Bez jádra se neobejdeme. Investovat ale musíme i do obnovitelných zdrojů, míní politici

Česko by podle téměř poloviny dotázaných lidí mělo investovat jak do obnovitelných zdrojů, tak i do jádra, vyplynulo z průzkumu společnosti Median. Stejný názor většinou zastávají i politici, jak se ukázalo v předvolební debatě na ČT24. Podle nich totiž Česko nemá ani jinou volbu, pokud nechce zvyšovat svou energetickou závislost, protože tady dostatečně silně nefouká ani dost dlouho nesvítí slunce.

Pokud jde o energetiku, působí jaderná energie větší kontroverze než obnovitelné zdroje. Za dostavění dalších bloků temelínské elektrárny se staví 59 procent lidí. Převažují mezi nimi muži, lidé s příjmem nad dvacet tisíc korun měsíčně nebo třeba voliči KSČM. O dvacet procent více lidí pak podporuje obnovitelné zdroje energie, kdy největší zastoupení mezi příznivci je mezi lidmi do 36 let věku. Tolik ukazují data z průzkumu společnosti Median pro ČT.

Průzkum také ukázal, že třetina lidí si myslí, že by Česko mělo investovat jen do obnovitelných zdrojů, a necelá desetina naopak, že pouze do jádra.

energetika
Zdroj: ČT24

KDU-ČSL má ve svém programu, že podpoří rozšíření stávajících jaderných elektráren za podmínek, které budou akceptovatelné z hlediska pořízení a následného provozu. Co to přesně znamená? Podle lídra pardubické kandidátky KDU-ČSL Marka Výborného je potřeba počkat na analýzu.

„Pokud bude vycházet tak, že dostavba bloku, ať už Dukovanech, či v Temelíně bude pro stát ekonomicky, neříkám, že efektivní, protože ta efektivita vzhledem k nákladům na jadernou energii tam asi nikdy nebude, ale bude v porovnání s náklady, které by vycházely k obnovitelným zdrojům, pro stát zajímavá, pak je skutečně otevřená diskuse k tomu, aby stát inicioval dostavbu,“ vysvětluje Výborný. A souhlasí tedy s tím, že za určitých podmínek si jeho strana dovede představit, že budou dostavěny bloky a posílena životnost dosavadních jaderných elektráren.

obrázek
Zdroj: ČT24

Sociální demokracie se pak rovnou k podpoře jaderné energetiky v souvislosti s útlumem uhelných elektráren hlásí, včetně aktuální výstavby reaktoru v JE Dukovany a výhledově také v JE Temelín.

Lídr pražské kandidátky ČSSD Petr Dolínek upřesňuje, že v tuto chvíli se prověřuje dostavba Dukovan, a ne Temelína. A podotýká, že se to nemůže smrsknout pouze na dostavbu jaderné elektrárny. Podle něho musí jet souběžně oba projekty, jak podpora obnovitelných zdrojů, kde je třeba zacílit, investovat a umět s nimi pracovat, ale zároveň potřebuje Česko maximální energetickou soběstačnost a musí se o ni snažit.

„A bylo by nezodpovědné, kdyby budoucí vláda, paralelně vedle maximální podpory obnovitelných zdrojů, zvýšení efektivity zdrojů a snížení energetické náročnosti, nepřipravovala tento projekt,“ zdůraznil.

Česko potřebuje energetickou soběstačnost

Když se nahlédne do aktualizované Státní energetické koncepce, stále největší procento zabírá jaderná energetika. Mnozí si kladou otázku, zda je to bezpečné. Podle Dolínka je však třeba vzít v úvahu, že to platí nyní, v roce 2017, kdy je vhodné takový energetický mix takto nastavit. „Musíme se na to ale podívat za tři čtyři roky a uvidíme, co vše se dá z obnovitelných zdrojů získat, co se nám podaří a zda se podaří, že skutečně na malých domech, obecních domech, budou zdroje solární energie,“ říká. A pokud se to podaří, může se stát, že útlum jádra by byl na pořadu dne, zamýšlí se.

„Bylo by však vysoce nezodpovědné, kdybychom přestali na čtyři pět let připravovat případné rozšíření Dukovan a pak najednou zjistili, že tady to nefunguje a tady to nemáme, a je třeba si říci, tak třetí cestou budou plynové elektrárny. To je nesmysl, my nemáme zdroje plynu, to bychom se stali ještě závislejší,“ konstatuje Dolínek s tím, že touto cestou Česko jít nemůže. „Obě cesty musíme sledovat, ale deklarovat, že obnovitelné zdroje hrají prim,“ dodává.

Nahrávám video

Jenže je toto skutečně rozumný přístup i za cenu toho, že se například začne stavět další reaktor v jaderné elektrárně a vláda vyhodnotí, že bude spíše příklon k obnovitelným zdrojům? Podle Dolínka je několik podstatných kroků, které musí proběhnout ještě před zahájením stavby. Musí být například řečeno, zda dostavba bude se státními garancemi, jestli to bude ze státních zdrojů nebo zda bude vysoutěžena firma, která do toho dá i vlastní kapitál. A zároveň dříve, než by došlo k výstavbě, by proběhla série hlasování a musí být na stole série studií, dodává. 

