Za založení organizované zločinecké skupiny, která se v roce 2014 podílela na nelegální anexi ukrajinského Krymu, zpřísnil pražský vrchní soud Rusovi Alexandru Frančettimu trest z pěti let vězení na deset. Vyhoštění z Česka mu pak z deseti let rozšířil na neurčitou dobu. Verdikt vynesený ve Frančettiho nepřítomnosti je pravomocný. Úřady v současné době nevědí, kde se Rus nachází.
„Po několik let konzistentně uváděl a pyšně se doznával k tomu, jakým způsobem se angažoval v oblasti Sevastopolu,“ konstatovala soudkyně Kateřina Radkovská. Frančettiho obhajobu označila za nevěrohodnou a účelovou. Jeho advokátka řekla, že se závěry českých soudů nesouhlasí a že zváží podání dovolání.
Vrchní soud vyhověl odvolacímu návrhu státního zástupce. „Oba tresty, které byly obžalovanému uloženy pražským městským soudem, byly nepřiměřeně mírné,“ podotkla soudkyně. Spáchaný čin je podle ní vysoce závažný a napomohl anexi Krymu Ruskem. „Ne náhodou je stíhání těchto činů zakotveno v řadě mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána,“ zdůraznila.
Úřady nevědí, kde se Rus nachází
Úřady v současné době nevědí, kde se Rus nachází. Pokud by byl v budoucnu na základě zatykače dopaden a vydán do Česka, mohl by požádat o konání nového hlavního líčení za své účasti.
Tím, že před trestním řízením ujel, projevil Frančetti podle Radkovské jasný disrespekt k českým úřadům. „Činu se dopustil z politického přesvědčení a nadále trvá na tom, že jeho čin je prospěšný. Možnost jeho nápravy je mizivá. Z toho důvodu máme za to, že do České republiky by se vůbec neměl vracet,“ zdůvodnila soudkyně vyhoštění naneurčito.
Frančetti, který měl v Česku od roku 2000 trvalý pobyt a práci fitness trenéra, přicestoval v únoru 2014 z Ruska do Sevastopolu na Ukrajině. Podle rozsudku se tam v rozporu s ukrajinskou ústavou podílel na založení ozbrojené formace Sevastopolská obrana. V ní pak vytvořil, vedl a financoval dvanáctičlenný útvar Severní vítr, jehož cílem byly diverzní akce proti ukrajinskému obyvatelstvu včetně ozbrojených útoků. Záměrem obou skupin bylo přispět k protiprávní anexi Krymu a Sevastopolu Ruskem.
Severní vítr zkoumal terén, monitoroval elektrické a plynové vedení a pohyb lidí v oblasti a shromažďoval informace o rozmístění ukrajinských vládních sil a jejich skladů zbraní a munice. Frančetti údaje podle verdiktu předával ruským námořním silám s vědomím, že je využijí při násilném obsazení Krymu. Rozsudek zmiňuje také zadržení jedenácti proukrajinských lidí. Muže usvědčují jeho vyjádření pro ruská státní média nebo jeho snímek s medailí Za navrácení Krymu, kterou udělovalo ruské ministerstvo obrany.
Frančetti vinu odmítá
Rus, který v minulosti střídavě pobýval v Praze a na Krymu, vinu už dříve odmítl. Nejprve uváděl, že do Sevastopolu přijel v době, kdy anexe už začala, Severní vítr prý nezaložil a v lese pouze hlídal s dalšími civilisty, aby pomohl ochránit obyvatele v okolí města. Tvrdil, že chtěl kvůli nebezpečí válečného konfliktu zachránit svou rodinu a majetek.
V hlavním líčení pak soudu sdělil, že na místě vůbec nebyl a že do ruských médií prohlašoval opak, protože kandidoval v tamních komunálních volbách. Řekl také, že pokud někdy použil frázi Severní vítr, citoval píseň ze svého oblíbeného filmu Vrchní, prchni. Předložil listiny, podle nichž v dané době podstupoval v Rusku lékařské zákroky u zubaře a revmatologa.
Česká policie Frančettiho zadržela v září 2021 na ruzyňském letišti, a to na základě ukrajinského zatykače. Pražský městský soud pak připustil mužovo vydání na Ukrajinu, usnesení ale zrušil vrchní soud. V mezičase totiž Ukrajinu napadlo Rusko, a podle soudců by tak v zemi hrozilo porušení mužových lidských práv. V následně konaném hlavním líčení městský soud Frančettiho osvobodil kvůli nedostatku důkazů, takže jej zároveň musel pustit z vazby na svobodu a Rus odcestoval z Česka. Vrchní soud však poté na základě prvního odvolání státního zástupce vrátil případ k novému projednání, v němž už byl muž shledán vinným.
Frančettimu hrozilo pět až patnáct let za mřížemi. Kdyby činy spáchal později, jeho skutek by spadal pod zločin účasti na teroristické skupině, za který by mohl dostat dvanáct až dvacet let vězení.
