ČNB přehnaně reaguje na vývoj inflace a oslabuje české firmy, soudí Švejnar a Sedláček

Nahrávám video
OVM: Ekonomové Švejnar a Sedláček o inflaci a roli ČNB
Zdroj: ČT24

Zvyšováním úrokových sazeb hendikepuje Česká národní banka (ČNB) tuzemské výrobce a snižuje jejich konkurenceschopnost proti ostatním evropským firmám, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce ekonom Jan Švejnar. Také jeho profesní kolega Tomáš Sedláček si myslí, že centrální banka přehnaně reaguje na současný vývoj inflace. Oba naopak dali za vzor zdrženlivý postup Evropské centrální banky (ECB) či Fedu (Americká centrální banka).

ČNB se zaměřuje (jen) na inflaci a ne na ekonomický růst, soudí ředitel centra IDEA (Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu), člen NERV, který působí i na Kolumbijské univerzitě v New Yorku Jan Švejnar. Naopak ECB bere v úvahu také růst, dodal. 

Politika českých centrálních bankéřů tak podle něho snižuje konkurenceschopnost českých výrobců, kteří mají dražší peníze a dražší kapitál než jejich evropští soupeři. Současný vývoj inflace – na který ČNB zvyšováním úrokových sazeb reaguje – může být podle něj velmi dočasný.

Inflace v Česku
Zdroj: ČT24

Také ekonom ČSOB, člen NERV a KoroNERV-20 Tomáš Sedláček je stoupencem zdrženlivého postupu u stanovování úrokových sazeb. Domnívá se, že inflace je stejná jako loni, a tak se nyní nedostáváme do žádných rekordních vod, na což by musela ČNB razantně reagovat.

Švejnar zdůraznil, že role ČNB je v celkovém mixu národohospodářské politiky (kterou určuje i  ministerstvo financí či vláda) mnohem větší, než si většina lidí uvědomuje. Sedláček dodal, že největšími vypravěči příběhů jsou dnes centrální bankéři.

V současné době by měl stát podle Švejnara chytře investovat, například do inovací, infrastruktury a vzdělávání. Vyjádřil se také k rozpočtové politice vlády. Je zastáncem toho, aby ještě nějakou dobu byla razantní. „Máme panický strach z dluhu, ale ten sám o sobě není špatná věc,“ řekl. Podle něj je potřeba, aby nyní vláda krátkodobě chytře investovala. „Šikovně umístěný deficit je dobrá věci,“ reagoval na diskusi, zda současné rozpočtové schodky nejsou příliš velké.

Sedláček se však bojí, že nejsme schopní uvažovat dlouhodobě. 

V loňském roce, ovlivněném pandemií, skončil státní rozpočet se schodkem 367 miliard korun, největším v dějinách samostatné České republiky. Za letošní rok se zatím odhaduje výsledný deficit kolem 410 miliard. Pro příští rok plánuje ministerstvo financí schodek ve výši 390 miliard korun.

Švejnar kritizuje státní správu, Sedláček ztrátu náboje Česka

Švejnar zmínil rovněž to, že covidová krize ukázala, že nemáme dobře fungující státní správu, vyzdvihl naopak armádu. Podle něj státní správě chybí akceschopnost. Dodal, že některé země si udělaly analýzu státní správy, aby našly správný model. To by mělo udělat i Česko a pak motivovat lidi k jeho naplňování.

„Důležité je najít cíl a uskutečňovat ho,“ dodal s tím, že nová vláda by měla udělat i daňovou reformu a změnu právního systému. 

Sedláček pak při pohledu zpět uvedl, že Česko mělo „náboj“ do vstupu do Evropské unie (v roce 2004), kdy „jsme chtěli být všude a chtěli mít euro“. V pozdější etapě podle něj došlo k „velkému přešlapování na místě“.

Švejnar i Sedláček jsou členy Národní ekonomické rady vlády (NERV). Švejnar však uvedl, že už se tato rada delší dobu neschází a na rozdíl od aktivní role v loňském roce je letos pasivní. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 20 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...