„Stojí za to bojovat o hodnoty.“ Pánek dostal Cenu Arnošta Lustiga

Šimon Pánek je novým laureátem Ceny Arnošta Lustiga. Česko-izraelská smíšená obchodní komora jí vyznamenává osobnosti, které projevily odvahu, statečnost, lidskost a spravedlnost. Podle předsedy výboru Jana Pirka, který o udělení ceny rozhoduje, splňuje zakladatel organizace Člověk v tísni všechna kritéria zcela jednoznačně. Cenu Arnošta Lustiga obvykle předávají vrcholní politici, letos ji udělil předseda vlády Petr Fiala (ODS).

„Výbor se jednomyslně shodl na tom, že Cenu Arnošta Lustiga za rok 2021 získá pan Šimon Pánek,“ řekl předseda výboru ceny Jan Pirk. Upřesnil, že shoda na vybrané osobnosti musí být vždy jednomyslná.

Podotkl, že Pánek již před revolucí začal s dobročinnou činností. „Pomáhal v 80. letech se svými spolužáky z gymnázia obyvatelům Arménie, kde bylo zemětřesení. Poté se stal jedním z vůdců sametové revoluce,“ připomněl Pirk. Podle premiéra Fialy se „tři desítky let neúnavně věnuje boji za lidská práva a pomoci těm, kteří se ocitli aktuálně v tísni“. Je to podle něj člověk „nesmírně empatický, lidský, s přirozeným citem pro spravedlnost a solidaritu“.

Fiala poznamenal, že i seznam předchozích držitelů ceny dokazuje, „že toto ocenění je udělováno skutečným osobnostem, které se svými celoživotními postoji zasloužily o prosazování hodnot, jakými jsou odvaha, statečnost, spravedlnost či prostě lidskost“.

Ve svém projevu se premiér zmínil o samotném Arnoštu Lustigovi a jeho celoživotní snaze vyrovnat se se zlem, kterému byl vystaven coby vězeň v Osvětimi a Buchenwaldu. Odkázal i na nynější válku Ruska proti Ukrajině. „Stává se novou zkouškou naší civilizace. Velmi naléhavě nám připomíná, že zlo nebylo poraženo, nepatří do minulosti, musíme s ním bojovat,“ řekl Fiala. Výsledkem podle něj je, že „i když 20. století skončilo a jeho hrdinové odcházejí, to 21. před nás klade nové výzvy, nové zkoušky, v kterých nesmíme zklamat“.

Že letos výbor vybral Šimona Pánka, však podle Jana Pirka nesouvisí s válkou na Ukrajině, protože je to ocenění za minulý rok. „Tehdy válka na Ukrajině nebyla. I když jeho pomoc je ohromná, oni na to byli připraveni, ale za toto to nebylo,“ ujistil. Říká, že Šimona Pánka volba překvapila, ale i potěšila.

Sám Šimon Pánek po převzetí Ceny Arnošta Lustiga hovořil mimo jiné o hodnotách či základních pravidlech, kterým se se svými spolupracovníky řídí, i když „někdy působí, jako by byly z 19. století“: nepovyšovat se, nikoho se nebát, nemyslet si, že ostatní jsou lepší, a chovat se vždy korektně. „Bez těch hodnot se naše společnost naprosto rozsype a skončí v úplných morálních, etických, a nakonec i emočních a vztahových troskách,“ prohlásil. Dal najevo, že vnímá, že oceněn nebyl jen on sám, ale celý Člověk v tísni. „Jsme vděčni za podporu společnosti, je to zároveň velký závazek,“ uvedl.

Nahrávám video

Pánek dostává ocenění po chirurgovi Pavlu Pafkovi, který byl jeho loňským laureátem. V roce 2020 v době nástupu pandemie covidu-19 výbor ocenění neudělil, o další rok dříve jej dostal bývalý velitel 601. skupiny speciálních sil generála Moravce a nynější ředitel Národního úřadu pro informační a kybrenetickou bezpečnost Karel Řehka. Historicky prvním nositelem Ceny Arnošta Lustiga byl v roce 2012 pražský pomocný biskup Václav Malý.

Cenu uděluje Česko-izraelská smíšená obchodní komora. Její předseda Pavel Smutný zdůraznil, že ocenění – stejně jako Arnošt Lustig – necharakterizuje dokonalost, ale lidství. „Nic víc a nic míň nemáme. Tato země má několik skvělých lidí, z nichž někteří dostali Cenu Arnošta Lustiga, pak zemi, kteří zemi prostě drží. Drží ji, aby se nezhroutily struktury a hlavně aby se nezhroutila morálně,“ prohlásil.

Šimon Pánek, o němž kdysi prohlásil Václav Havel, že by se mu líbil jako prezident republiky, se většinu života vyhýbal přímému působení v politice, i když svou veřejnou činností má na ni nepochybný vliv. Po revoluci odmítl nabídku na kooptaci do Federálního shromáždění. V roce 1990 sice kandidoval ve volbách v nižších partiích kandidátky Občanského fóra, ale když byl přesto zvolen, mandátu se vzdal.

Pánek se narodil se do rodiny, kterou poznamenaly komunistické perzekuce – jeho otce režim v 50. letech věznil. Na konci 80. let se přesto dostal na vysokou školu, po revoluci však studia biologie zanechal ve prospěch práce pro organizaci Člověk v tísni, kterou založil. Již v roce 1988 organizoval humanitární sbírku pro Arménii postiženou zemětřesením, účastnil se v tom i následujícím roce také protirežimních protestů. Při revoluci byl členem předsednictva studentského koordinačního stávkového centra, podílel se na vyjednávání o vzniku nové vlády.

Po revoluci Pánek pracoval v prezidentské kanceláři, spoluzaložil informační agenturu Epicentrum a také Nadaci Lidových novin, z níž se pak stal Člověk v tísni. Podílel se na pomoci uprchlíkům z Náhorního Karabachu, humanitární pomoci obleženému Sarajevu, ale i lidem zasaženým povodněmi či tornádem v Česku.

V současnost organizace Člověk v tísni působí ve 30 zemích; v Česku a na Slovensku působí ve více než 60 městech, zaměřuje se i na problematiku inkluzivního vzdělávání, dluhů, neadekvátního bydlení a nezaměstnanosti. Člověk v tísni stojí i za festivalem dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. V současné době výrazně pomáhá lidem zasaženým válkou na Ukrajině.

Zakladatel Člověka v tísni získal v roce 2022 Cenu Arnošta Lustiga a zdaleka to není první jeho ocenění. Prezident Václav Havel mu v roce 2002 udělil medaili Za zásluhy, spolek Post Bellum jej v roce 2010 vyznamenal Cenou paměti národa. Od časopisu Reader's Digets Výběr dostal v roce 2003 cenu Evropan roku.

Šimon Pánek v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 mminutami

Bavorský premiér Söder se setkal s prezidentem Pavlem, chce prohloubit vztahy

Bavorského premiéra Markuse Södera odpoledne přijal na Hradě prezident Petr Pavel. Jejich jednání trvalo asi půl hodiny. Söder následně na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 1 hhodinou

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 1 hhodinou

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 3 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 3 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Plaga si kvůli testování žáků 5. a 9. tříd předvolá ústředního školního inspektora

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.
před 6 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 6 hhodinami
Načítání...