Senát schválil odklad vracení vstupného na zrušené akce, o výplatu dlužné mzdy bude možno žádat úřady práce

Senátoři chtějí odložit rozšíření elektronické evidence tržeb (EET) na další odvětví na konec června 2023. Návrh horní komora vložila do novely, která odkládá EET do konce roku, změnu posoudí sněmovna. Senátoři vrátili i návrh týkající se příspěvku pro malé firmy s ručením omezeným, které musely přerušit činnost kvůli pandemii koronaviru. Vládní návrh zákona, jež má zmírnit dopady koronavirové krize na kulturu, horní komora schválila.

Vláda ve sněmovně prosadila, aby odklad EET platil jen do konce roku. Senátní hospodářský výbor ale už v úterý doporučil, aby se poté EET až do konce června 2023 týkala jen obchodů a služeb, na které se už vztahovala v uplynulých letech.

Horní komora doplnila vládní předlohu, která má kvůli opatřením proti epidemii koronaviru přerušit užívání EET do konce letošního roku. Nyní bude na sněmovně, zda na delší odklad spuštění evidence pro řemeslníky, lékaře či advokáty přistoupí. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) s tím nesouhlasila.

Nahrávám video

„Určitě nebudu nikdy podporovat, aby EET bylo zrušeno nebo odloženo kdoví na kdy. Budeme se snažit, aby se svolala sněmovna a přehlasovala senátní veto,“ řekla Schillerová. Senátoři ale argumentovali tím, že podnikatelé potřebují na spuštění další vlny EET více času.

Původně se měla EET odložit jenom na dobu do tří měsíců po ukončení stavu nouze

Elektronická evidence tržeb by se podle senátního návrhu měla do 30. června 2023 týkat pouze ubytovacích a stravovacích služeb, stejně jako velkoobchodu a maloobchodu, které se do EET zapojily v letech 2016 a 2017. Rozšíření na další odvětví bylo formálně provedeno v souladu s původními plány k 1. květnu, uplatňování ale bylo pozastaveno.

Vláda prosadila odklad EET nejprve na dobu do tří měsíců po ukončení nouzového stavu, nyní chce prodloužení odkladu až do konce roku. Důvodem jsou dopady koronaviru na podnikatelské prostředí. Pokud by platilo předchozí přerušení EET, museli by poplatníci opět začít evidovat tržby už od 19. srpna.

Faktické rozšíření EET by podle jejích kritiků bylo v případě delšího odkladu v rukou budoucího kabinetu a jeho většiny ve sněmovně. Současná vláda podle předsedy senátního hospodářského výboru Vladislava Vilímce (ODS) na zrušení EET nepřistoupí. „Budu usilovat o to, aby EET pokračovalo. Chrání většinu, která je poctivá,“ uvedla Schillerová.

Žádný podnikatel nyní podle předchozí úpravy nemusí evidovat své tržby a úřady tuto povinnost ani nekontrolují. Zatím to platí do ukončení stavu nouze, přičemž rozšíření EET na další odvětví bylo odloženo o další tři měsíce. 

Vláda na začátku dubna odmítla návrh opozičních poslanců z řad Pirátů, TOP 09, SPD, KDU-ČSL, ODS a STAN na odklad zavedení EET do dalších odvětví z původně plánovaného letošního 1. května na 1. leden 2021.

Do sněmovny se vrací i příspěvek pro malé firmy

Další novela, kterou se Senát zabýval, má zavést jednorázový příspěvek 500 korun denně pro malé společnosti s ručením omezeným. Senátoři sice tento záměr chválili, upozorňovali však, že bonus znamená výpadek daňových příjmů, což se údajně odrazí v rozpočtech samospráv. 

„Přenáší tu zátěž na obce a kraje, přitom mají mnohem horší možnosti to finančně vykrýt než stát,“ řekl senátor Václav Hampl (za KDU-ČSL + Zelení). I tento návrh se tak vrací do sněmovny s doplněnou výzvou, aby kabinet připravil návrh kompenzací. 

