Země střední a východní Evropy daly jako první impuls k tomu, aby se Ukrajině po začátku ruské invaze dodávaly zbraně, uvedla v pořadu Interview ČT24 ředitelka odboru amerických států na ministerstvu zahraničních věcí Veronika Kuchyňová Šmigolová. Měly totiž s Ruskem dlouhodobé negativní zkušenosti. Jejich příklad ve vojenských dodávkách pak následovaly rovněž země západní Evropy a Spojené státy.
Česko, Polsko, Slovensko či Rumunsko byly v podobě dodávky svých postsovětských zbraní prvotními hybateli vojenské pomoci ukrajinské armádě, soudí diplomatka. Když pak ostatní viděli, že Ukrajina prvotní ruský nápor dobře zvládla, přidaly se dalšími dodávkami modernějších zbraní.
Spojené státy, coby největší vývozce zbraní na světě, jsou pak nyní jejich největším exportérem na Ukrajinu. Více než polovina Američanů to podporuje, shodnou se na tom až na extrémní křídla obou stran také demokraté a republikáni. Válka je sice daleko od území Spojených států, ale Američané ji chápou jako střet dobra a zla, kde nejsou žádné šedé zóny.
Kuchyňová Šmigolová též zdůraznila význam koordinace sankcí, které vůči Rusku uplatňují Evropa a USA. To přičítá zejména transatlantické Radě pro obchod a technologie, která byla založena zhruba před rokem. Domnívá se, že tyto sankce budou mít na Rusko dlouhodobý dopad.
Zároveň by podle diplomatky mělo být Rusko dál izolováno v tom smyslu, že bude vyloučeno ze slušné společnosti a nikdo s ním nebude komunikovat, dokud povede invazi.
Tento postoj je pak také nutné vysvětlovat v afrických státech, kde se ruské diplomacii daří vzbuzovat přesvědčení, že je uvedený konflikt vlastně nemusí tolik zajímat. „Musíme vysvětlovat, že … je to (postup Ruska) koloniální politika, aby zůstaly na naší straně.“
Hovořila o tom, že Rusko se snaží, například prostřednictvím svého ministra zahraničí Sergeje Lavrova, dostat země třetího světa na svou stranu. Využívá k tomu všechny možné způsoby, třeba přednostní dodávky potravin, surovin či zbraní. „Lichotí jim drzými sliby,“ konstatovala. Úkolem Západu je proto čelit ruské vlně „naším narativem a vysvětlovat naše pozice.“
Diplomatka se domnívá, že ruský prezident si na Ukrajinu troufnul proto, že si myslel, že mu to projde. Stejně jako mu v minulosti prošel útok na Gruzii (2008) a útok na východ Ukrajiny a anexe Krymu (2014), a to „jen s malými šrámy na ruské reputaci.“ Přiznala také, že sama ještě několik měsíců před válkou nečekala, že k invazi dojde.
Moderátorka pořadu Světlana Witowská se jí také zeptala, zda budou Ukrajina a Gruzie do deseti let v NATO. Diplomatka uvedla, že Severoatlantická aliance má politiku otevřených dveří. Teoreticky je tedy vstup těchto států možný, ale prakticky nečeká, že by do Aliance vstoupily, dodala Kuchyňová Šmigolová. Je to podle ní málo pravděpodobné. Rozdílná situace je podle ní ohledně vstupu těchto zemí do Evropské unie. Jako Putinovu prohru pak zmínila, že do NATO vstoupí Finsko a Švédsko.
