Končící prezident Miloš Zeman před první volbou avizoval, že práva vracet do parlamentu zákony hodlá užívat zřídka. Vetoval například zavedení povinné maturity z matematiky, zákon o střetu zájmů nebo zavedení takzvaných politických náměstků. Zeman vracel nejčastěji zákony vládě Bohuslava Sobotky (dříve ČSSD), u současné garnitury Petra Fialy (ODS) tak učinil třikrát.
Zeman v rozhovorech před první prezidentskou volbou uváděl, že chce veto – jednu z absolutních pravomocí prezidenta – užívat co nejméně. K vracení zákonů by se podle svých slov uchýlil především v případech, kdy by se jednalo o „legislativní zmetky“. Přednostně chtěl námitky k zákonům vznášet při zasedáních vlády a parlamentu.
Vyhranil se proti praxi svých předchůdců Václava Havla a Václava Klause, kteří v některých případech zákony nevetovali, ale ani nespolupodepsali, čímž zákon po uplynutí patnácti dnů vstoupil v platnost i bez podpisu hlavy státu. To Zeman označil za alibismus nedůstojný úřadu prezidenta, ke kterému by se nechtěl uchýlit.
Obdobný postoj k vetu pak zopakoval také v projevu k senátorům několik dní po nástupu do funkce. V průběhu svého druhého mandátu uvedl v roce 2019 v rozhovoru pro deník Blesk, že by si přál, aby pro přehlasování prezidentského veta byla nutná kvalifikovaná většina 120 poslanců místo dosavadních 101.
Nejvíce zákonů vrátil Zeman za Sobotkovy vlády
Několik měsíců po Zemanově nástupu do funkce padla vláda Petra Nečase, které Zeman vetoval jen jeden zákon, a to v květnu 2013. Šlo o chybnou verzi zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a dalších změn v ekologických předpisech. S vetem sněmovna souhlasila, novou verzi pak přijala ve zrychleném řízení.
V období následné úřednické vlády Jiřího Rusnoka od července 2013 do ledna 2014 prezident žádný zákon nevetoval.
Nejvíce činný byl Zeman u vetování zákonů za vlády Bohuslava Sobotky v letech 2014 až 2017. První zákon Sobotkově kabinetu vetoval Zeman v říjnu 2014, nesouhlasil se změnou zákona o státní službě. Vytýkal hlavně vznik funkce takzvaných politických náměstků, vyjádřil pochybnosti o nestandardní proceduře projednávání zákona a neurčitých či nejasných ustanoveních.
Na konci října 2014 poslanci Zemanovo veto přehlasovali a zákon přijali většinou 123 hlasů. Zeman následně předložil Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona, ten ovšem zrušil jen jedno ustanovení, zbytek ponechal a návrh zamítl. Prezident navrhoval zrušení dvaceti pasáží zákona.
Výhrady ke střetu zájmů nebo povinné maturitě z matematiky
Ještě tentýž měsíc Zeman vetoval zákon o dětské skupině a změně souvisejících zákonů. Zákon by prý podle prezidenta znamenal faktickou likvidaci „lesních školek“. Poslanci veto přehlasovali nejtěsnější většinou 101 hlasů, koalice následně lesní školky řešila novelou zákona na jaře 2015.
O rok a půl později Zeman odmítl další novelu v oblasti školství, která měla změnit spádové obvody mateřských škol, přijímání už dvouletých dětí nebo také zaváděla povinnou maturitu z matematiky. I toto veto poslanci přehlasovali, a to většinou 106 hlasů.
Zeman měl také problém se zákonem o střetu zájmů. Měl omezit některé veřejné funkcionáře v podnikání, podle Zemana ale zasahoval do svobod jednotlivce, navíc prý ovlivňoval volnou soutěž politických stran. Zákon nakonec prošel, poslanci ho prohlasovali většinou 129 hlasů.
Zeman do konce mandátu tehdejší sněmovny vetoval ještě dva zákony. První se týkal snížení sazeb DPH na noviny a časopisy, prezident vytýkal mimo jiné dopady na státní rozpočet. Druhý zákon – o ochraně přírody a krajiny – podle něj omezoval dlouhodobé zájmy obcí, obyvatel a návštěvníků v Národním parku Šumava. Prezident jej vetoval v březnu 2017. Obě veta poslanci přehlasovali.
Daňový balíček Zeman nevetoval, ani nepodepsal
Žádný zákon Zeman nevetoval během první a druhé vlády kabinetu Andreje Babiše (ANO). V lednu 2019 prohlásil, že by vetoval zákon, který by umožnil manželství stejnopohlavních párů, který v té době sněmovna projednávala, ale na jeho schvalování nedošlo. Počátkem roku 2020 pak prezident pohrozil vetem daňového balíčku kvůli nesouhlasu se zvýšením slevy na poplatníka. Nakonec normu nevetoval, ale ani nepodepsal.
Současné sněmovně Zeman vrátil tři zákony. V srpnu loňského roku se vyslovil proti snížení příjmů veřejného zdravotního pojištění, poslanci ale veto přehlasovali. V listopadu téhož roku pak prezident vetoval novelu rozpočtu. Tvrdil, že by mohly být vyšší daňové příjmy, pokud by se upravil zákon o daních z příjmů. Vládní koalice veto přehlasovala a ještě v listopadu novela vešla v platnost.
Poslední zákon vetoval Zeman v polovině listopadu 2022, nesouhlasil s novelou zákona, která měla zrušit odborné náměstky a limit politických náměstků. Argumentoval převážně tím, že návrh není v souladu s požadavkem na depolitizaci a profesionalizaci státní správy. I toto veto sněmovna přehlasovala.
