Vojáci stále čekají na dodávky radarů MADR. Černochová už napsala do Izraele „ostřejší dopis“

Nahrávám video
Jana Černochová v Interview ČT24: „Nemůžeme si dovolit sahat na výsluhy, nechceme o vojáky přicházet.“
Zdroj: ČT24

Resort obrany bude v příštím roce hospodařit s necelými 112 miliardami korun, což odpovídá 1,2 procenta hrubého domácího produktu. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) je přesvědčena, že se podaří slíbenou částku udržet i při přerozdělování peněz mezi rozpočtovými kapitolami, i o tom, že se podaří přidělené peníze vyčerpat. V Interview ČT24 ministryně obhajovala i rozhodnutí jednat o nákupu stíhacích letounů F-35 navzdory jejich nákladnému provozu. Odkázala na názor samotných vojáků.

Ačkoli při druhém čtení státního rozpočtu mohou poslanci navrhovat přesuny peněz mezi jednotlivým kapitolami, je ministryně obrany Jana Černochová přesvědčena, že jejího resortu se to nijak nedotkne. Zdůraznila, že armáda potřebuje kontinuální financování. „Jsou to závazky ne na jeden rozpočtový rok, ale na více rozpočtových let. Věřím, že kolegové (…) z koalice si uvědomují, že to je věc, ke které se nemůžeme stavět zády,“ podotkla.

Spoléhá na koaliční sto osmičku, ale částečně i na opozici. „Očekávám, že tady může být alespoň slovní podpora rozpočtu ministerstva obrany i od poslanců opozice,“ míní. Odkázala na jednání branného výboru Poslanecké sněmovny, jehož členové podle Černochové neměli k rozpočtu ministerstva obrany výhrady.

Jednat o F-35 si podle Černochové přejí sami vojáci

Ujistila zároveň, že peníze, které jí rozpočet slibuje, nejsou jen na oko – aby Česko ukázalo, že se postupně přibližuje cíli dávat dvě procenta HDP na obranu. „Každá koruna má svůj cíl a je pečlivě zvažovaná, jestli ji v tom kalendářním roce skutečně vyčerpáme,“ uvedla ministryně.

Možná nejdiskutovanějším armádním nákupem, který se nyní připravuje, je pořízení stíhacích letounů, které budou chránit český vzdušný prostor, až skončí pronájem gripenů. Černochová vyjednává o pořízení strojů páté generace F-35, které jsou oproti gripenům technologicky vyspělejší, ale také provozně náročnější.

Pro ministryni je však zásadní, že si je přejí sami vojáci. Upozornila, že o vojenské doporučení požádal již její předchůdce Lubomír Metnar (ANO), i když bylo hotové až po jejím příchodu na ministerstvo. „Já jsem toto vojenské doporučení plně respektovala v tom smyslu, že jsem jej předložila na vládu,“ dodala. Zdůraznila, že dokument podpořili velitel letectva Petr Čepelka i náčelník generálního štábu Karel Řehka. „Jako laik, jako politik, který má v tomto ohledu respektovat doporučení odborníků, nemám důvod vojenskému doporučení nevěřit,“ poznamenala ministryně.

Ovšem přestože se hovoří o F-35, v rozpočtu je vyčleněno i 20 miliard na nynější gripeny. Podle Černochové je to nezbytná investice do jejich modernizace. Létat se na nich bude ještě nejméně sedm let. „Vyplývá to ze starých smluv, které uzavírali moji předchůdci. Aby to plnilo funkčnost, kterou to plnit má, k modernizaci musí dojít,“ uvedla.

Nákup bojových vozidel zdržela výměna švédské vlády

Zatímco nové stíhačky by měly přijít až na konci desetiletí, bezprostřední jsou jiné nákupy. Ve Švédsku chce armáda koupit pásová bojová vozidla pěchoty CV90. Podle ministryně obrany však vyjednávání komplikuje změna vlády ve skandinávské zemi.

„Jednání na úrovni úředníků intenzivně probíhají, ale politické rozhodnutí bude ve finále na panu ministrovi. Poprvé se uvidíme na jednání v rámci ministeriády. Předpokládám, že si vyměníme kontakty a domluvíme si bilaterální schůzku,“ očekává Černochová. Je přesvědčena, že příští rok se podaří uzavřít smlouvu a následně první vozidla opravdu přijedou.

