Vnitro už vydalo přes 300 tisíc víz pro lidi prchající před válkou na Ukrajině

Podle průzkumu ministerstva práce a sociálních věcí mezi firmami jsou v Česku desetitisíce volných pracovních míst vhodných pro zájemce z Ukrajiny. Nejčastěji jsou to pozice pro pomocné pracovníky, je ale i vysoká poptávka po kvalifikovaných zaměstnancích. Česko od počátku války vydalo již téměř 302 tisíc speciálních víz pro lidi prchající před ruskou invazí na Ukrajině. Ve středu udělilo 2800 speciálních víz, což je zhruba stejný počet jako ve stejný den minulý týden. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) požádá Česko a dalších osm států Evropskou komisi o finanční pomoc v souvislosti s uprchlickou krizí způsobenou válkou na Ukrajině.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) minulý týden uvedl, že se počet běženců ustálil na zhruba 300 tisících. Ministerstvo sice vydává další víza, někteří Ukrajinci ale naopak odjíždějí. Podle úterního vyjádření ředitele cizinecké policie Milana Majera by se mohl počet uprchlíků podle jednoho ze scénářů zvýšit na půl milionu v souvislosti s pokračující ruskou agresí na jihu a východě země. 

Ukrajinci prchající před ruskou invazí dostávají víza dočasné ochrany, která jim umožňují v Česku pobývat až rok. Zároveň mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání, na trh práce a mají nárok na další asistenci, například při ubytování.

Na cizinecké policii se ve středu nahlásilo 2450 lidí, dohromady se zaregistrovalo téměř 186 tisíc uprchlíků. Děti do patnácti let se na policii hlásit nemusí.

Asociace krajů by měla do příštího jednání Ústřednímu krizovému štábu (ÚKŠ) předložit plán ubytovacích kapacit, které budou soukromí vlastníci v létě potřebovat pro komerční využití. Podle Rakušana je potřeba mít přehled, kolik míst, která nyní uprchlíci užívají, bude potřeba nahradit alternativním ubytováním.

Práce pro uprchlíky: Firmy mají podle MPSV desetitisíce volných míst

Najít práci v Česku není pro uprchlíky z Ukrajiny problém. Podle ankety MPSV jsou desetitisíce volných míst. Konkrétně ministerstvu odpověděla necelá polovina ze 120 tisíc oslovených zaměstnavatelů, nabídli přes 51 tisíc volných míst vhodných pro ukrajinské občany. Dosud našlo práci v Česku 24 tisíc uprchlíků.

Problém však může nastat, když by chtěli Ukrajinci pracovat ve svém oboru. Každý čtvrtý uprchlík má vysokoškolské vzdělání, ale třetina volných míst jsou jen pomocné pozice. Například Antonína Zozuljová, která má šestnáctiletou praxi jako forenzní bioložka u ukrajinské policie, nyní uklízí ve školce v Ostravě.

„Mám tu dobrý plat, proto jsem spokojená. Ale samozřejmě bych si přála najít práci v oboru,“ poznamenala. Podle mluvčí Úřadu práce ČR Kateřiny Beránkové si někteří uprchlíci raději vybírají krátkodobé pracovní poměry, „protože věří, že se brzy vrátí do vlasti“.

Nahrávám video

Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) má přesto smysl práci běžencům nabídnout. Výhodné je to podle něj pro obě strany. Ukrajinci budou mít možnost seberalizace a vlastní obživy, pomůže to i státu. „Posílení ekonomiky, posílení přímo do státního rozpočtu, to jsou další důvody, proč má smysl tyto lidi zapojit do našeho trhu práce,“ zdůraznil.

Česko a dalších osm států podle Bartoše požádá o finanční pomoc Evropskou komisi

Česko a dalších osm států nejvíce zasažených uprchlickou krizí v důsledku válečného konfliktu na Ukrajině požádá podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) Evropskou komisi o finanční pomoc.

Státy by měly do konce dubna předložit návrh čtrnácti opatření, která mají pomoci řešit současné potřeby jednotlivých zemí. Ministerstvo pro místní rozvoj uvedlo, že jejich cílem je zajistit účinné využití existujících i dodatečných evropských zdrojů, k čemuž je nutná úprava dosavadních podmínek.

Návrh společně podle Bartoše připravily země Visegrádské čtyřky, tedy ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko, dále Bulharsko, Rumunsko a pobaltské státy.

„Ve společném dopise ministrů těchto našich devíti států vyzveme Evropskou komisi, aby prodloužila čas na dokončení projektů, tedy umožnila příjemcům dotací proplatit způsobilé výdaje až o rok později, a více rozvolnila dílčí pravidla v končícím programovém období,“ sdělil Bartoš.

Ministr upozornil také na problémy ve stavebnictví, kdy chybějí některé zásadní materiály a firmy se také potýkají s nedostatkem pracovníků. Z oboru odešlo mnoho Ukrajinců bránit svou vlast. „Ceny staveb a některých materiálů rostly velmi vysokým tempem, o 50 procent a více,“ řekl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 2 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 4 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 12 hhodinami

Koalice oznámila ředitelům ČT a ČRo, že poplatky zruší. O nové částce se nemluvilo

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v pondělí předloží vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Po úterním jednání pracovní skupiny o veřejnoprávních médiích to na síti X uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). O výši částky, kterou by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly místo toho dostat ze státního rozpočtu, bude podle něj kabinet v pondělí diskutovat. Zástupci vládní koalice v úterý jednali s řediteli ČT Hynkem Chudárkem a ČRo René Zavoralem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Resort obrany připravuje přezbrojení střední brigády

Resort obrany připravuje další velkou zakázku. Půjde o přezbrojení střední brigády, která by měla dostat nová kolová bojová vozidla pěchoty. Potvrdil to ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Armáda chce nahradit stávající obrněnce Pandur, které už podle ní nevyhovují aktuálním potřebám. Soutěž na nové má být otevřená.
před 12 hhodinami

VideoReportéři ČT rozpletli příběh restituční kauzy Bečvářův statek

Skončila největší restituční kauza z posledních let týkající se Bečvářova statku, ve které stát přišel o majetek za stovky milionů korun. V kauze stát neprávem vydal řadu cenných pozemků v Praze. Prospěch z toho měli Tomáš Hrdlička nebo Roman Janoušek, podnikatelé známí jako takzvaní pražští kmotři. Těm neprávem vydané cenné pozemky zůstanou, trest je ale nečeká. Pět let za mřížemi si ale bude muset odpykat bývalá ředitelka pražského pozemkového úřadu Eva Benešová. Ta ze zpackané restituce podle všeho nic neměla, jako úřednice ale udělala chybu, popsali pro Reportéry ČT Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 14 hhodinami

Bývalý radní Scheinherr mluvil u soudu v kauze Dozimetr o nátlaku

Bývalý náměstek pražského primátora a radní pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) v úterý u soudu v kauze Dozimetr uvedl, že souhlasil se jmenováním Matěje Augustína do představenstva pražského dopravního podniku (DPP), protože se cítil pod nátlakem. Obžaloba v kauze rozsáhlé korupce v DPP viní skupinu lidí v čele se zlínským podnikatelem Michalem Redlem, že přes Augustína a další dosazené manažery ovlivňovala výběrová řízení a brala za to úplatky.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...