Ceny ropy prudce klesly, akcie posílily

Ceny ropy na světových trzích prudce klesly poté, co Írán oznámil, že Hormuzský průliv je zcela otevřen plavbě obchodních lodí. Klíčovou úžinou za normálních okolností proudí zhruba pětina světových dodávek ropy. Její blokáda ze strany Teheránu po americko-izraelském útoku na Írán vedla k citelnému zdražení, kdy ceny opakovaně překročily sto amerických dolarů za barel.

Severomořská ropa Brent kolem 17:00 SELČ odepisovala více než 11,5 procenta pod 88 dolarů za barel. Barel americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) zlevňoval o více než dvanáct procent a obchodoval se přibližně za osmdesát dolarů. Později večer se cena zase začala mírně zvedat.

Americké akciové trhy po zprávě o otevření Hormuzského průlivu silně vzrostly. Index Dow Jones předběžně stoupl o 1,8 procenta na 49 447 bodů. Širší index Standard & Poor's 500 vzrostl o 1,2 procenta na 7126 bodů. Index technologického trhu Nasdaq se zvýšil o 1,5 procenta na 24 468 bodů. Nasdaq posílil již třináctou obchodní seanci za sebou, což je jeho nejdelší růstové období od ledna 1992.

Analytička Bloombergu Mia Gindisová uvedla, že ačkoli nejnovější zprávy představují pozitivní vývoj, bude chvíli trvat, než se rejdaři a nájemci dohodnou, kdo ponese riziko při plavbě průlivem.

Americký prezident Donald Trump také uvedl, že Američané budou nadále blokovat íránské přístavy, dokud nebude dohoda USA s Teheránem „ze sta procent dokončena“.

Lodě míří do Perského zálivu

Podle údajů o sledování lodí se dva prázdné tankery na zkapalněný zemní plyn (LNG) pokoušejí vplout do Perského zálivu. Pokud se to podaří, bude to poprvé od začátku konfliktu na Blízkém východě před více než měsícem, co lodě vplují do této oblasti přes úžinu, uvedla agentura Bloomberg. Plavidla patří společnosti Adnoc a pravděpodobně se chystají naložit palivo z jejího závodu na vývoz LNG v Perském zálivu.

To by podle Bloombergu bylo konkrétním signálem, že Írán skutečně otevírá Hormuzský průliv komerčnímu provozu. Vývoz LNG přes průliv byl od konce února v podstatě zastaven.

Návrat k normálu potrvá měsíce, míní analytici

Pokud bude otevření průlivu trvalé a bez dalších podmínek, lze podle hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky očekávat další pokles cen ropy i pod 80 dolarů za barel. V návaznosti na zlevnění ropy by tak měly klesnout i ceny pohonných hmot. Návrat cen na předválečnou úroveň ale bude podle Peterky trvat dlouhé měsíce. „Pokles cen v případě otevření průlivu přijde v řádu dní. Zpočátku bude pokles cen líný a postupně zrychlí s tím, jak budou vyrážet tankery s ropou z Blízkého východu,“ popsal Peterka.

Zároveň ale upozornil, že případný pokles cen ještě mohou zpomalit výsledky auditu škod na ropné infrastruktuře zemí Perského zálivu. „V případě Trumpovy otočky, kterou nelze v žádném případě vyloučit, může navíc Írán opět hrozit ostřelováním lodí a Hormuz znovu uzavřít. Cena ropy by pak stoupala zpět ke stovce za barel. Prostor pro pokles cen pohonných hmot by zmizel. V krajním případě by přišel opětovný růst,“ podotkl Peterka.

Otevření průlivu přineslo podle analytika Purple Trading Petra Lajska na ropný trh okamžitou úlevu, která se velmi rychle odrazila v ceně ropy. „Trh reagoval přesně na to, co bylo klíčové – návrat průchodnosti jedné z nejdůležitějších energetických tepen světa,“ vysvětlil.

Připomněl, že před konfliktem proplouvalo průlivem kolem 130 lodí denně, ve čtvrtek to bylo jen kolem dvaceti a od začátku války pouhých 279. „To už nebyl jen psychologický problém, ale reálné omezení fyzických dodávek. Největší napětí se přitom začalo objevovat u leteckého paliva, kde Evropě hrozil citelný nedostatek, což by mělo přímé dopady na dopravu i logistiku,“ řekl Lajsek.

Současná situace se tak podle něj promítne do tuzemských cen pohonných hmot téměř okamžitě prostřednictvím vládních cenových stropů, které se počítají z aktuálních cen na burze. „V příštím týdnu by tak mohla nafta i benzin zlevnit i o jednotky korun na litr,“ předpokládá Lajsek.

Upozornil také, že situace na Blízkém východě i přes páteční zprávy zůstává velmi křehká. Návrat exportu z regionu do plného normálu proto podle něj může trvat měsíce. „Trh si tak sice rychle oddechl, ale část rizikové přirážky v ceně ropy pravděpodobně zůstane. Výsledkem je kombinace rychlé úlevy a přetrvávající nejistoty,“ dodal Lajsek.

Spojené státy a Izrael 28. února zaútočily na Írán. Jako jeden z důvodů uváděly obavy, že by Írán mohl získat jadernou zbraň. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit na Izrael a na arabské státy v regionu, kde jsou americké vojenské objekty. Terčem íránských útoků se ale staly i civilní cíle včetně ropné infrastruktury nebo obchodních lodí v Hormuzském průlivu.

Minulý týden Spojené státy a Írán uzavřely dvoutýdenní příměří, které má sloužit pro jednání o ukončení konfliktu. Situace v Hormuzském průlivu se ale zatím výrazně nezměnila, ačkoliv to Washington původně uváděl jako podmínku pro přerušení útoků. Tento týden v pondělí USA oznámily, že začaly s námořní blokádou íránských přístavů a pobřeží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 3 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 8 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 9 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 20 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...