobníky v západní Evropě si pronajal před několika lety Gazprom,“ podotkl.

Úplné zastavení ruských dodávek by podle odborníků bylo problematické i pro Kreml. „Jednak vyschnou zdroje, které potřebuje Putin pro svou agresi, zadruhé plyn není možné jen tak jednoduše zastavit,“ upozornil Kajtman.

Nahrávám video

Ohrožení dodávek plynu do zemí střední Evropy je vyšší než v případě západu Evropy, protože máme minimum alternativ, domnívá se řídicí konzultant EGÚ Brno Michal Kocůrek. Upozorňuje, že nyní nelze čerpat ze zásobníků, ale je potřeba je doplňovat.

Podle poradce v oblasti energetiky Pavla Stehlíka je ohrožená nejen střední, ale i severozápadní Evropa. Podotýká, že tuzemskou energetickou koncepci kritizuje od roku 2008 za to, že Česko příliš spoléhá na zahraniční dodávky. „Česká republika přijala riskantnější strategii než celý zbytek Evropské unie. Roste naše energetická dovozní závislost, zavíráme své energetické zdroje dříve, než jsme je zvládli nahradit jinými,“ upozorňuje.

Investiční bankéř Ondřej Jonáš upozorňuje, že Gazprom by nikdy jednostranně nerozhodl, že bude za plyn přijímat pouze rubly. Nemá to totiž smysl – i proto, že kvůli Putinově nedávnému dekretu musí společnost ihned konvertovat 80 procent příjmů do ruské měny. Vládce Kremlu tedy promlouvá především politicky k domácímu publiku, je přesvědčen bankéř.

Nahrávám video

Smlouva s Norskem

Poradce v oboru plynárenství Vratislav Ludvík se domnívá, že zastavení dodávek ruského plynu do Evropy by nastat mohlo. „Nicméně si myslím, že i kdyby k tomu došlo, tak to nebude mít dlouhého trvání. Dodávku bude nuceno Rusko opět obnovit, protože potřebuje peníze,“ míní. Odhaduje, že zastavení dodávek by bylo otázkou do deseti dnů. Taková doba by podle něj nebyla pro Evropu problém.

Ten by nastal, pokud by pauza trvala déle než měsíc nebo se stala trvalou, řekl. „Pak je samozřejmě nutné udělat řadu opatření,“ podotkl s tím, že ho zaráží, že se na jejich přípravě v rámci Evropy intenzivně nepracuje. Domnívá se, že Česká republika by měla okamžitě začít jednat s Norskem. „A snažit se obnovit kontrakt, který jsme s Nory mívali, na dovoz zemního plynu,“ navrhl.

Přerušení ruského plynu by Česko zasáhlo velmi významně. „Každá molekula plynu, který u nás potřebujeme pro vytápění a průmysl, pochází z Ruska. Ne, že bychom snad odebírali smluvně sto procent dodávek z Ruska, teče sem také norský plyn. Ve skutečnosti je to ale tak, že ten plyn se smísí v přepravní soustavě, většina norského plynu se tak spotřebuje už v Německu a k nám reálně proudí ruský plyn,“ vysvětlil Filip Černý z redakce aktuální publicistiky ČT.

Evropa by podle něj musela urychleně řešit, který plyn kam patří. Pokud by se vypnul ten ruský, fyzicky do Česka žádný nepoteče. Kritická situace by tak podle Černého nastala na podzim.

Nord Stream 1 i Jamal bez přerušení

Dodávky ruského plynu zatím pokračují bez přerušení i do dalších evropských zemí. Průtoky dvěma ze tří hlavních plynovodů přivádějících ruský plyn do Evropy – Nord Stream 1 přes Baltské moře a přes Ukrajinu na Slovensko, zůstaly stabilní. Průtoky druhou hlavní trasou, plynovodem Jamal přes Bělorusko, změnily směr a přivádějí plyn z Německa do Polska. To však není neobvyklé a nemusí to nutně znamenat novou politiku, upozornila agentura Reuters.

Ruský státní plynárenský gigant Gazprom oznámil, že pokračuje v dodávkách zemního plynu přes Ukrajinu podle požadavků evropských zákazníků. Údaje slovenského provozovatele plynovodů Eustream ukazují, že denní nominace, tedy požadavky na dodávky ruského plynu na Slovensko přes Ukrajinu, vzrostly v pátek na nejvyšší hodnotu od 30. listopadu, uvedla agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 10 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 15 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 16 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...