Václav Klaus slaví osmdesáté narozeniny

Nahrávám video

Václav Klaus slaví osmdesáté narozeniny. Bývalý český prezident patří do čela skupiny lidí, kteří nesou největší zodpovědnost za polistopadový vývoj země. Po listopadu 1989 se po více než třiadvacet let pohyboval ve vrcholných politických funkcích. Stál u zrodu Občanské demokratické strany a jedenáct let byl jejím předsedou. Kulaté narozeniny oslavil v pátek na Pražském hradě. Vydává čtyři nové publikace.

Byl ministrem financí, více než pět let předsedou vlády, čtyři roky předsedou sněmovny a deset let prezidentem republiky. V současnosti stojí v čele Institutu Václava Klause, přednáší a často se vyjadřuje k domácí i zahraniční politice. Z poslední doby je znám jako kritik opatření proti šíření nemoci covid-19.

Klaus spolu se současným prezidentem a bývalým předsedou ČSSD Milošem Zemanem a exprezidentem Václavem Havlem tvořil trojici, která především v druhé polovině 90. let dominovala české politice. A přestože některé jeho kroky jak z doby, kdy byl předsedou vlády a ODS, tak z doby výkonu funkce prezidenta vyvolávají rozporné ohlasy, držel si většinou vysokou popularitu.

Kontroverzní amnestie

Ta mu klesla až počátkem roku 2013 po vyhlášení kontroverzní amnestie. Téměř po celou dobu své politické kariéry měl mezi obyvateli ČR silnou skupinu příznivců, zvláště od konce devadesátých let i mnoho odpůrců.

Klaus vystudoval zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické v Praze a do roku 1970 působil v Ekonomickém ústavu Československé Akademie věd. Odtud byl v rámci tehdejších čistek propuštěn a stal se bankovním úředníkem ve Státní bance československé. V roce 1987 začal pracovat v Prognostickém ústavu Československé akademie věd.

Transformace hospodářství

Do politiky vstoupil již v listopadu 1989. Jako člen Občanského fóra byl v prosinci 1989 jmenován federálním ministrem financí a v této funkci zůstal po prvních svobodných volbách v červnu 1990. Měl výrazný podíl na reformách a transformaci hospodářství v tržní ekonomiku. 

V říjnu 1990 se Klaus stal překvapivě předsedou Občanského fóra a zároveň i jedním z iniciátorů rozpadu tohoto hnutí. Na troskách OF vznikla v dubnu 1991 ODS a Klaus se stal jejím předsedou. ODS poté vyhrála v červnu 1992 volby a Klaus byl jmenován českým premiérem.

Spolu se svým slovenským protějškem Vladimírem Mečiarem byl hlavním aktérem rozdělení Československa a měl velkou zásluhu na rychlém a takřka bezproblémovém rozchodu obou zemí.

Opoziční smlouva

V premiérském křesle zůstal Klaus více než pět let a teprve politická krize a odhalené podvody v hospodaření ODS jej donutily v prosinci 1997 odstoupit. Pozici ve straně si však uhájil a ve volbách v červnu 1998 skončila ODS druhá za ČSSD. ODS poté uzavřela se svým největším soupeřem dohodu, která umožnila vznik menšinové vlády ČSSD a zaručila občanským demokratům podíl na moci. Klaus se stal předsedou sněmovny.

V roce 2002 však ODS ve volbách opět skončila až za sociální demokracií, zůstala v opozici a Klaus dal křeslo předsedy strany k dispozici. V únoru 2003 se ale opět do vysoké politiky vrátil, a to rovnou do funkce hlavy státu. Ke své prezidentské kandidatuře tehdy řekl: „Vzhledem ke své obrovské angažovanosti v posledních 13 letech to považuji skoro za svou morální povinnost. Mám pocit, že není možné, abych vyklidil bojiště bez něčeho takového“. O pět let později mandát obhájil, když volbu provázela nervózní atmosféra plná obviňování a mediálních útoků.

Nahrávám video

I na Hradě zůstal Klaus jedním z nejvýraznějších hráčů na politické scéně. Několikrát výrazně vstoupil do dění domácí politiky, například v dubnu 2005 v období vládní krize způsobené nejasnými majetkovými poměry premiéra Stanislava Grosse (ČSSD) odmítl přijmout demise ministrů koaličních stran. Tím znemožnil Grossovi rychlou rekonstrukci kabinetu a vláda padla. Angažoval se například i během krizí kabinetu Petra Nečase (ODS).

Kritika evropské integrace

Ve sféře zahraniční politiky se ústředním motivem jeho aktivit stala zejména kritika procesu evropské integrace. Výrazný byl například jeho odpor k chystané euroústavě a následně k nové reformní smlouvě EU dojednané v Lisabonu. Jako prezident se Klaus několikrát dostal do rozporu s oficiálním stanoviskem vlády. Je také kritikem teorií o globálním oteplování.

Kromě prezidentských aktivit Klaus publikoval knihy a články například na ekonomická a ekologická témata. Nyní se krom Institutu Václava Klause angažuje například v Centru pro ekonomiku a politiku, což je vzdělávací a výzkumný institut, který v roce 1998 založil. Publikuje a stále se účastní veřejného života a debat o aktuálních tématech. Celkem již vydal přes čtyřicet knih, čtyři nové představil při příležitosti svých narozenin tento čtvrtek.

