Češi začali šetřit, řada z nich i přes úspory hledá další práci

Nahrávám video

Kvůli vysoké inflaci začíná řada domácností šetřit. Snížit se snaží hlavně účty za elektřinu a plyn. Podle analytiků bude takových lidí přibývat. A narůstat bude zřejmě i těch,  kteří budou kvůli zvýšeným životním nákladům hledat přivýdělek. Už teď má, kromě hlavního zaměstnání, brigádu anebo druhou práci zhruba pětina Čechů. V říjnu spotřebitelské ceny meziročně stouply o 15,1 procenta. Podle ministra financí by se inflace mohla v příštích měsících znovu navýšit.

Nejvíce se Češi snaží snížit výdaje za energie, návštěvy restaurací nebo pohostinství a šetří i při nákupu potravin. 41 procent lidí pak omezilo návštěvy kulturních akcí.

Celkem 40 procent spotřebitelů sáhlo k úsporám při nákupu oblečení. Kupují ho méně nebo vybírají levnější. Třetina Čechů odkládá nákup spotřební elektroniky a velkých spotřebičů. Zatímco dřív nefungující spotřebiče vyhodili, teď se vracejí k opravářům.

Sportovní aktivity omezilo bezmála 29 procent Čechů. Naopak snižování výdajů zatím vůbec neřeší zhruba desetina lidí.  

Snižování výdajů
Zdroj: Edenred

Úspory, které dávají smysl

V domácím rozpočtu mohou i malé změny znamenat velkou úsporu. Odborníci však upozorňují, že šetřit je potřeba hlavně tam, kde to má smysl. Správně nastavené topení, menší spotřeba teplé vody a výměna žárovek. Tři drobné změny, které mohou ušetřit i tisíce korun ročně.

Právě dvě třetiny spotřeby energií českých domácností jdou na topení. „Obvykle se udává, že zvýšení nastavené teploty o jeden stupeň Celsia povede ke zvýšení spotřeby o šest procent. A podobně směrem dolů při snížení té teploty,“ dodal vedoucí oddělení Vnitřní prostředí budov UCEEB ČVUT v Praze Daniel Adamovský.

Lidé by měli také zkontrolovat, v jakém stavu je topení. Aby dobře fungovalo, musí být odvzdušněné. A nemělo by být ničím zakryté a ani by před ním neměl stát nábytek. Teplo se pak hůř dostává do místnosti. Pro snížení spotřeby je také zásadní topit správně. 

Na ohřev vody se spotřebuje až 16 procent energie. Třeba plná vana znamená i třikrát víc vody než se spotřebuje při sprchování. Záleží ale i na chování. „Ve chvíli kdy se mydlím, tak vodu vypnu, ve chvíli kdy si myju vlasy, tak vodu vypnu a používám ji jenom, když potřebuju,“ řekl vedoucí výzkumného týmu Obnovitelné zdroje energie UCEEB ČVUT v Praze Bořivoj Šourek.

Pomoct může také úsporná hlavice. Do proudu přimíchává bublinky vzduchu a tak se vody použije míň. Podle odborníků až o polovinu.

Důležité jsou i žárovky. Místo klasických je dobré podle odborníků zvolit ty úspornější. „Vyměnit jednu žárovku v bytě za LED žárovku najednou znamená, že místo 1300 korun budu platit něco pod dvě stovky za rok v tom běžném používání,“ vypočítal vedoucí výzkumného týmu Elektronické systémy a diagnostika UCEEB ČVUT v Praze Jan Včelák. Důležité proto je vyměnit žárovky tam, kde se svítí nejvíc. Typicky v kuchyni nebo obýváku.   

V ohrožení jsou i sociální služby

Zdražování dopadá také na domovy důchodců. Například zařízení v Heřmanově Městci na Chrudimsku má na střeše solární panely a snaží se ušetřit na všem, na čem se dá. Přesto aby nemuselo omezit služby, vyhlásilo sbírku.

„Celkové náklady na provoz celého domova nám rapidně rostou, zhruba o patnáct procent. Některé aktivity opravdu nezvládneme ani přes dobrovolníky, takže tam bychom asi museli udělat krok zpět,“ uvedla ředitelka domova Eva Kunátová Holečková.

Dražší jsou pro domov nejenom energie, ale třeba i pomůcky na cvičení, rehabilitaci anebo zdravotnické potřeby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 10 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 15 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 16 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...