Václav Klaus slaví osmdesáté narozeniny

Nahrávám video

Václav Klaus slaví osmdesáté narozeniny. Bývalý český prezident patří do čela skupiny lidí, kteří nesou největší zodpovědnost za polistopadový vývoj země. Po listopadu 1989 se po více než třiadvacet let pohyboval ve vrcholných politických funkcích. Stál u zrodu Občanské demokratické strany a jedenáct let byl jejím předsedou. Kulaté narozeniny oslavil v pátek na Pražském hradě. Vydává čtyři nové publikace.

Byl ministrem financí, více než pět let předsedou vlády, čtyři roky předsedou sněmovny a deset let prezidentem republiky. V současnosti stojí v čele Institutu Václava Klause, přednáší a často se vyjadřuje k domácí i zahraniční politice. Z poslední doby je znám jako kritik opatření proti šíření nemoci covid-19.

Klaus spolu se současným prezidentem a bývalým předsedou ČSSD Milošem Zemanem a exprezidentem Václavem Havlem tvořil trojici, která především v druhé polovině 90. let dominovala české politice. A přestože některé jeho kroky jak z doby, kdy byl předsedou vlády a ODS, tak z doby výkonu funkce prezidenta vyvolávají rozporné ohlasy, držel si většinou vysokou popularitu.

Kontroverzní amnestie

Ta mu klesla až počátkem roku 2013 po vyhlášení kontroverzní amnestie. Téměř po celou dobu své politické kariéry měl mezi obyvateli ČR silnou skupinu příznivců, zvláště od konce devadesátých let i mnoho odpůrců.

Klaus vystudoval zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické v Praze a do roku 1970 působil v Ekonomickém ústavu Československé Akademie věd. Odtud byl v rámci tehdejších čistek propuštěn a stal se bankovním úředníkem ve Státní bance československé. V roce 1987 začal pracovat v Prognostickém ústavu Československé akademie věd.

Transformace hospodářství

Do politiky vstoupil již v listopadu 1989. Jako člen Občanského fóra byl v prosinci 1989 jmenován federálním ministrem financí a v této funkci zůstal po prvních svobodných volbách v červnu 1990. Měl výrazný podíl na reformách a transformaci hospodářství v tržní ekonomiku. 

V říjnu 1990 se Klaus stal překvapivě předsedou Občanského fóra a zároveň i jedním z iniciátorů rozpadu tohoto hnutí. Na troskách OF vznikla v dubnu 1991 ODS a Klaus se stal jejím předsedou. ODS poté vyhrála v červnu 1992 volby a Klaus byl jmenován českým premiérem.

Spolu se svým slovenským protějškem Vladimírem Mečiarem byl hlavním aktérem rozdělení Československa a měl velkou zásluhu na rychlém a takřka bezproblémovém rozchodu obou zemí.

Opoziční smlouva

V premiérském křesle zůstal Klaus více než pět let a teprve politická krize a odhalené podvody v hospodaření ODS jej donutily v prosinci 1997 odstoupit. Pozici ve straně si však uhájil a ve volbách v červnu 1998 skončila ODS druhá za ČSSD. ODS poté uzavřela se svým největším soupeřem dohodu, která umožnila vznik menšinové vlády ČSSD a zaručila občanským demokratům podíl na moci. Klaus se stal předsedou sněmovny.

V roce 2002 však ODS ve volbách opět skončila až za sociální demokracií, zůstala v opozici a Klaus dal křeslo předsedy strany k dispozici. V únoru 2003 se ale opět do vysoké politiky vrátil, a to rovnou do funkce hlavy státu. Ke své prezidentské kandidatuře tehdy řekl: „Vzhledem ke své obrovské angažovanosti v posledních 13 letech to považuji skoro za svou morální povinnost. Mám pocit, že není možné, abych vyklidil bojiště bez něčeho takového“. O pět let později mandát obhájil, když volbu provázela nervózní atmosféra plná obviňování a mediálních útoků.

Nahrávám video

I na Hradě zůstal Klaus jedním z nejvýraznějších hráčů na politické scéně. Několikrát výrazně vstoupil do dění domácí politiky, například v dubnu 2005 v období vládní krize způsobené nejasnými majetkovými poměry premiéra Stanislava Grosse (ČSSD) odmítl přijmout demise ministrů koaličních stran. Tím znemožnil Grossovi rychlou rekonstrukci kabinetu a vláda padla. Angažoval se například i během krizí kabinetu Petra Nečase (ODS).

Kritika evropské integrace

Ve sféře zahraniční politiky se ústředním motivem jeho aktivit stala zejména kritika procesu evropské integrace. Výrazný byl například jeho odpor k chystané euroústavě a následně k nové reformní smlouvě EU dojednané v Lisabonu. Jako prezident se Klaus několikrát dostal do rozporu s oficiálním stanoviskem vlády. Je také kritikem teorií o globálním oteplování.

Kromě prezidentských aktivit Klaus publikoval knihy a články například na ekonomická a ekologická témata. Nyní se krom Institutu Václava Klause angažuje například v Centru pro ekonomiku a politiku, což je vzdělávací a výzkumný institut, který v roce 1998 založil. Publikuje a stále se účastní veřejného života a debat o aktuálních tématech. Celkem již vydal přes čtyřicet knih, čtyři nové představil při příležitosti svých narozenin tento čtvrtek.

Nahrávám video

Pražský rodák a bývalý basketbalista Klaus je od roku 1968 ženatý, s manželkou Livií mají dva syny. Je také několikanásobným dědečkem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 1 hhodinou

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 1 hhodinou

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 3 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 4 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 5 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami
Načítání...