Lídr jihomoravské kandidátky za Zelené Michal Berg však poukázal na to, že bez veřejné podpory se nikde v Evropě nedá postavit žádný reaktor. „Protože cena jak investice, tak provozu, už je dávno nekonkurenceschopná. Z toho důvodu jsou Zelení proti jakékoliv veřejné podpoře výstavby jaderných elektráren,“ zdůrazňuje.

Na druhou stranu, Česko je průmyslový stát, podle kandidáta ODS do Poslanecké sněmovny za Jihočeský kraj Jana Bauera možná i jeden z nejprůmyslovějších, protože průmysl má významný podíl na HDP, 38 procent, a zaměstnává čtvrtinu lidí. „Chceme-li být soběstační a bezpeční a chceme-li pro průmysl vyrobit energii tak, aby fungovaly fabriky, a ještě chceme, aby část energie byla čistá, protože to chce EU, tak vzhledem k podmínkám, ve kterých žijeme v Česku, nám nic jiného než jádro nezbývá,“ míní.

„Ale řeknu i to ‚B', je tam velké množství otazníků. Jsem přesvědčen, že nová vláda bude mimo jiné jako prioritu řešit rozhodnutí, kolik to vlastně bude stát. Politici se budou rozhodovat asi mezi tím, zda se bude počítat, nebo zda je bezpečnost a soběstačnost větší priorita,“ uvažuje Bauer.

Podle Berga je však Německo také průmyslová země a obejde se bez jaderných elektráren, proč my tedy ne? A další věc je, že obnovitelné zdroje se během dalších deseti let obejdou bez jakékoliv podpory či garance státu. Cena solárních panelů padá za posledních pět let o 80 procent, budoucnost je podle něho proto zde.

Za logické však takové argumenty nepovažuje lídr pardubické kandidátky za KSČM Václav Snopek. „Domnívám se, že to jsou naprosto účelové argumenty, my nejsme proti solární energii, ale podívejme se, jak vypadá solární energie dnes, jaký má podíl, zda máme stejné podmínky jako v Německu, že nám nefouká od moře, nesvítí tak dlouho slunce,“ uvedl.

Také kandidát za ANO 2011 za Moravskoslezský kraj Pavel Juříček upozorňuje, že pro jasný obrázek si stačí přečíst Statní energetickou koncepci, která je postavená na odborné, a ne politické analýze. „Nám nic jiného ani opravdu nezbývá, jestliže do budoucna budeme chtít jistou míru soběstačnosti, než výstavba jaderné energie, kde je svým způsobem i konsenzuální stav s občany. My bohužel nemáme ani vítr,“ říká Juříček.

Důraz by měl být kladen na moderní obnovitelné zdroje, jako třeba kogeneraci

Ale neznamená to, že je proti obnovitelným zdrojům. Ty samozřejmě ano, ale je nutné podívat se na ty moderní, jako třeba mikrokogenerace, kogenerace, biomasy a podobně. „Je nutné si uvědomit, že Česko spotřebovalo za loňský rok 61 terawatthodin. To neuděláte větrem nebo solárem,“ vysvětluje.

Piráti by rádi vyvážený energetický mix, kterého ovšem jaderná energie musí být součástí. Podle lídra plzeňské kandidátky Lukáše Bartoně potřebujeme všechny zdroje výroby elektřiny, s jedinou výjimkou, a tou je utlumování uhelných elektráren. Piráti zároveň nechtějí žádné státní garance. Jsou toho názoru, že by to měl zaplatit ČEZ.

Lídr moravskoslezské kandidátky SPD Lubomír Volný se vyslovil, že je pro celostátní referendum, ať rozhodnou lidé. Jeho strana podporuje energetický mix: „My si uvědomujeme, že se budeme pokoušet o průmysl 4.0 a o robotizaci našeho průmyslu, dá se předpokládat použití elektromobilů a je předpoklad, že potřeba energie bude stoupat.“

Ne všichni však s referendem souhlasí. Podle lídra TOP 09 na Vysočině Josefa Mladého je referendum krásná věc, ale myslí si, že by se touto problematikou měl zabývat expertní tým. TOP 09 je nicméně pro energetický mix, ale i podporu obnovitelných zdrojů.

Podle lídra ústecké kandidátky STAN Milana Šťovíčka je výstavba v Dukovanech určitě potřebná, nicméně připomíná, že je třeba se vrátit do historie. „Když se stavěl Temelín, slibovala vláda lidem, že utlumí uhelnou energetiku, a neudělala to. Dnes stojí Temelín a Dukovany, ale uhelná energetika jede na plné pecky,“ říká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 57 mminutami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 7 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 13 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 14 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...