Čistý zisk ČEZu vzrostl na 14,7 miliardy korun. Pomohly vyšší ceny elektřiny i nižší dopad koronaviru

Čistý zisk energetické společnosti ČEZ vzrostl v prvním pololetí meziročně o devět procent na 14,7 miliardy korun. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) se zvýšil o 11 procent na 38,7 miliardy korun. Firma uvedla, že pandemie koronaviru na ní měla jen omezený dopad. Je to jeden z důvodů, proč pro letošní rok zvýšila očekávaný zisk na 21 až 23 miliard korun z dřívějšího výhledu 19 až 22 miliard, informoval mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.

Výsledky firmy pozitivně ovlivnil růst cen vyrobené elektřiny v Česku díky víceletému předprodeji na velkoobchodním trhu v Německu, pomohly i dodatečné zisky z obchodování s komoditami.

„Pandemie covidu-19 ovlivňuje hospodaření Skupiny ČEZ méně, než jsme předpokládali v květnu. Negativní dopad na celoroční zisk očekáváme ve výši méně než tři miliardy korun,“ uvedl generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Firma teď předpokládá, že provozní zisk EBITDA by za celý rok měl dosáhnout 62 až 64 miliard korun.

Skupina ČEZ (čistý zisk v miliardách korun)
Zdroj: ČEZ

Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce v prvním pololetí především kvůli koronaviru meziročně poklesla o pět procent. Spotřeba u velkých podniků byla nižší o 9,7 procenta, spotřeba domácností naopak rostla o 4,2 procenta. Ve druhém čtvrtletí byla spotřeba elektřiny meziročně nižší o 10,7 procenta.

Provozní výnosy ČEZu vzrostly o šest procent na 106,3 miliardy korun. Výroba elektřiny z tradičních zdrojů klesla o osm procent zejména kvůli růstu cen emisních povolenek, poklesu cen elektřiny vlivem koronaviru a načasování odstávek výrobních zdrojů. Ke snížení výroby přispěl i útlum dosluhujících uhelných elektráren, zejména uzavření elektrárny Prunéřov 1. Výroba elektřiny ve zdrojích z oblasti nové energetiky vzrostla o pět procent, především díky lepším povětrnostním podmínkám v Německu i Rumunsku.

Zvýšení očekávaného zisku za celý rok je dáno mimo jiné dodatečnými zisky z obchodování s komoditami a nižším negativním dopadem covidu-19. „Navíc očekáváme výnos 1,5 miliardy korun v důsledku rozhodnutí soudu ohledně nároku ČEZu na úrok z prodlení v souvislosti s vrácením části zaplacené darovací daně z emisních povolenek v letech 2011 a 2012,“ uvedl ředitel divize finance Martin Novák.

ČEZ je největší česká energetická firma. Majoritním akcionářem firmy je stát, který drží přes ministerstvo financí 70 procent akcií.

ČEZ ve druhém čtvrtletí překvapil lepším provozním ziskem

Elektrárenská skupina ČEZ vykázala ve druhém čtvrtletí mírně lepší provozní hospodaření, než očekával trh. Provozní zisk EBITDA 12,8 miliardy korun v tomto kvartále byl zhruba čtyřista milionů korun nad odhady analytiků. 

„ČEZ v prvním pololetí těžil z asi o 17 procent meziročně vyšších zajištěných cen elektřiny, což mu společně s vysokými zisky z obchodování s komoditami pomohlo k 11procentnímu meziročnímu růstu provozního zisku. Ty v nejvíce zasaženém druhém čtvrtletí klesaly přibližně o deset procent. Objem výroby klesal podobně, když firma optimalizovala výrobu z dražších uhelných elektráren,“ uvedl analytik České spořitelny Petr Bártek.

Podle Bártka je pozitivní zajišťování cen elektřiny na další roky. „ČEZ má pro příští rok zajištěnou většinu výroby za ceny stejné jako letos. V době největších propadů cen na velkoobchodním trhu se totiž firma prakticky přestala zajišťovat a nyní jsou už ceny zpět na původních úrovních,“ dodal.

„ČEZu se lépe dařilo čelit dopadům covid-19, což se projevilo zejména v lepším než očekávaném provozním výsledku distribučního segmentu, a to jak v tuzemsku, tak v zahraničí. Mírnější meziroční pokles zaznamenal rovněž segment těžby, konkrétně vykázal pokles o 0,6 miliardy korun, zatímco my jsme předpokládali nižší provozní ziskovost o 0,8 miliardy,“ uvedl analytik Fio banky Jan Raška.

Podle J&T Banky pozitivní dopad vyšších cen elektřiny eliminovala vedle nižší těžby i nižší výroba v jaderných elektrárnách, snížení zisků ze zajišťovacích kontraktů dodávek a vyšší náklady na emisní povolenky. Společnost dále vytvořila opravné položky k aktivům v Rumunsku a Bulharsku a snížila hodnotu goodwillu v Polsku, což vedlo k propadu čistého zisku za druhé čtvrtletí o 85 procent na 0,5 miliardy korun.

Akcie ČEZu by měly podle analytiků posílit

„Dopady pandemie covid-19 zůstávají relativně omezené a pokračující proces prodeje rumunských aktiv dává vysokou šanci na mimořádnou dividendu v průběhu příštího roku,“ dodal analytik J&T Banky Milan Lávička.

Akcie ČEZu kolem desáté hodiny na výsledky reagovaly růstem o 1,4 procenta na 474,5 koruny za cenný papír. Trh se podle hlavního analytika Czech Fund a člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáše Kovandy shoduje, že akcie ČEZu by měly v příštích dvanácti měsících posílit. Odhady se však liší v míře zhodnocení.

„Optimistické analýzy hovoří o čtyřicetiprocentním zhodnocení akcií firmy, konsensus se však kloní spíše k 10 až 15procentnímu nárůstu ceny. I takový odhad je však třeba brát s rezervou, zejména s ohledem na stále značnou míru nejistoty v tuzemské i světové ekonomice, kterým stále hrozí závažný průběh druhé vlny koronavirové pandemie,“ konstatuje Kovanda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 17 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 22 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...