Strážce lesů a národních parků stále častěji trápí pohozené odpadky, rozdělání ohně v lese nebo parkování obytného vozu na nepovoleném místě. Lidé si během pandemie oblíbili pěší turistiku, přenocování v lese nebo cestování s karavanem. S letošním rozvolněním se do přírody vydávají ještě častěji a k nim se přidávají turisté ze zahraničí. To ale znamená i více přestupků a problémů, které musí strážci řešit. ČT to potvrdili mluvčí správ českých parků.
Velkým trendem je nyní pěší turistika, táboření, kempování a cestování s obytnými vozy. Těchto jevů si všímá Agentura ochrany přírody a krajiny. „Prostým pozorováním lze odhadnout, že návštěvníků poslední dobou přibylo celoplošně. V minulosti tu byly v zásadě dvě sezony – letní a zimní, případně sezona houbařská. Nyní však trvá prakticky nepřetržitý příliv návštěvníků. Hory, nebo alespoň parkoviště, nejoblíbenější cíle a trasy jsou plné,“ řekla mluvčí agentury Karolína Šůlová.
Trendu si všímají i Lesy ČR. „Zvýšený pobyt turistů v přírodě bohužel přináší i problémy. Jen za likvidaci odpadků podnik ročně zaplatí miliony korun. To je asi vůbec největší problém, který v souvislosti s letní turistikou řešíme. Naši zaměstnanci se ale také setkávají s tím, že lidé nerespektují zákaz rozdělávat oheň,“ upozorňuje vedoucí marketingu a komunikace Lesů ČR Přemysl Šrámek.
Právě problémy, které přináší nocování turistů v přírodě, stále častěji řeší strážci parků. Podle mluvčího Správy Národního parku Šumava Jana Dvořáka to není jen rozdělávání ohňů nebo pohazování odpadků. „Nejčastějším prohřeškem je teď parkování na nepovoleném místě,“ zmiňuje Dvořák a připomíná aktuální rostoucí trend cestování s obytnými vozy.
Podle Dvořáka Češi i zahraniční turisté – často nevědomky – parkují na nepovolených místech nebo sice na místech k tomu určených, ale zůstávají přes noc. Jenže to je většinou zakázáno a řidiči musí parkoviště opustit do desáté hodiny večer. Nocování na parkovišti nebo táboření na Šumavě se trestá pokutou. „Porušení zákona řešíme sankcí,“ doplňuje mluvčí Správy Krkonošského národního parku Radek Drahný. Podle něj si i v Krkonoších všímají nárůstu peší turistiky, stanování, rozdělávání ohňů nebo parkování s karavanem.
Domluva i pokuty
Správa Národního parku České Švýcarsko se snaží mírnější prohřešky řešit domluvou. „Většinu přestupků lze řešit poučením a radou. Závažnější přestupky se řeší blokovými pokutami,“ zmiňuje mluvčí správy Tomáš Salov. V Českém Švýcarsku si všímají nejen většího zájmu o výlety do přírody, ale také změny chování návštěvníků. „Během covidu se část návštěvníků spíše snažila vyhýbat tradičním cílům, kde byla očekávatelná větší kumulace návštěvníků. V současné chvíli se také jeví, že počet zahraničních návštěvníků převažuje nad domácími,“ dodal Salov.
Podle Mojmíra Nováčka z Klubu českých turistů je letošní rok specifický ještě dalšími problémy. „Pribývají například konflikty mezi pešími turisty a cykloturisty. Ideální by bylo, aby peší trasy i cyklotrasy byly vedeny po různých cestách, ale ne všude se dají dvojí cesty najít,“ uvedl Nováček.
Chování návštěvníků hor i přírodních oblastí pak přímo podle Šůlové může ovlivnit i život divokých zvářat. „Například pro některé ptáky může mít rušení fatální následky. Takový tetřívek vydá při vyrušení v zimě tolik energie, že se mu to může stát osudným. Draví ptáci, jako jsou třeba sokoli, jsou extrémně citliví na rušení v době hnízdění. Rušení také vede k tomu, že vzácným živočichům, například rysům, se zmenšuje životní prostor. Tedy vhodných míst, kde mohou vyvést mláďata, stále ubývá. Na některých místech zase vadí sešlap. Extrémně citlivá jsou například rašeliniště,“ podotýká Šůlová.
