Senát ve středu večer schválil změnu vymezení znásilnění v trestním zákoníku ze silou vynuceného na nesouhlasný pohlavní styk. Na úpravě vymezení trestného činu znásilnění se dohodly koalice a opozice. Předloha upravuje také pohled na sexuální praktiky s dětmi do dvanácti let věku. Soudy by je měly vždy pokládat za znásilnění nebo sexuální útok, nikoliv za mírněji trestané pohlavní zneužití.
„Do dvanácti let se na děti nesahá,“ shrnul tuto úpravu ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Nad účinností novely se pozastavila advokátka a senátorka Daniela Kovářová (nezávislá), podle níž změna definice nezamezí znásilňování. Miluše Horská z klubu KDU-ČSL naopak konstatovala, že novela je pro ni zadostiučiněním za snahu zlepšit postavení obětí. O novelu se podle senátorky zasloužily neziskové organizace, které pracují s oběťmi znásilnění. Horská uvedla, že bude třeba pracovat i s původci násilí.
Znásilnění vymezuje novela trestního zákoníku pojetím, že „ne znamená ne“. Nesouhlas by oběť nemusela projevit pouze slovem, postačilo by gesto, pláč nebo zaujetí obranné pozice. Návrh počítá také s bezbranností oběti, kdy není schopná projevit nebo utvářet svou vůli z určitého objektivního důvodu, třeba kvůli nemoci, spánku, duševní poruše, silné opilosti, spoutání či zdravotnímu postižení.
Trestný čin znásilnění má nově zahrnovat pouze soulož a jiné penetrační činy. Méně závažné sexuální praktiky bude v trestním zákoníku zahrnovat nový samostatný čin sexuální útok. Použití zbraně povede u sexuálního útoku i u znásilnění podle novely k vyšší trestní sazbě. Sexuální nátlak má patřit mezi činy, jejichž nepřekažení je trestné, obdobně jako nepřekažení pohlavního zneužití. Skutková podstata sexuálního nátlaku se rozšíří o zneužití něčí tísně.
Dosavadní přístup, který definuje znásilnění použitím násilí nebo zneužitím bezbrannosti, vedl podle organizace Amnesty International ČR (AI ČR) k tomu, že většina znásilnění není hlášena ani vyšetřována. Aktuální rozhodnutí senátorů proto organizace vítá. „Naším cílem je změnit takzvanou ‚kulturu znásilnění‘, která znásilnění v naší společnosti normalizuje, a dokonce ospravedlňuje,“ prohlásila expertka na sexualizované násilí AI ČR Irena Hůlová.
Ke změně definice znásilnění přistoupilo v posledních letech šestnáct evropských států. Koncept „ano znamená ano“ uplatňuje Malta, Chorvatsko, Kypr, Řecko, Španělsko nebo Slovinsko. Koncept „ne znamená ne“ platí v Lotyšsku, Dánsku, Lucembursku, Belgii, Německu nebo Švédsku. Francie či Rakousko zůstávají u vymezení znásilnění založeného na násilí nebo pohrůžce.
