Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a jeho předchůdkyně Alena Schillerová (ANO) se v nedělních Otázkách Václava Moravce názorově střetli kvůli vládou navrhované nižší červnové valorizaci penzí. Stanjura zmínil, že odpor opozice čekal, Schillerová zdůraznila, že jde o velmi citlivou záležitost, jejíž aspekty je třeba vážit a měřit. Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová se domnívá, že vzorec, podle nějž se penze valorizují, by se měl změnit.
„My jsme navrhli zmírnit tempo valorizace, ne ho zrušit. I pokud se podaří prosadit náš návrh, tak bude rekordní poměr průměrného důchodu k průměrné mzdě – hrubé i čisté. Nikdy nebyl tak vysoký,“ zdůraznil v diskuzi ministr financí Stanjura. A své předchůdkyni Schillerové připomněl, že v době, kdy byla šéfkou státní kasy ona, byl poměr mezi mzdami a penzemi naopak nejnižší.
Několikrát zopakoval, že státní rozpočet si s valorizací důchodů poradí bez ohledu na to, jak vysoká nakonec bude. Není tak prý třeba rozpočet navyšovat, je dle Stanjury dostatečně robustní.
Penze se mají kvůli inflaci mimořádně valorizovat od června. Podle podkladů k návrhu, který začne sněmovna projednávat v úterý, by se podle nynějších pravidel zásluhový procentní díl důchodu zvedl o 11,5 procenta, průměrný starobní důchod by tak rostl o 1770 korun. Vláda navrhuje jednorázově přidání omezit a navýšit zásluhový díl o 2,3 procenta a k tomu o 400 korun, průměrný starobní důchod by se navýšil o 760 korun. Zadlužení by se zbrzdilo o 19 miliard korun. Místo 34,4 miliardy na dluh navíc by se vyplatilo 15,4 miliardy.
Opozice avizuje sněmovní „peklo“
Stanjuru odpor proti změně valorizace důchodů nepřekvapil, prý něco takového očekával. Uvědomuje si také, že nejde o populární krok. Zástupci opozice už předem avizují, že bude v dolní komoře kvůli návrhu „peklo“. „Uvidíme, jak to bude probíhat, jednací řád dává nástroje většině i menšině. Menšina se teď rozhoduje, že je nějak využije, většina na to bude reagovat,“ řekl Stanjura k avizovaným obstrukcím.
Pro vládu je přitom zásadní, aby novela upravující důchody vyšla ve Sbírce zákonů do 21. března, tedy necelé dva týdny poté, co se úřadu ujme nový prezident Petr Pavel. Ministr financí si ovšem nepřipouští, že by přes hlavu státu zákon „neprošel“. „Chci udělat vše pro to, aby ta novela byla přijata. Pokud by neprošla, tak je to jako u každé jiné novely – platí stávající zákon,“ zmínil Stanjura.
„Tady dávají obstrukce naprostý smysl, může dojít k tomu, že to vláda nestihne (prosadit),“ reagovala na Stanjurova slova bývalá šéfka resortu financí Schillerová. Zároveň ministra nařkla, že na valorizaci důchodů nemá v rozpočtu dost prostředků. Na nedávné schůzce s nastávajícím prezidentem Schillerová podle svých vlastních slov probírala všechny možné varianty. Netroufla si ale odhadnout, zda by Pavel důchodovou novelu případně vetoval.
Schillerová: Jde o citlivou záležitost
„Už dlouho volám po tom, abychom se bavili o parametrech důchodové reformy, o dalších změnách. Panu prezidentovi (Pavlovi) jsem řekla, ať vláda tento návrh stáhne, ať ho neprosazuje, ať s námi okamžitě začne jednat o změně valorizačního schématu. Jde o velmi citlivou záležitost, je tam celá řada aspektů, které se musejí vážit a měřit,“ má jasno Schillerová.
Zamrazilová připomněla, že poměr průměrné penze k průměrné mzdě stoupl poměrně rychle a důchodci tak podle ní na rozdíl od jiných skupin obyvatelstva nebyli zasaženi inflační vlnou, protože díky platnému vzorci dostali plné kompenzace.
„Podle mého ten vzoreček nějakou revizi potřebuje. Naprosto dramaticky se navýšil poměr průměrného důchodu k průměrné mzdě – pořád se pohyboval kolem čtyřiceti procent, teď je to procent padesát,“ upozornila Zamrazilová. V současné struktuře veřejných financí podle ní na to zkrátka nejsou peníze a takový skok v průběhu dvou let nemůže penzijní systém ustát.
Zdanění hazardu ano, tichého vína asi ne
Stanjura v pořadu rovněž zmínil, že úspora 70 miliard korun v rozpočtu na příští rok by se měla za dvou třetin týkat výdajů a jedna třetina, tedy zhruba dvacet miliard korun, příjmové strany. Aby změny byly udržitelné, měly by podle něj být konzultovány s opozicí. Nejdříve na nich ale musí být shoda v koalici, dodal.
Chystá například změnu zdanění hazardu. Stanjura uvedl, že ročně stát z hazardu vybere kolem devíti miliard korun, změnou zdanění bude možné získat jednotky miliard. Hry pro tento účel adiktologové rozdělili do tří skupin podle jejich nebezpečnosti a stupně závislosti. Ministerstvo připravilo na tomto podkladu propočty změn tak, aby byly ve výběru daní pozitivní.
Hnutí STAN později zareagovalo, že nepodpoří snižování jakékoliv daně z hazardu. Jediná možná změna ve zdanění hazardu je navýšení základu daně nebo sazby daně, uvedlo.
Vláda pak zřejmě upustí od návrhu zdanění takzvaného tichého (nešumivého) vína. Stanjura zmínil, že daň z vína používá menšina zemí EU, proti jejímu zavedení mluví podle něj i to, že kdyby byla nízká, jako je například ve Francii, nevyplatila by se státu kvůli nákladům na správu.
Firmy si berou úvěry v eurech
Zamrazilová v pořadu odmítla, že by kroky centrální banky v měnové politice vedly k vyšší inflaci a vyšším inflačním očekáváním společnosti. Dodala, že nevěří názorům ekonomů, podle kterých lze dlouhodobě kumulované tlaky srazit jednou rychlou akcí, po níž se trajektorie inflace rychle vrátí dolů. Někteří ekonomové tvrdí, že by ČNB měla při rychle rostoucích cenách sazby dále zvedat.
„Proto říkáme, že sazby budou muset zůstat vyšší po delší dobu než na neutrální tříprocentní úrokové sazbě,“ uvedla. Upozornila na to, že měnověpolitická úroková sazba už nyní zasahuje pouze polovinu firem v domácím sektoru, protože společnosti si již berou úvěry v eurech za tři nebo čtyři procenta.
„Inflace je největším ekonomickým problémem Česka, ministr financí není od toho, aby radil ČNB, co má dělat. Ta má klíčovou kompetenci. ČNB dělá kroky k tomu, aby dostala inflaci minimálně do tolerančního pásma,“ reagoval Stanjura.
