Reportéři ČT: Komunisté poslali Pospíchala do vězení rovnou ze školy. Mladého disidenta prý tloukli nejvíc ze všech

Nahrávám video

Když před 34 lety odstartoval zásah komunistických bezpečnostních složek proti studentům revoluci, nechyběl v Laterně magice Petr Pospíchal. Výjimečný byl tím, že byl nejmladším politickým vězněm normalizačního režimu. Přišli si pro něj do třídy na učiliště. Pak se podílel na organizaci činnosti disentu, ale jeho přátelé na něj také vzpomínají jako na nejvíce mláceného disidenta. O Petru Pospíchalovi točil pro Reportéry ČT David Vondráček.

„Když vyšla Charta, slyšel jsem to z Hlasu Ameriky. Rychle jsem se pídil po tom dokumentu a během tří dnů jsem to dokázal sehnat. V prvním okamžiku jsem si říkal: To je přesně ono. Bylo pro mě důležité, že se nenásilně usiluje o lidská práva,“ shrnul Petr Pospíchal, jak se seznámil s Chartou 77. Podepsal ji ale až později – po propuštění z vězení, kam ho režim poslal za to, že pomáhal šířit opoziční letáky.

Přišli si pro něj rovnou do třídy před vyučováním. Ze školy zmizel v květnu 1978 a vrátil se za jedenáct měsíců, které strávil nejprve ve vazební věznici a pak na Borech, kam jej poslali za pobuřování. Seznámil se tam například s Václavem Havlem, který pak na Pospíchalovo uvěznění upozornil prostřednictvím svých kontaktů v PEN klubu světovou veřejnost.

Ve vězení později skončil ještě jednou v osmdesátých letech. Předtím spolu s Janem Litomiským zaznamenával jako člen Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných perzekuci věřících lidí na Moravě.

I po druhém propuštění byl Pospíchal opakovaně vyslýchán, při tom i fyzicky napadán. Někteří další disidenti jej označili jako nejvíce bitého oponenta režimu té doby. On sám se domnívá, že to bylo jeho věkem a také zázemím, které se od jiných členů disentu poněkud lišilo. „To, že tam působí velmi mladý člověk z dělnického zázemí z Brna, vyvolávalo ve Státní bezpečnosti pocit, že je to slabé místo a že mohou násilí směřovat proti mně,“ uvedl.

Setkaní chartistů a polské Solidarity

Byl zároveň nepostradatelný při organizaci opozičních akcí. Klíčová byla jeho role například na přípravě setkání chartistů s představiteli polské Solidarity v pohraničních horách. Václav Havel se nechal slyšet, že bez Pospíchalovy utajené logistiky by se nemohla uskutečnit. Organizoval, kdo koho kam přiveze nebo mu pomůže v terénu. „Protože když se udělá chyba, Státní bezpečnost to naruší. Pak může někdo skončit ve vězení,“ podotkl.

Že byl 17. listopadu 1989 v Praze, se studentským pochodem na památku Jana Opletala nesouviselo. Přijel, aby u soudu podpořil Moniku Le Fay (tehdy Elšíkovou), která byla obžalovaná za to, že rozmnožovala protirežimní tiskoviny a za účast na nepovolené demonstraci.

Pospíchal pak v Praze neplánovaně zůstal. Zapojil se do činnosti Občanského fóra, v Laterně magice se také seznámil se svojí budoucí ženou. Magdalena Pospíchalová dnes vzpomíná, že v té době spal v komůrce, kde „na radiátoru visely jeho trenky, protože jak byl z Brna, nic si nepřinesl, musel vždycky vyprat a nechal to tam“.

Telegramy Jelcinovi a Gorbačovovi

Manželé Pospíchalovi po revoluci dostali práci u Václava Havla v zahraniční sekci prezidentské kanceláře. Petr Pospíchal vzpomněl, že například formuloval telegramy Borisi Jelcinovi a Michailu Gorbačovovi při puči v Sovětském svazu v srpnu 1991. Jak podotkl, bylo to uprostřed léta, kdy nebyli lidé v práci, prezident sám byl nemocný. „Věděl jsem, co je třeba udělat, a za normálních okolností by to trvalo velmi dlouhou dobu,“ shrnul.

Později byl Pospíchal velvyslancem v Bulharsku a pak pracoval jako politický a ekonomický poradce pro různé veřejné činitele a zároveň s manželkou pomáhal v sociálních službách v neziskovém sektoru. V roce 2015 se jeho dcery i on sám zapojili do pomoci migrantům z Blízkého východu, kteří se v Česku dočkali chladnějšího přijetí než běženci z Ukrajiny loni.

Podle někdejšího politického vězně je ale princip totožný. „Když propustí z detence, která je někde v lesích, v šest hodin večer ženu s malým dítětem – tak co?“ zdůraznil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 2 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 2 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 4 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 4 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 5 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 8 hhodinami
Načítání...