„Byli jsme ujištěni, že se chystá rozsáhlý dotační program ministerstva pro místní rozvoj, kde by měly být významné a zásadní dotační příležitosti pro města a obce,“ uvedl senátor Jaroslav Větrovský (za ANO). 

Peníze za vstupenky se budou vracet později

Organizátoři zrušených kulturních akcí budou moci odložit až na podzim příštího roku vrácení peněz za uhrazené vstupné. Lidé navíc budou moci požádat pořadatele o poukaz na náhradní nebo odloženou akci. Předpokládá to vládní návrh zákona, který navzdory některým výhradám schválil Senát. Předlohu, jež má zmírnit dopady koronavirové krize na kulturu, nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

Na odklad vrácení platby za vstupné bude platit do konce října příštího roku takzvaná ochranná doba. Podobný princip vláda využila pro cestovní kanceláře v souvislosti se zrušenými zájezdy. Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) popsal před senátory předlohu jako zákon na ochranu pořadatelů, který se ale snaží ochránit i návštěvníky. Kdyby hromadně začali žádat zpět své peníze, prodělali by na tom, protože pořadatelé by nebyli schopni jim je vyplatit, popsal.

Senát požádal v doprovodném usnesení vládu o přímou peněžitou podporu pořadatelů kulturních akcí a do budoucna také o daňové úlevy například snížením daně z přidané hodnoty na vstupenky. Zákon jen přesouvá tíži nákladů neuskutečněných kulturních akcí jednostranně na bedra zákazníků, zdůraznila horní komora.

Na okamžité vrácení peněz budou mít podle zákona nárok zdravotně postižení lidé, nezaměstnaní, těhotné ženy, rodiče na mateřské nebo rodičovské dovolené, lidé starší 65 let a samoživitelky nebo samoživitelé. Ostatní lidé, kteří o poukaz nepožádají, se dočkají vrácení peněz za vstupné nejpozději v polovině listopadu příštího roku.

O výplatu dlužné mzdy bude možno žádat úřady práce

Lidé, jimž zaměstnavatel v platební neschopnosti dluží mzdu, budou opět moci žádat úřady práce o vyplacení výdělku. Normu schválenou horní komorou nyní dostane k podpisu prezident.

Návrh má napravit zákon ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru v justici, podle něhož se nepřihlíží k insolvenčním návrhům na firmy, které byly podány do konce srpna. Pracovníci tak nyní nemohou o vyplacení dlužné mzdy žádat.

Řešení problému s nevyplácením mezd žádaly odbory. Podle nich se ke svým penězům nemohou dostat ani zaměstnanci podniků, které do úpadku mířily už dřív. Ministerstvo práce má na výdaje na ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů letos 300 milionů korun. Nepředpokládá podle podkladů k zákonu, že by suma kvůli úpravě zákona nestačila.

Senát chce od vlády analýzu dopadů pandemie

Horní komora si vyžádala od vlády podrobnou analýzu šíření pandemie koronaviru a dopadů vládních opatření. Kabinet ji má předložit do konce května. Senátoři k tomu vládu vyzvali na popud svého výboru pro vědu a lidská práva. Chtějí po kabinetu i lepší informování veřejnosti o přijímaných opatřeních.

„Bez analýz a faktů zůstává nepřiměřeně velký prostor pro smyšlenky, účelová tvrzení, kličkování a prosazování parciálních zájmů. Hlavně je to ideální prostředí pro strašení lidí tím, co se komu zrovna hodí,“ uvedl iniciátor výzvy a předseda výboru Jiří Drahoš (za STAN). Ministerstva podle Drahoše přicházela s návrhy opatření, která byla založena „více na dojmech než pojmech“.

Senátoři doporučili vládě, aby data, která shromáždily státní instituce, zpřístupnila odborné veřejnosti. Podle senátorů by to pomohlo rychlejšímu překonání současné krize i přípravě na případnou druhou vlnu pandemie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 16 mminutami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 33 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 55 mminutami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 2 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 2 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 3 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami
Načítání...