Nahrávám video

Pražský rodák a bývalý basketbalista Klaus je od roku 1968 ženatý, s manželkou Livií mají dva syny. Je také několikanásobným dědečkem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko dostalo první platbu z unijního obranného nástroje SAFE, jde o stamiliony eur

Česká republika v úterý obdržela první platbu z unijního obranného nástroje SAFE. Konkrétně získala 309 milionů eur (přes 7,5 miliardy korun), tedy patnáct procent z celkově přidělených dvou miliard eur, oznámila Evropská komise (EK). Peníze z obranného úvěru mají směřovat na tanky Leopard 2 A8 a vozy Tatra T-815. Z půjčky má být také financována možnost vojenského využití dálnice D11.
16:55Aktualizovánopřed 36 mminutami

VideoV dotační kauze tenisového svazu se rozrůstá počet obviněných

Největší dotační kauza v historii tuzemského tenisu trvá od roku 2023 a stále se rozrůstá. Po obvinění vedení Českého tenisového svazu v čele s jeho tehdejším prezidentem Ivo Kaderkou jsou nově obviněny dvě firmy a dva lidé. Jde o finanční machinace se škodou přesahující dvacet milionů korun. Jedním z obviněných je bývalý blízký Kaderkův spolupracovník a bývalý profesionální tenista Vojtěch Flégl, který vlastní společnost Český tenis, přes níž mělo být zpronevěřeno přes 14 milionů korun. Druhým je daňový poradce Martin Baier, který měl falšovat účetnictví. Kvůli celé kauze bude svaz splácet pravděpodobně více než sto milionů korun, které ovšem nemá. Až bude znát přesnou částku, tak požádá o dlouhodobý úvěr, který ho může zatížit na deset až dvanáct let. Kauzou se zabývali Reportéři ČT.
před 4 hhodinami

VideoByznys s komunistickými symboly bují zákonu navzdory, zjistili Reportéři ČT

Od ledna platí v Česku novela zákona, která vedle trestnosti propagace nacismu, uzákoněné už v roce 1950, zmiňuje i propagaci komunismu, včetně jeho symbolů – srpu a kladiva. Obchod s předměty, jako například trička se Stalinem, hrníčky s Leninem, plakáty s nápisem Proletáři všech zemí spojte se, ale kvete dál, zejména na internetu. Prodejci označují své zboží jako sběratelské předměty. Pravomocně odsouzen zatím za propagaci komunismu nebyl nikdo, zjistil Karel Vrána z Reportérů ČT.
před 8 hhodinami

VideoPřed propouštěním na resortech žádá Kovářová analýzu. Doležal mluví o zrušení asi sedmi tisíc míst

Plánu na snížení počtu zaměstnanců na ministerstvech a dalších ústředních orgánech státní správy by podle místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Věry Kovářové (STAN) měla předcházet analýza agend. „Samozřejmě, že hledat úspory, tlak shora je v pořádku,“ uvedla v Událostech, komentářích s tím, že před dalšími škrty je potřeba nejprve vyhodnotit jednotlivé agendy. Místopředseda sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Tomáš Doležal (SPD) uvedl, že cílem je snížit počet tabulkových míst. „Dle mých informací by mělo jít zhruba o sedm tisíc tabulkových míst,“ řekl. Škrty se podle něj mají týkat všech resortů, nikoliv však ve stejné míře. Pořad moderovala Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Češi přiznávají psychické potíže, terapeuty ale hledají marně

Psychické potíže jsou v Česku časté. Během uplynulého roku se s nimi setkalo téměř osmdesát procent populace, přičemž nejvýrazněji zasáhly ženy a mladé, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos pro platformu Hedepy, který se uskutečnil nejen v Česku, ale i na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, Litvě a Rumunsku. Terapii se lidé v tuzemsku většinou nebrání, v cestě jim ale brání peníze, dlouhé čekací lhůty či nejistota, jak terapeuta najít.
před 8 hhodinami

Armáda kvůli aktivitám organizátorů odebrala záštitu konferenci Future Air Force

Armáda rozhodla o odebrání záštity velitele vzdušných sil nad konferencí Future Air Force. Náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč to napsal na síti X. Dodal, že důvodem jsou informace o veřejném působení, kontaktech a aktivitách lidí, kteří se spolupodílí na organizaci konference, a které jsou v rozporu s bezpečnostními zájmy České republiky, programového prohlášení vlády a spojenců. Server Seznam Zprávy předtím ráno upozornil na aktivity a kontakty podnikatele Petra Markvarta, který se na organizaci konference podílí. Spoluorganizátor konference večer sdělil, že spolupráci s Markvartem po vzájemné dohodě ukončuje.
před 9 hhodinami

Ohledně příspěvků na péči našlo u soudu zastání několik lidí. Juchelka slibuje změny

Lidé s handicapem vyhráli první soudy, které kvůli nízkým příspěvkům na péči iniciovala Aliance pro individualizovanou podporu. Ta o adekvátní výši podpory také mluvila s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO), který slibuje, že spravedlivější posuzování přinese změna zákona.
před 12 hhodinami

VideoHavel byl autentickým lídrem, zaznělo v 90' ČT24

Nemyslím si, že byl Havel připraven na to, že bude tak rychle směřovat do funkce prezidenta, vzpomínal na Václava Havla v 90' ČT24 studentský aktivista a ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek, podle něhož byl Havel autentickým vůdcem. „Zodpovědnost, která ležela na jeho bedrech, byla šílená a on sám byl docela vnitřně křehká bytost,“ doplnil režisér a signatář Několika vět Ondřej Trojan. Hosty pořadu, který moderovali Nikola Reindlová a Daniel Takáč, byli také bývalí Havlovi poradci Eda Kriseová či Alexandr Vondra (ODS). Havla, který by v pondělí oslavil 90. narozeniny, si připomněl i publicista Karel Hvížďala, komentátor týdeníku Echo Daniel Kaiser nebo umělecký ředitel Dejvického divadla Jiří Havelka.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.