Britský energetický kolos BP se kvůli ruské invazi na Ukrajinu zbaví svého pětinového podílu v největší ruské ropné společnosti Rosněfť. Informovala o tom firma, která byla pod tlakem britské vlády, aby angažmá v ruském ropném gigantu ukončila. Rosněfť vyjádřila politování nad tímto krokem, který podle ní zničí dlouholetou spolupráci.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Šéf BP Bernard Looney a jeho předchůdce Bob Dudley také okamžitě odstoupí ze správní rady Rosněfti. Rozhodnutí zbavit se podílu v Rosněfti si na konci prvního čtvrtletí vyžádá náklady až 25 miliard dolarů (550 miliard korun), uvedla s odvoláním na informace BP agentura Reuters.
„Ruský útok na Ukrajinu je aktem agrese, který má na region tragické dopady… BP se proto po důkladném uvážení rozhodla, že naše zapojení v Rosněfti, státem vlastněném podniku, nemůže dál pokračovat,“ uvedl v prohlášení výkonný ředitel BP Helge Lund. „Situace na Ukrajině mě šokovala a hluboce zarmoutila… Způsobila, že jsme od základů změnili postoj BP vůči Rosněfti,“ uvedl v prohlášení šéf firmy Looney.
Rosněfť: Politický tlak ničí úspěšnou spolupráci
Rosněfť podle agentur uvedla, že BP tento krok učinila po „bezprecedentním politickém tlaku“. Toto rozhodnutí „ničí úspěšných třicet let spolupráce mezi oběma společnostmi“, citovala agentura TASS ze stanoviska ruské společnosti.
Britský ministr obchodu Kwasi Kwarteng podle BBC tento týden vedení firmy sdělil, že její angažmá v Rusku je za současných okolností problematické. Podle Reuters je rozhodnutí BP po vypuknutí války na Ukrajině dosud nejodvážnějším krokem některé ze západních ropných společností, které v Rusku působí.
Rosněfť se na těžbě ropy v Rusku podílí zhruba ze 40 procent. Britská těžební skupina BP v Rosněfti od roku 2013 drží 19,75 procenta akcií, padesátiprocentní podíl má ruská státní holdingová společnost Rosněftěgaz. Tento měsíc Rosněfť uvedla, že loni zvýšila čistý zisk více než šestinásobně na rekordních 883 miliard rublů (251,8 miliardy korun).
