Vláda chystá revizi hmotných rezerv, příští rok prodá zásoby za 600 milionů. Opozice plán kritizuje

Nahrávám video

Stát chce do konce března příštího roku připravit novou koncepci řízení, práce a nakládání se státními hmotnými rezervami. Rozhodla o tom Bezpečnostní rada státu. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) s tím souvisí i záměr prodat ze zásob kovy za 600 milionů korun. Opozice to však označuje za ohrožení bezpečnosti.

Co všechno by mohl stát potřebovat v případě živelních katastrof, chce ministerstvo vědět do 31. března. Zásoby, které označí jako nepotřebné, hodlá prodat.

„Jsme bytostně přesvědčeni, že správa hmotných rezerv je spravována v posledních letech už víceméně pouze úředně a účetně, nikoliv s ohledem na to, co potřebujeme v rámci hrozeb v 21. století. Ať už technologických, kybernetických nebo prostě jakýkoliv, třeba vojenských konfliktů,“ vysvětlil ministr Havlíček.

Bezpečnostní rada státu v pondělí podle něj potvrdila, že koncept držení kovů ve státních rezervách je překonaný. Souhlasila také s tím, že první část současné struktury kovů bude prodána už příští rok.

Nahrávám video

„Tato struktura kovů vznikala v dobách dávno minulých, dokonce předrevolučních, kdy struktura hospodářství i průmyslu byla úplně jiná. V současné době výrobci raději pracují s už hotovými slitinami než se základními kovy,“ dodal Havlíček.

Předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr dříve uvedl, že v rezervách jsou nyní uskladněny měď, hliník, nikl, olovo a zinek. Nejdéle je ve skladu hliník, který stát uložil do zásob v roce 1972. Většinu zásob pořídil po roce 2000. 

„Správa státních hmotných rezerv nerozhoduje, co bychom měli mít v českých rezervách. Jednotlivá ministerstva aktualizují každé dva roky své krizové plány a na základě toho pak nakupujeme nebo prodáváme požadované zásoby,“ dodal.

  • Státní hmotné rezervy vznikají na základě požadavků krizových plánů ústředních správních úřadů a je možné je rozčlenit na hmotné rezervy, pohotovostní zásoby, zásoby pro humanitární pomoc a mobilizační rezervy.
  • Zdroj: Správa státních hmotných rezerv

Příští rok by mohl stát prodat kovy za 600 milionů korun

Už v příštím roce chce stát prodat zásoby kovů za 600 milionů korun a v následujícím roce za další zhruba 1,5 miliardy. S prodejem současných kovů podle Havlíčka souhlasí i ministerstvo obrany.

„Ministerstvu obrany jde o to, že pakliže by nastala nějaká kritická situace, jestli máme dostatečně zabezpečeno to, aby se výroba například v obranném průmyslu úplně zcela nezastavila. Pokud my toto potvrdíme a zvládneme, například na bázi jiných moderních kovů, slitin nebo jiných položek, které s tím jsou spojeny, tak s tím nebude žádný problém,“ uvedl ministr.

Ministr vnitra a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) před jednáním vlády uvedl, že nepadlo definitivní rozhodnutí o prodeji části zásob. „Ministerstvo obrany dostalo za úkol zpracovat analýzu potřeby barevných kovů pro případnou výrobu munice a dalších výrobků. Není to o tom, že bychom dneska rozhodli o nějakém masivním prodeji. Chceme to dále zkoumat a současně jednotlivé resorty včetně ministerstva vnitra předloží svoji představu o tom, jak mají být státní hmotné rezervy koncipovány. To znamená, co tam chybí, co by mělo být doplněno. Asi největší debata se očekává s resortem zemědělství ohledně potravin,“ řekl.