Ještě složitější je to s radary MADR, které Česko objednalo již v roce 2019, ale vojáci je stále nemají. „Měly přicházet už v letošním roce,“ připustila ministryně. Nejsou dokončené vojskové zkoušky a armáda odkazuje na problémy na izraelské straně. Ministryně uvedla, že do Izraele, kde podle ní nastaly s dodávkou problémy, napsala „poměrně ostřejší dopis“. V něm mimo jiné upozornila, že Česko „má být pilotní zemí v rámci NATO pro madry, takže bychom je už rádi měli“.

Zatímco nyní má armáda za přidělené miliardy co nakupovat, je nasnadě otázka, jestli využije i další peníze. Od roku 2025 slibuje vláda dávat na obranu dvě procenta HDP, tedy ještě výrazně více než dnes.

Podle Jany Černochové ale problém s jejich utracením nebude. Odkázala na strategické dokumenty armády, z nichž vyplývá, že bude potřeba nakoupit další vrtulníky či transportní letouny. Další jasné doporučení dala podle ní i válka na Ukrajině. „Měli bychom se více zabývat PVO, víc řešit raketovou obranu. (…) V minulosti doktríny s tímto nepočítaly. Náčelník generálního štábu řekl, že to považuje za důležitou součást výzbroje naší armády a – byť to stojí nemalé prostředky – že je to nutnost,“ přiblížila.

Zdanění výsluh? „Je to fáma,“ odmítla ministryně

O české armádě se často mluví v souvislosti s technikou, ale ta by nefungovala bez vojáků. A zatímco stíhačky nebo bojová vozidla pěchoty se dají nakoupit a zavést do výzbroje, u lidí je to složitější. Někteří mladší vojáci uvažují o tom, že z armády odejdou. Podle ministryně je to hlavně z finančních důvodů, s čím chce ministerstvo pomoci. „Nejvíc odcházejí vojáci, kteří slouží pět šest let. Ještě mají daleko do výsluhových nároků, ale už jsou to opravdu vojáci, kteří jsou vycvičení, mají něco za sebou a nechceme o ně přicházet,“ řekla.

Připustila, že není možné jim jednoduše zvýšit platy, lze ale podle ní jít jinou cestou. Dotyční vojáci by mohli dostat stabilizační příspěvky nebo dotace na bydlení.

Ministryně obrany odmítla, že by byly jakkoli ohroženy výsluhy služebně starších vojáků. Občas se hovoří například o hrozbě jejich zdanění. „Nevím, na co můžu všechno přísahat (…), že za mě se výsluhy zdaňovat nebudou a nikdo na výsluhy sahat nebude,“ ujistila Černochová. „Není na tom pravdy nic, je to fáma,“ uzavřela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 11 mminutami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 1 hhodinou

Ve čtyřech obcích si lidé zvolili nová zastupitelstva

Lidé ze čtyř českých obcí si v sobotu zvolili nová místní zastupitelstva, která budou mít jisté fungování jen na půl roku. Druhý říjnový víkend se budou totiž konat obecní volby v celé republice. V sobotu se volební místnosti otevřely v Cekově na Rokycansku, Úhercích na Lounsku, Lipníku na Mladoboleslavsku a Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku. Hlasování se zúčastnilo 67 procent voličů.
08:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Linka Prison pomáhá odsouzeným i jejich blízkým

Na Linku Prison neziskové organizace Romodrom se od minulého roku obrátili lidé už s více než třemi tisíci dotazy, sdělila ČT mluvčí organizace Magdaléna Tichá. Linka slouží jako podpora pro odsouzené k trestu vězení a jejich blízké. Využívají ji hlavně ženy a dívky, které se vyrovnávají s uvězněním člena rodiny. Volající se ptají na praktické informace o nástupu do vězení, možnostech kontaktu s odsouzeným, řeší i deprese nebo šikanu, ptají se na podporu při zvládání psychické zátěže.
před 6 hhodinami

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami
Načítání...