Poslankyně ANO a bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková si myslí, že prezident Miloš Zeman sice má právo jmenovat nového předsedu Ústavního soudu (ÚS), měl by ale spíše dodržovat standardy právního státu. Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný by jmenování šéfa ÚS v tuto chvíli považoval za nemoudré. Oba politici to řekli v Událostech, komentářích. Možné předčasné jmenování nového šéfa konstitučního tribunálu označují experti za protiústavní, prezident na sklonku mandátu by jím mohl způsobit chaos.
Prezident Zeman nevyvrací jmenování nového šéfa Ústavního soudu. Mandát současného předsedy Pavla Rychetského skončí až v létě, jmenování jeho nástupce by tak podle některých politiků včetně premiéra Petra Fialy (ODS) bylo lepší nechat až na příštím prezidentovi. Pokud by krok udělal ještě Zeman, vyvolalo by to podle předsedy vlády velké spory.
Válková si myslí, že by takový Zemanův krok byl nezvyklý, i když na něj právo má. „V současné době by obecný zájem měl být spíše na uklidnění situace, na dodržení standardů právního státu,“ sděluje s tím, že by prezidentovi poradila, že by měl s ohledem na možné důsledky například v podobě žalob v oblasti správního soudnictví postupovat opatrně.
Podle Výborného nyní Zeman spekulace přiživuje. Kdyby nového šéfa soudu jmenoval, považoval by Výborný takové rozhodnutí za nemoudré a nepřípustné, protože prezidentovo funkční období je vymezené nejen místně, ale i časově. „Jsem přesvědčen o tom, že prezident nemůže půlrok nebo pět měsíců předtím, než vyprší mandát současnému předsedovi Rychetskému, vstupovat do kompetencí nové hlavy státu,“ uvádí. Mohlo by pak prý nastat to, že takový akt by nový prezident nebral v úvahu.
Co říká Ústava?
Ústavní právník Ondřej Preuss k tomu dodává, že Ústava nemůže obsahovat veškeré zákazy a povolení, protože „by měla tisíc stran“. „Je zcela zřejmé, že vycházíme z principu vlády na čas, to znamená, že prezident republiky může činit rozhodnutí jen v době, kdy je prezidentem, a rozhodně ne s tak dlouhou odloženou účinností, protože to by znamenalo, že tak mohou činit i jiné orgány,“ sděluje s tím, že by bylo absurdní, kdyby třeba stavební úřad rozhodoval s účinností na deset let.
Ústavní soud se skládá z patnácti soudců včetně předsedy a dvou místopředsedů. Prezident přímo jmenuje ze soudců Ústavního soudu předsedu a oba místopředsedy na období deseti let. Konkrétní ústavní soudce pak navrhuje Senátu, který o nich rozhoduje. Během roku 2023 skončí kromě Rychetského i dalších šest členů včetně obou místopředsedů. Důležitou rolí příštího prezidenta tak bude nominace nových soudců.
