Senátoři odmítli ratifikaci Istanbulské úmluvy. Dokument Rady Evropy proti násilí na ženách a domácímu násilí tak Česko do svého právního řádu nepřijalo ani osm let poté, co jej podepsalo. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) to označil za zklamání. Členka ústavně-právního výboru horní komory Daniela Kovářová (nestr.) prohlásila, že senátoři hlasující pro ratifikaci úmluvy se nechali „nalákat na vějičku názvu“. Podle ní v dokumentu nejde pouze o násilí na ženách.
„Myslel jsem si, že vyslovíme souhlas s ratifikací úmluvy a že jsme na tu diskuzi lépe připraveni, že jsme lépe seznámeni s některými argumenty, které se používají proti té úmluvě a jsou třeba zavádějící,“ řekl Vystrčil.
Oproti tomu Kovářová je s výsledkem hlasování spokojená. „Stačí se podívat do států, které úmluvu ratifikovaly, do Francie, Belgie nebo do Švédska, tam přece ratifikací útoky na ženy neklesly,“ dodala Kovářová a zdůraznila, že se před hlasováním o ratifikaci zabývala i důvodovou zprávou úmluvy.
Kovářová: Důvodovou zprávu používají soudy
„Paní senátorka řekla, že bychom při ratifikaci ratifikovali i důvodovou zprávu, která nebyla ani v podkladových materiálech. K tomu, co jsme schvalovali, vůbec nepatří, my jsme měli takzvanou předkládací zprávu,“ řekl Vystrčil.
Podle Kovářové je však důvodová zpráva součást podkladů. „Když se aplikuje právo, tak velmi často soudy jdou právě do důvodové zprávy, aby si přečetly, jak to zákonodárce myslel,“ doplnila.
Vystrčil podle Kovářové tvrdil, že se přijetí úmluvy nepromítne do českého právního řádu. „Kdybychom úmluvu ratifikovali, tak může každý nakladatel a každý fotbalový spolek očekávat oprávněně žaloby, stížnosti i požadavky na odškodnění, pokud by se instituce nechovaly přesně podle úmluvy,“ dodala.
Proti tomu se Vystrčil ohradil a citoval ze svého projevu v Senátu. „Úmluva nemůže mít a nemá žádný přímý dopad na žádnou právnickou a fyzickou osobu. Jediné, co by se mohlo stát, je, že úmluva a její znění nás přinutí změnit náš právní řád,“ citoval předseda Senátu a dodal, že až dojde ke změně právního řádu, tak může dojít k dopadu na české občany a instituce. „Řekl jsem něco jiného, než řekla paní senátorka,“ zdůraznil na závěr.
Situace obětí domácího násilí
Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové by přijetí dokumentu mělo praktický dopad na zlepšení pomoci obětem i práci s pachateli. „Byť organizace, které pomáhají v té první linii obětem, volají po systémových změnách, tak se ty změny nedějí dost rychle. Úmluva by právě byla tím trvalým zodpovědným závazkem Česka, že se ty změny dít budou,“ prohlásila.
Kovářová připustila, že v Česku chybí psychologická pomoc a azylové domy. Podobně se vyjádřil i Vystrčil. „Kromě azylových domů chybí bezprostřední pomoc, chybí prostředky organizacím, které se starají o ty, kteří jsou násilím nejvíce postižení,“ dodal.
Senát může o Istanbulské úmluvě hlasovat kdykoli znovu, pokud si zařadí takový bod na program schůze. Zároveň může po podzimních volbách dojít ke změně poměru sil mezi odpůrci a příznivci úmluvy.
