Zájem o výuku ruštiny na středních a jazykových školách od začátku invaze na Ukrajinu klesl. Na některých školách se letos neotevřely ruštinářské skupiny vůbec. Uvádějí to ředitelé gymnázií a jazykové školy. Některé jazykovky současně přestaly spolupracovat i s firmami, které k nim posílaly na kurzy své zaměstnance. Kvůli válce totiž přestaly s Ruskem obchodovat.
„Počet zájemců klesl spolu s invazí na Krym před osmi lety. Nyní se počty snížily téměř na nulu,“ řekla ČT ředitelka jazykové školy Lingua Zlín Jitka Richterová. Počet studentů podle ní kopíruje politickou situaci.
Propad zájmu zaznamenala i Asociace jazykových škol. „Ruština tvoří asi půl procenta z celkového počtu odučených hodin,“ uvádí předsedkyně asociace Marcela Hergesselová. Zájem o ni je podle ní v porovnání s ostatními jazyky minoritní.
„Nabízeli jsme kurzy pro úplné začátečníky, ten se však letos kvůli nezájmu neotevřel,“ dodává Richterová. „Od konce února jsme pak přestali spolupracovat i s podniky, které kvůli válce přestaly obchodovat s Ruskem a které k nám posílaly své zaměstnance na kurzy. Zůstalo nám tak jenom pět studentů ve dvou kurzech, kteří už jsou pokročilejší.“
Zájem není ani na gymnáziích
Příznivá situace pro ruštinu není ani na gymnáziích. Na uherskobrodském Gymnáziu Jana Amose Komenského se tento rok nová skupina pro ruštináře vůbec neotevřela. Hlavním jazykem je angličtina a jako druhý jazyk přednost dostávají francouzština, španělština a němčina.
Na gymnáziu v nedalekém Uherském Hradišti si místo ruštiny žáci letos vybírali více francouzštinu a španělštinu. „Na vyšším gymnáziu si ruský jazyk vybralo osm žáků ze sto dvaceti, na nižším gymnáziu jej zvolilo pět žáků ze sedmapadesáti,“ upřesňuje ředitel Richard Horký.
Některé školy pak ruštinu neučí už vůbec. Příkladem je pražské Gymnázium Nad Štolou, kde ji neučí už několik let, v jejich případě ale není nezájem způsobený politickou situací. „Měli jsme ji jako volitelný jazyk nebo nepovinný předmět, ale když studenti zjistili, že by se museli učit navíc azbuku, neměli o to moc zájem,“ uvádí ředitelka gymnázia a zároveň předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová.
Ruský jazyk má po celém světě až 278 milionů mluvčích. V Česku zájem o jeho výuku klesl s pádem komunistického režimu. Na konci nultých let tohoto století počet zájemců začal postupně růst. Od ruské invaze na Krym v roce 2014 však začal opět klesat až na dnešní úroveň.
