Vláda požádá poslance o prodloužení nouzového stavu. Schválila návrh ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO), podle kterého by měl nouzový stav trvat dalších 30 dnů a skončit 20. prosince, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Poslanci budou o případném prodloužení hlasovat ve čtvrtek.
Nouzový stav vyhlásila vláda počátkem října, původně na měsíc do 3. listopadu, ale před koncem října povolili poslanci jeho prodloužení. Vláda žádala původně o další měsíc, dostala ale jen dva a půl týdne. Nyní žádá znovu, opět chce celých 30 dnů navíc, pokud by s tím poslanci souhlasili, platil by nouzový stav až do 20. prosince.
Podle ministrů je nutné zvláštní režim prodloužit, protože umožňuje ponechat v platnosti nařízení, jako je noční zákaz vycházení, omezení shromažďování nebo uzavření většiny obchodů, které kabinet vyhlásil v souvislosti s šířením covidu-19.
Ministr zdravotnictví Jan Blatný zdůraznil při představování protiepidemického systému (PES), že pravidla platná pro pět pásem rizika by bez nouzového stavu nebyla závazná a šlo by pouze o doporučení. „Ve chvíli, kdy nebudeme mít možnost opatření uplatnit, a k jejich nařízení je nouzový stav potřeba, potom bychom se dostali do uvolňování neřízeného,“ uvedl Blatný.
Někteří poslanci se už dříve vyjádřili, že návrh nepodpoří a nelíbí se jim, že celý plán PES potřebuje nouzový stav. „Systém je tak nastavený pro dobu, kdy bude potřeba nějakých omezení, až potřeba nebudou, tak bude PES stažen do boudy,“ komentoval Blatný. Předloží Poslanecké sněmovně konkrétní data, na základě kterých o nouzový stav žádá.
Blatný věří, že se s poslanci nakonec vláda shodne a přesvědčí je, že je nouzový stav ještě potřeba. Ve chvíli, kdy by skončil delší dobu před Vánoci, mohlo by to podle ministra znamenat, že by se následně lidé vzájemně nakazili během svátků a v novém roce by se situace ohledně epidemie opět zhoršila.
Na jaře platil kvůli šíření koronaviru nouzový stav v Česku 66 dní od 12. března do 17. května. Pokud by tentokrát platil až do 20. prosince, jak žádá vláda, trval by nejméně o deset dnů více.
Novela má zavést celostátní stav nebezpečí. I podle opozice je flexibilnější
Vláda zároveň projednala novelu krizového zákona, kterou po zkušenostech z jara připravilo ministerstvo vnitra. Měla by zavést nový stav nebezpečí, který by mohl platit na celostátní úrovni podobně jako nouzový stav a stav ohrožení státu. V současnosti stav nebezpečí existuje, ale může se zavést pouze na úrovni krajů.
O novele jednali premiér Babiš a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) před schůzí vlády i se zástupci opozičních stran. Řekli jim, že by stav nebezpečí umožnil vládám reagovat nejenom na pandemie, ale i na sucho či kybernetické útoky lépe než nynější nouzový stav.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš je se zavedením možnosti vyhlásit celostátní stav nebezpečí srozuměn. „Neomezuje podnikání a také nezakazuje shromažďování. Zároveň však umožňuje evakuaci, zákaz vstupu na vymezená místa nebo nasazení vojáků,“ uvedl.
Opoziční politici byli u předchozích verzí návrhu ministerstva vnitra nespokojeni s tím, že umožňoval vládě neomezeně odkládat volby. Podle aktuální dohody by se ale neměla měnit stávající úprava, která umožňuje posunout jejich konání v krizových stavech zákonem nejvýše o půlrok.
V současnosti smí vláda vyhlásit nouzový stav jen s uvedením důvodů na určitou dobu a pro určité území. Současně musí vymezit, která práva a v jakém rozsahu se omezují. Nouzový stav může trvat maximálně 30 dnů, poprvé jej může vláda vyhlásit sama, ke každému dalšímu prodloužení již potřebuje souhlas Poslanecké sněmovny. Ta jej také může kdykoli zrušit. V minulosti platil nouzový stav po záplavách v letech 2002, 2006 a 2013 či po orkánu Kyrill v lednu 2007.