Šedivý: Kovy se dováží ze zemí mimo EU

Opozice prodej kovů kritizuje. „Asi přišlo z ministerstva financí zadání, ať se najdou finanční prostředky pro posílení zdrojů státního rozpočtu. Ale už se nepřemýšlelo nad tím, jaké to může mít dopady,“ ohradil se proti prodeji poslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Bývalý náčelník generálního štábu armády a generál v záloze Jiří Šedivý ale upozornil, že většina kovů, které potřebuje armáda a které by vláda mohla ze zásob rozprodat, se dováží ze zemí mimo Evropskou unii. „Je to Afrika nebo Jižní Amerika. Víme, jak se umí zhoršit mezinárodní situace, případné embargo by se dotklo i nás. V posledních letech přichází varování, že by se naším nepřítelem mohla stát i Čína, která země v Africe a Jižní Americe ovládá,“ zdůraznil.

Vláda by proto podle něj měla k vyřazení kovů přistupovat rozvážně. „Vyjádřit by se k tomu měly všechny zainteresované složky. Některé kovy jsou potřeba pro armádu a munici, jiné pro dráty komunikačních systémů,“ dodal Šedivý.

Nahrávám video

Prodané kovy by mohlo nahradit jaderné palivo nebo lithium

Stát ale plánuje i to, že některé položky naopak nakoupí. Současné zásoby kovů by podle  Havlíčka mohly nahradit například kovy na bázi lithia. „Bavili jsme se také o jaderném palivu, řeší se třeba tantal, nebo úplně jiné položky například v oblasti potravinářství nebo zemědělství,“ sdělil. Na zásobách kovů je podle něj vidět, jak stát podcenil strategický pohled na strukturu zásob.

Ministr Havlíček po pondělním jednání připomněl, že rada dává pouze doporučení, záležitost podle něj probere na nejbližším jednání vláda, ale ne dnes. Dalších 1,6 miliardy korun chce stát získat z prodeje kovů v roce 2021. „Stojíme si za tím. Připravovaná koncepce ukáže, co za to budeme nakupovat,“ podotkl v pondělí Havlíček.

Na seznamu toho, co je potřeba pořídit, by mohly být i součástky a zařízení, které by pomohly státu čelit kybernetickým hrozbám.

Komodity pro případ krizových stavů, jako jsou například záplavy, válečné konflikty či zastavení dodávek klíčových surovin, schraňuje SSHR. Ve vlastních či pronajímaných skladech drží zásoby například ropy, leteckého petroleje, potravin a léků. Právě struktura uchovávaných léků se má podle Havlíčka změnit také. Kvalitní a v dostatečném množství jsou podle něj naopak například provizorní mosty pro případ přírodních katastrof.

Nahrávám video

Zásoby by nemusel skladovat stát, plánuje Havlíček

Ministr Havlíček také zvažuje, že by některé zásoby neskladoval přímo stát. „Některé položky hmotných rezerv by byly ve vlastnictví soukromých subjektů, nikoliv státu. Ten by si je pouze rezervoval za určitý poplatek, ale staral by se o ně tento subjekt. Riziko by tak nešlo za státem. Je to běžný postup v zahraničí,“ popsal ministr.  

Podle něj by se tak stát vyhnul tomu, co nastalo v kauze Viktoriagruppe. Před lety si uložil v Německu naftu, kterou tam spravovala dnes už zkrachovalá firma. Policie nakonec zjistila, že zhruba šest milionů litrů nafty zmizelo.

Nápad na skladování nikoliv pod správou SSHR považuji za zbytečně nebezpečný a privatizaci veřejného zájmu. Pak se může snadno stát to, co se nám stalo s firmou Viktoriagruppe v Německu.
Radim Dohnal
ekonom společnosti Capitalinked.com
Nahrávám video

Šéfa SSHR zatím stát odvolat nechce

Možné odvolání předsedy SSHR Švagra podle Havlíčka na pořadu dne není. „Není to nic osobního, je to spíš o tom, že si musíme jasně vytyčit pozice, kdo má hrát jakou roli,“ uvedl ministr. „O tom, co v zásobách bude, nerozhoduje pan Švagr, ale jednotlivé resorty, které musí někdo koordinovat,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 4 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 5 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 6 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 7 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 8 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami
Načítání...