Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.

Plánovanou těžbu má na starosti právě společnost Geomet, v níž většinu vlastní Severočeské doly, člen Skupiny ČEZ, a zbylých 49 procent australský holding EMH. Ruda s obsahem lithia se má získávat hlubinným způsobem. Vytěžený materiál se bude do Prunéřova přepravovat vlakem. Nakládat se bude v průmyslové zóně Dukla na Teplicku, kam ho dopraví z Cínovce dopravník.

Do konce roku Geomet odevzdá ministerstvu životního prostředí dokumentaci k posouzení vlivů na životní prostředí (EIA). Ústecký kraj nicméně teď odložil důležité rozhodnutí o vymezení koridoru pro technologické zařízení pro přepravu vytěžených hornin mezi areálem dolu Cínovec a překladištěm Dukla na Teplicku.

Studie potvrdila, že na Cínovci je možné těžit 3,2 milionu tun rudy ročně, ze které se vyrobí přibližně 37 tisíc tun uhličitanu lithného bateriové kvality pro až 1,3 milionu elektrických vozidel, přiblížil Gazdík.

Těžba a závod na zpracování přinesou napřímo zhruba dva tisíce pracovních míst, stejný počet pozic vznikne v navazujícím dodavatelském řetězci, sdělil ředitel Geometu Martin Pohlodek. V Ústeckém kraji je největší nezaměstnanost v zemi. „Budoucí pracovníci budou nadstandardně ohodnoceni, což bude mít pozitivní přínos pro ekonomiku celého regionu. Zároveň může náš projekt přilákat další podnikatele,“ věří Pohlodek.

Lithium jako kov budoucnosti

Těžbu lithia v minulosti zařadila Evropská komise mezi strategické projekty v nařízení o kritických surovinách. Jako ložisko strategického významu označila Cínovec v březnu také česká vláda. Lithium se považuje za kov budoucnosti, klíčové bude například v automobilovém průmyslu. V tuzemsku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zásob – většina na Cínovci a malé množství ve Slavkovském lese. Ložisko na Cínovci je největší v Evropě.

Zpracovatelský závod s překladištěm na Dukle má stát zhruba 25 miliard korun. Samotný důl by měl vyjít přibližně na pět miliard. Zbytek (výdajů) připadá na další potřebnou infrastrukturu a nepřímé náklady, jako je například zajištění pozemků, sdělil Gazdík. Stát poskytne na závod v Prunéřově až 8,8 miliardy. Dotaci pro Geomet schválila na konci listopadu vláda v demisi Petra Fialy (ODS).

Plánovaná těžba, o níž se mluví řadu let, vyvolává na severu Čech i nadále řadu kontroverzních reakcí. Po odporu obyvatel proti plánu vybudovat zpracovatelský závod přímo v Krušných horách například Geomet změnil lokalitu na areál bývalého hnědouhelného dolu Prunéřov.

V pondělí krajští zastupitelé měli na programu schválení aktualizace zásad územního rozvoje, která vymezuje plochy a koridory pro těžbu a zpracování lithia. Politici se dotazovali zástupce Geometu na ekonomický přínos celého záměru pro Ústecký kraj. Obavy mají místní nadále ze zhoršení kvality života, znečištění vod, hluku, prašnosti, dopadu na statut lázní a dopravu. Dotazy pošle kraj Geometu a poté teprve rozhodne. Předpokládaný celkový příjem do veřejných rozpočtů je 3,2 miliardy korun ročně, nastínil Gazdík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 7 mminutami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

Plaga si kvůli testování žáků 5. a 9. tříd předvolá ústředního školního inspektora

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.
před 2 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 3 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 4 hhodinami

VideoBýt hasičem je poslání, ale žít s ním je těžké, říká generální ředitel HZS Vlček

Za čtyřicet let služby zažil zásahy, které změnily Česko. Není tak divu, že pro řadu kolegů je živou kronikou sboru. Odcházející generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček o práci hasiče tvrdí, že to není běžné zaměstnání, nýbrž poslání. Pro blízké a rodinu je však podle něj řehole. „S oblibou říkám, že bych nechtěl žít sám se sebou,“ sdělil v Interview Speciál moderátorce Janě Peroutkové. S ní rozebral třeba aspekty služby, v níž musí být člověk neustále připraven, vyložil provázanost s vírou nebo vzpomněl na bezprecedentní zásahy.
před 7 hhodinami

Už přes 86 tisíc lidí má „řidičák“ na dron. Zájem stále roste

Roste počet lidí, kteří mohou létat s drony. Za necelých pět měsíců získalo pilotní průkaz už téměř 8300 lidí, o 1200 více než za stejné období v loňském roce. Potvrdila to mluvčí Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) Jitka Ungerová. Zároveň s tím se ale zvyšuje počet přestupků, za letošní rok jich úřad eviduje zatím 131. Nejčastěji piloti s dronem létají v zakázaných zónách. Celkový počet lidí s platnou licencí v Česku přesahuje 86 tisíc. Bez zkoušky je možné létat jen s mini dronem bez kamery do 250 gramů.
před 8 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 8 hhodinami
Načítání...