Europoslanci podpořili zařazení jádra a plynu mezi zelené investice, Fiala to vítá

Nahrávám video

Poslanci Evropského parlamentu (EP) ve středu podpořili dočasné zařazení jádra a plynu mezi zelené investice. Na plénu odmítli námitku proti takzvané taxonomii prosazovanou zvláště levicovými frakcemi. Cílem pravidel, která podporuje většina členských zemí včetně Česka, je motivovat investory k podpoře energií nahrazujících například ropu či uhlí. Aktuálním hlasováním padla poslední překážka pro přijetí těchto pravidel.

Proti taxonomii hlasovalo 278 zákonodárců, podpořilo ji 328 poslanců. Pro její odmítnutí přitom bylo potřeba 353 hlasů.

Taxonomii podpořila výrazná většina českých europoslanců. Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) hlasování dopadlo „výborně, tak, jak jsme potřebovali“. „To, co se tady odehrálo, umožňuje České republice využívat jádro jako podporovaný čistý zdroj a to má pro nás zásadní důležitost,“ řekl českým novinářům před odletem ze Štrasburku zpět do Prahy. „Otevírá se nám tak cesta k energetické soběstačnosti, která je pro naši budoucnost naprosto klíčová,“ doplnil na sociálních sítích.

Fiala před hlasováním v projevu na plénu EP vyzval poslance, aby „křehký kompromis“ v podobě návrhu Evropské komise neodmítli, a o věci také v úterý večer jednal s vybranými členy EP.

Čeští europoslanci z vládních i opozičních stran se k hlasování postavili nebývale jednotně. „V případě Česka téměř 40 procent domácností bere energii vyrobenou v jaderných elektrárnách, to je pro mě ten hlavní důvod,“ vysvětlila místopředsedkyně EP Dita Charanzová z liberální frakce svou podporu pro taxonomii. Stejně jako ona hlasovalo i dalších pět poslanců zvolených za opoziční hnutí ANO.

Proti námitce, jejíž přijetí by patrně taxonomii nadobro poslalo k ledu, bylo i pět českých členů nejpočetnější lidovecké frakce patřících do stran vládní koalice. „Teprve se ukáže, jak účinný tento nástroj bude, podle toho, jaké budou preference investorů,“ poznamenal Luděk Niedermayer (TOP 09).

Pravidla získala podporu také čtyř europoslanců ODS patřících do konzervativní frakce, která jako jediná námitku proti taxonomii odmítla jednomyslně. „Kdyby to dneska dopadlo z našeho pohledu špatně, tak by to zásadně ovlivnilo ten tendr,“ řekl po hlasování Alexandr Vondra s odkazem na nedávno zahájené výběrové řízení na rozšíření jaderné elektrárny Dukovany, na kterou by pro firmy mohlo být bez taxonomie složitější sehnat peníze.

Odpůrci jádra a plynu argumentovali zejména tím, že tyto zdroje nejsou ekologické a nelze je proto využívat při přechodu na čisté hospodářství. Jejich stoupenci naopak tvrdí, že bez těchto dvou zdrojů se EU nedokáže zbavit zejména uhlí, které produkuje výrazně větší emise.

Zrada klimatických ambicí, zuří frakce socialistů

„Je to černý den pro ochranu klimatu. Dnes tady vyhrála plynová a jaderná lobby,“ komentoval výsledek hlasování německý zelený europoslanec Rasmus Andresen. Podobně nespokojení byli i zástupci druhé nejpočetnější frakce socialistů, podle jejichž prohlášení jde o „zradu klimatických ambicí“. Připomněli také, že nynější hlasování dopadlo opačně než předchozí rozhodování klíčových výborů, které námitku podpořily.

Naproti tomu spokojení byli s výsledkem zástupci nejpočetnějších lidovců a také liberálové. „Tyto energie nejsou postaveny na stejnou úroveň jako obnovitelné zdroje a jsou stanoveny jasné podmínky,“ zdůvodnil svou podporu taxonomie liberální francouzský šéf výboru pro životní prostředí Pascal Canfin.

Výsledek hlasování doprovodila přímo v plenárním sále hlasitým projevem nesouhlasu skupina mladých aktivistů, kteří přišli oblečení v tričkách potištěných velkými písmeny dávajícími dohromady nápis „zrada“. Desítky aktivistů odmítajících taxonomii či naopak podporujících jádro se shromáždily i před budovou EP.

Za vítězství zdravého rozumu výsledek hlasování europoslanců označil i bývalý ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). „Stálo nás to obrovské úsilí. V posledních dvou letech jsme společně s Francií a dalšími zeměmi vyvinuli velký tlak a z jádra, které bylo téměř odepsané, jsme nakonec udělali klíčový bezemisní zdroj. Je dobře, že součástí je i plyn, který bude plnit úlohu přechodového zdroje,“ těší Havlíčka.  

„Pro českou ekonomiku, podobně jako evropskou, to je skvělá zpráva. Protože v tuto mimořádně turbulentní dobu nebudeme dále omezovat energetické zdroje. V době rekordního nedostatku energií, a tedy i vysokých cen, by bylo pro krátký horizont velmi nebezpečné jakýkoliv zdroj energie omezovat,“ poznamenal analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal.

„Definitivní souhlas parlamentu znamená příležitost dále rozvíjet jadernou energetiku, což je významné pro ČR a řadu dalších států. Zároveň to dává čas na postupnou přeměnu plynárenství,“ uvedl analytik ENA Jiří Gavor.

Pro plynárenství souhlas znamená, že po roce 2035 mohou výhodnějšího přístupu k financování využívat pouze nové projekty na nízkoemisní plyny, biometan nebo vodík. U jádra podmínky znamenají, že státy spoléhající na jadernou energetiku budou muset mít hlubinná úložiště vyhořelého paliva od roku 2050. Dále zelený status budou mít jen ty nové jaderné bloky, které získají stavební povolení do roku 2045. Jde tedy o náročné podmínky, ale v zásadě splnitelné, doplnil Gavor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 6 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 12 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 13 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 23 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...