Green Dealu se dá vyhnout jen odchodem z EU. To by ale bylo špatné, říká velvyslanec pro energetickou bezpečnost

Nahrávám video
Václav Bartuška hostem Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Jedinou možností, jak se vyhnout Zelené dohodě pro Evropu, je odejít z Evropské unie, řekl v Interview ČT24 zvláštní velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Doplnil však, že odejít z EU by nebylo správné. Jako lepší řešení vidí to, že by se Česko zavázalo ke spolupráci s ostatními zeměmi, které Green Deal chtějí, ale s tím, že přednese i problémy, které je třeba v souvislosti s dohodou řešit.

Bartuška uvedl, že mu připadá riskantní, jak se Evropa dělí na dva tábory – jedním je východ a jih, který Zelenou dohodu pro Evropu vnímá jako ohrožení a riziko, druhý tábor pak představuje západ a sever, který má naopak Green Deal za velkou šanci.

„Je to největší projekt, jaký kdy Evropská unie měla, větší než společný trh, větší než Schengen, větší než cokoliv, co Evropa zatím zkusila,“ řekl. Green Deal je podle Bartuška něco, co změní životy lidí, ale může to být i něco, co může Evropu zruinovat, pokud se to udělá špatně. 

Jak se bude elektřina skladovat?

„Evropa podstupuje obrovský modernizační krok nebo spíš skok, přitom technologie, které chce použít, ještě z velké části nemá. Čili je v tom velká míra rizika,“ sdělil Bartuška s tím, že problém je především skladování energie, tedy tepla a elektřiny.

„To jsou základní technologie, které nemáme. Pokud tento problém nevyřešíme, bude mít zelený úděl velká úskalí,“ dodal.  

Bartuška řekl, že část Evropy chce přechod zpomalit kvůli problémům s růstem cen energií. Druhá část Unie ale podle něj naopak říká, že by se proces měl ještě urychlit. Argumentují tím, že když se přechod uskuteční rychle, donutí to firmy vyvinout technologie pro ukládání elektrické energie. 

Přechod k udržitelnějšímu způsobu života bude podle Bartušky znamenat velké finanční náklady. „Celkové náklady budou v desítkách procent HDP jednotlivých zemí. Bavíme se totiž o společenské změně – o změně dopravy, bydlení, práce. Bavíme se o zásadní technologické změně celé společnosti. Pro řadu lidí to zní jako pohádka,“ upozornil. 

Základní cíl (Zelené dohody) je jasný – udržet Evropu jako vyspělý a bohatý kontinent, kde se příjemně žije.
Václav Bartuška
zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost

Podle Bartušky se celý problém v západní části Evropy vnímá jinak proto, že jde o bohatší země než na východě či jihu kontinentu. „Dokud nebudou ty technologie vyvinuté, tak bude (na východě Evropy) jistá ostražitost,“ sdělil. Náklady na tak razantní změnu podle něj počítají například i v Německu, názor tam však nezměnili. 

Bartuška: Energie jsou zčásti dražší i kvůli Green Dealu

Bartuška potvrdil, že cena energií šla výrazně nahoru zčásti i kvůli Zelené dohodě pro Evropu. „Je to primárně proto, že jsme se rozhodli zavřít velkou část fosilních paliv – uhlí a zemního plynu. Zároveň máme nový systém emisních povolenek, který je poměrně náročnější než ten minulý. Zavíráme stávající zdroje elektřiny, některé uhelné a plynové (elektrárny), a ty nové se nestaví dost rychle,“ uvedl. 

Pokud jde ale o skokové zvýšení cen energií z loňského podzimu, Bartuška řekl, že bylo způsobeno tím, jak tvoříme cenu elektřiny v Evropě. „Myslím, že i ta debata musí být o tom, jak tvoříme cenu elektřiny,“ míní.

Otázka jádra je podle Bartušky v Německu mrtvá. „Není žádná politická strana, která by chtěla jádro jakkoliv prodlužovat. U uhlí jsou velcí pragmatici. Němci už před sedmi lety požádali Evropskou komisi o to, aby mohli část uhelných elektráren přeřadit do takzvané strategické rezervy. Takže nejsou ve statistikách a energii v (uhelných) elektrárnách vyrábějí ve špičkových obdobích, především v zimě,“ řekl a připomněl, že emise CO2 v Německu loni stouply o čtyři procenta. 

Cesta k vyvázání se z dohody

Bartuška také uvedl, že jedinou možností, jak se Zelené dohodě vyhnout, je odejít z Evropské unie. „My jsme s tím (Green Dealem) už souhlasili. My jsme se jako země připojili ke Green Dealu ústy svého premiéra už před dvěma lety,“ uvedl a zdůraznil, že odejít z Evropské unie by nebylo dobré. „Já jsem rád, že v ní jsme, takže ode mě neuslyšíte argumenty proti (setrvání v EU),“ doplnil. Přiznává však, že vůči Zelené dohodě má jisté výhrady. 

„Němci, Francouzi i další hledají reálné nastavení toho, co vlastně ten zelený úděl má být. Varianta, že bychom říkali pouze ‚ne, nechceme‘, to nás pouze vyhodí z kola ven. Když budeme říkat ‚ano, jdeme s vámi, ale zde jsou problémy, které musíme řešit‘, pak si myslím, že můžeme být velmi dobře slyšet. Máme velkou šanci ovlivnit, jak ten zelený úděl bude nakonec vypadat,“ doplnil.
 

Bartuška také vyjádřil přesvědčení, že jaderná energie bude nakonec zařazena mezi technologie, které jsou v souladu se zelenými potřebami. „Je to první dokument Evropské unie, který uvádí jádro jako součást řešení, nikoli jako součást problému. Je to první dokument EU, který říká ‚jádro je legitimní a legální zdroj v rámci boje s klimatickou změnou‘. Samozřejmě tam budou podmínky,“ řekl, ale i přesto to označil za úspěch. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 20 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...