Roli v eskalaci kolem Ukrajiny hraje i Green Deal, řekl ministr Bek. Podle Petříčka je to diplomatická hra

Nahrávám video

Také evropský Green Deal a s ním spojené otázky energetické bezpečnosti mohou mít vliv na vojenskou politiku Ruska na Ukrajině. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN). Podle něj se bezpečnostní situace horší každým dnem a hrozba ozbrojeného střetu je v tuto chvíli nejzávažnější za celou řadu posledních měsíců. Exministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) věří, že se novému válečnému konfliktu na Ukrajině dá vyhnout a že Rusko spíš hraje „diplomatickou hru“. Podle něj dnes ani Rusko samo neví, co chce v dalších krocích udělat.

„Všechny země, které jsou výrazně závislé na exportu fosilních paliv, sledují s velkými obavami politiku Evropské unie,“ tvrdí Mikuláš Bek. Podle jeho názoru, pokud bude v příštích deseti letech výrazně klesat spotřeba fosilních paliv ve vyspělém světě, tak to bude znamenat obrovské dopady na ekonomiky zemí, jako je právě Rusko. 

S tím souhlasí také ministr zahraničí bývalé vlády Tomáš Petříček, podle něhož i možnost budoucího zhroucení fosilní ruské ekonomiky hraje roli v současné zastrašující politice Moskvy. 

„Já jsem přesvědčen, že Rusko těmito kroky chce docílit, aby se s ním seriózně jednalo a aby se zohlednily jeho obavy ohledně odklonu od fosilních paliv, který bude mít zásadní dopad na podobu ruského hospodářství a na jeho rozpočet,“ řekl v debatě Petříček a připomněl, že pro ruský rozpočet hraje zásadní roli prodej a export zemního plynu a ropy. 

Možnost hrozící konflikt zažehnat

Podle něj se dialog ani diplomatická aktivita v tomto směru nevede, „přestože víme, že v jádru Zelené dohody je také to, že to není naše vnitřní záležitost, ale i globální záležitost a bude to mít dopad i na dodavatelské řetězce“. 

Bek je přesvědčen, že dosud byla evropská politická scéna zaměstnaná hlavně nastavováním trajektorie k Zelenému údělu a mezinárodní dimenze byla sice zmiňována, ale mnohem méně intenzivně diskutována. Podle něj má Česká republika velkou příležitost během svého předsednictví Rady Evropské unie tuto dimenzi problému postavit do centra pozornosti.

Zatímco Bek se obává eskalace napětí na ukrajinských hranicích, podle Petříčka ještě existuje velká šance ozbrojený konflikt zažehnat. Podle něj Ruská federace sleduje spíš „diplomatickou hru“.

„Věřím, že ani Rusko nemá zájem na nějakém větším konfliktu ve východní Evropě, i pro ně by to bylo velmi nákladné,“ doufá Petříček. Motivace k eskalaci napětí podle něj spočívá částečně i v tom, že se Vladimir Putin snaží odvrátit pozornost od domácích ekonomických a sociálních problémů.

„Vladimir Putin se potýká s celou řadou problémů, covid Rusko zásadně poznamenal a jeho ekonomika nevzkvétá, čelí řadě sociálních problémů. Nepopulární sociální reformy dopadly na seniory a další skupiny obyvatel, což nepřispívá k tomu, aby podpora ruského prezidenta byla neotřesitelná,“ vysvětluje Petříček.

Podle něj je patrné, že se Putin opakovaně pouštěl do řady „zahraničních dobrodružství“ ve chvílích, kdy jeho podpora klesala.

Šance pro české předsednictví Evropské unie

Jako další motivaci zmínil i to, že ruský prezident stále chce, aby svět Rusko vnímal jako velmoc, přestože ekonomicky mezi nejvyspělejší státy světa dnes nepatří. 

Kvůli výrokům, které naznačovaly, že by Evropská unie měla vyjádřit Putinovi respekt, a že to „nic nestojí“, ale již rezignoval šéf německého námořnictva Kay-Achim Schönbach.

Nejen otázky Zelené dohody pro Evropu a obav o energetickou bezpečnost, ale také kybernetické bezpečnosti, nezávislosti médií, nebo problematiky odlesňování by podle Beka měla Česká republika nastolovat během blížícího se předsednictví Evropské unie.

Problémem, který tato vláda zdědila od předchozí, podle něj stále zůstává nedostatečný rozpočet předsednictví, který v současnosti dosahuje zhruba jedné a půl miliardy korun. 

„Je zřejmé, že za tento rozpočet se dá pořídit velmi úsporné a efektivní předsednictví s vypětím všech sil, ale bez většího dopadu na širší veřejnost. Většina akcí bude soustředěna do Prahy a z hlediska regionů nebude předsednictví tak vidět, jak by být mohlo,“ obává se Bek.  

Podle něj se stejně rozpočet bude muset navýšit, protože je potřeba zohlednit inflační vývoj. „Rozpočet byl kalkulován v první polovině roku 2019 a při vysokém tempu inflace v poslední době je jasné, že znehodnocení rozpočtu bude dosahovat více než deseti procent,“ varuje Bek. Považuje za možné, že se konečný účet vyšplhá na částku okolo dvou miliard korun. 

Rozpočet předsednictví ČR v Radě EU v roce 2022
Zdroj: ČT24/vlada.cz

Petříček považuje za nešťastné, že debata okolo předsednictví byla od začátku redukována na to, kolik nás bude stát. „Je to problém expremiéra Andreje Babiše, který to pojal tak, že se jedná o nějakou ‚žvanírnu' s chlebíčky. Nevnímal možnost posílit vliv České republiky v evropských záležitostech,“ kritizuje. 

Předsednictví podle něj ale nemá být vnímáno jako možnost prosadit v EU své vlastní zájmy. „Spíše můžeme ukázat celé Evropě, že jsme schopni konstruktivně a aktivně ovlivňovat dění v Evropě, řešit krize, které mohou v příštím roce nastat. A to společně s partnery v rámci tria Francií a Švédskem. Skutečně náš vliv na některé agendy potom může být větší než velikost naší země,“ myslí si Petříček. Stejně jako Bek považuje za možné silné téma evropského předsednictví kyberbezpečnost. 

Bek dodal, že právě toto je oblast, ve které má Česko co nabídnout. „Máme dobrou expertizu a spolupráci mezi privátním sektorem, univerzitami a tajnými službami státu. V tom jsme poměrně silní a zároveň se nyní v evropské legislativě rýsuje celá řada návrhů, které s touto problematikou souvisí,“ uzavírá Bek. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 3 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 3 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 4 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 5 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 6 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami
Načítání...