Tři desítky senátorů napadly u Ústavního soudu snížení odměn, které má od příštího roku dopadnout na obecní a krajské zastupitele z řad zákonodárců. Návrh na zrušení tohoto předpisu se rozhodli podat v pátek. Informoval o tom předseda senátního hospodářského výboru Vladislav Vilímec (ODS), který je jedním z navrhovatelů. Pod podání se podepsali členové horní komory z většiny frakcí.
Snížení odměn obsahuje novela, kterou navzdory senátnímu vetu prosadili poslanci. Opatření má podle nich omezit kumulaci funkcí.
Předpis poslanci zdůvodnili také potřebou úspor v obecních a krajských rozpočtech. Odpůrci je obviňují z populismu. Voliči si podle nich mohli sami vybrat, koho si do zastupitelstva a parlamentu zvolí.
Snížení mzdy na dvě pětiny
Novela snižuje mzdu placených zastupitelů obcí a krajů, kteří jsou zároveň členy parlamentu nebo vlády, na dvě pětiny. Výše odměn komunálních politiků záleží na velikosti samosprávy, například uvolněný starosta obce do 300 obyvatel by mohl dostávat 42 tisíc a hejtmani největších krajů pak necelých 135 tisíc. V případě neuvolněných komunálních politiků o jejich odměnách rozhoduje zastupitelstvo.
Základní plat členů parlamentu bude v příštím roce zhruba 91 tisíc, s dalšími funkcemi ale roste. U ministrů je to téměř dvojnásobek.
Kombinace obou funkcí může být výhodou
Návrh na zrušení novely, která politikům snižuje odměny, se opírá mimo jiné o to, že opatření je zásahem státní moci do pravomocí územní samosprávy a postihuje zastupitele během jejich současného funkčního období. Je tak „v rozporu s principem legitimního očekávání,“ uvedl Vilímec. „Úspěšní komunální politici jsou většinou úspěšní i v senátních volbách. Nevidím důvod, proč by měli být trestáni za to, že jsou ještě senátory,“ dodal.
Podle některých politiků je navíc kombinace funkcí výhodou. „Pokud to umí dobře využít ve prospěch svého regionu, tak i pro mě je jednodušší, že vím a znám starosti okolních obcí,“ zdůraznil místopředseda Senátu a uvolněný starosta Božího Daru Jan Horník (STAN).
Kritici novely poukazovali také na to, že poslanci a senátoři mohou zastávat v obcích i krajích volené funkce. Neměli by ale pobírat za stejnou práci menší odměnu než jejich kolegové z vedení obcí a krajů, kteří nejsou členy parlamentu.
„Je to účelová záležitost, návrh stížnosti podpořím,“ uvedl předseda senátorského klubu KDU-ČSL Petr Šilar, který je zároveň neuvolněným zastupitelem Pardubického kraje.
Podle Listiny základních práv a svobod mají zaměstnanci právo na spravedlivou odměnu za práci a uspokojivé pracovní podmínky.
Část senátorů krácení odměn podporuje
Novela, která politikům snižuje odměny, má podporu ve sněmovně, která ji schválila navzdory vetu horní komory. I tam má ale opatření své zastánce. „Člověk vykonávající více funkcí by si měl zvolit, kterou dělá nejpoctivěji a naplno, a brát jenom jeden plat, jako bere většina občanů,“ řekl předseda senátního ústavně právního výboru Miroslav Antl (za ČSSD), který je zároveň neuvolněným zastupitelem Královéhradeckého kraje.
S Antlem souhlasí i senátorka a starostka Prahy 10 Renata Chmelová (za KDU-ČSL): „Když jsem se stala starostkou, jsem na vlastní návrh neuvolněná.“
Pro krácení odměn komunálních politiků, kteří zároveň zasedají v parlamentu či vládě, je například i poslankyně a neuvolněná hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová (ANO). „Jsem přesvědčena, že ten zákon je spravedlivý, že nejde vykonávat dvě funkce na 100 procent,“ říká.
