Reportéři ČT: Česko se zbavilo závislosti na ruském plynu, za ropu ale stále platí miliardy

Nahrávám video

Česko ruské diktatuře za dva roky, po které kremelský režim útočí na Ukrajinu, poslalo několikanásobně více peněz, než jaká byla česká pomoc Ukrajině. Přitom jde o peníze, které Moskva využívá na zbrojení a i díky nim může pokračovat ve válce. Problémem jsou dodávky ropy a plynu. Zatímco závislosti na ruském plynu už se Česká republika zbavila, u ropy se to dosud nepodařilo, a dokonce jí stát odebírá v posledních letech více než před válkou. Pro Reportéry ČT natáčeli Andreas Papadopulos a Michael Fiala.

„My žádnou ropu jako stát nekupujeme. Ten subjekt je polský, nemáme nad ním žádnou kontrolu,“ popsal zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Polským subjektem myslí tamní státní petrochemický gigant PKN Orlen.

Podle exministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) česká vláda neměla a nemá zásadní vliv na to, z jakého zdroje se bude ropa brát. „Před více než dvaceti lety došlo k privatizaci rafinérií a o tom, jaká ropa bude proudit do České republiky, rozhoduje PKN Orlen, čili polský vlastník,“ řekl. Poláci totiž získali české rafinérie v období vlád sociální demokracie.

Na začátku války odebíralo Česko skoro všechen plyn z Ruska a u ruské ropy to byla asi polovina. „Ruská ekonomika je na příjmech z exportu energetických surovin závislá mimořádným způsobem. Díky tomu, že mají dost peněz, můžou si dovolit platit třísměnné provozy ve zbrojních fabrikách. Díky tomu, že mají dost peněz, jsou schopni vojákům platit na ruské poměry velice luxusní plat,“ míní bývalý generální konzul v Petrohradu a analytik Vladimír Votápek.

Ropovod IKL

Ze západní Evropy teče do Česka ropa potrubím ropovodu IKL. A ropovodem Družba teče ropa stále z Ruska. Začal se stavět před více než šedesáti lety, v době, kdy tehdejší Československo patřilo do sféry vlivu Sovětského svazu.

Závislost na ruské ropě se snažila Česká republika řešit už v devadesátých letech. Právě tehdy vznikl ropovod IKL. Dosud ale nestačí na to, aby se Česko obešlo bez Družby s ruskou ropou. „Vidíme, že závislost na poskytování ropy z Ruské federace přes ropovod Družba je daleko silnější a hůře se z ní vystupuje pro zemi, která je uvnitř evropského kontinentu, nemá přístup k moři a je tak ve velmi složité situaci,“ nastínil analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.

V prvním i druhém roce ruské války na Ukrajině dorazilo do Česka nejvíc ruské ropy za posledních deset let. A v obou letech to byla také ropa za nejvíc peněz od roku 2014. „Když se podíváme na dodávky ropy do České republiky a větší využívání ropovodu Družba, tak je to čistě na obchodním rozhodnutí společnosti Unipetrol,“ doplnil vrchní ředitel Sekce energetiky a jaderných zdrojů z ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla.

Se žádostí o rozhovor oslovila Česká televize jak polskou centrálu společnosti Orlen, tak i českou dceřinou firnu Orlen Unipetrol. Odpověděly v jednom společném e-mailu, ve kterém dodávky ruské ropy do litvínovské rafinerie připouštějí a odvolávají se na výjimku, kterou si Česká republika ze zákazu dovozu ruské ropy vyjednala v Bruselu.

Ještě v roce 2015 petrochemický gigant Orlen dovážel devadesát procent ropy do Polska z Ruska. Už od ruské ilegální anexe Krymu ale pracoval na tom, aby se ruské suroviny zbavil. Od začátku února 2023 Orlen žádnou ruskou ropu neodebírá. To se ale týká jen polské mateřské společnosti. Česká Orlen Unipetrol tak dále ruskou surovinu dováží. „Podrobné informace o smlouvě, cenách nebo politice spojování a přebírání podniků nezveřejňujeme,“ sdělil vedoucí odboru externí komunikace Orlen Unipetrol Pavel Kaidl.

Majoritním majitelem skupiny Orlen je polský stát. „Vím, že se to bohužel stále děje. Doufám, že již zanedlouho budou takové technické podmínky, aby umožnily ukončit nákupy ruské ropy a aby Česko bylo napojeno na evropské ropovody,“ přiznal náměstek polského ministra pro státní aktiva Robert Kropiwnicki (Občanská koalice).

Kdy skončí závislost na ruské ropě?

Pro Česko je proto nyní klíčový ropovod, který vede z Itálie do Německa. Do italského přístavu Terst se po moři vozí jiná než ruská ropa a odtamtud se vede ropovodem přes Itálii a Německo. Z Německa pak už vede ropovod IKL do Česka. Aby se tedy Česko obešlo bez ropovodu Družba a ruské ropy, musí se do tuzemska dostávat o to více ropy ze Západu.

„Mero bude připraveno fyzicky dodávat od roku 2025 neruskou ropu do České republiky a obejdeme se bez dodávek ruské ropy,“ konstatoval předseda představenstva společnosti Mero ČR, která je majitelem a správcem ropovodů, Jaroslav Pantůček. Bartuška realisticky očekává, že by dodávky ropy z Ruska mohly skončit někdy kolem dubna příštího roku.

Od začátku války na Ukrajině do konce loňského roku dorazily podle statistiků do Česka ruský plyn a ropa za víc než 270 miliard korun. „Tolik peněz poslaných Putinovu režimu je hodně, je to nějakých jedenáct miliard eur, kterými jsme ten režim zásobovali,“ upozornila ekonomka a bývalá zástupkyně České republiky u Světové banky Jana Matesová.

Například analytici německých a ukrajinských médií spočítali, na kolik peněz může Rusko vyjít den bojů. Podle jejich čísel by český účet za plyn a ropu za dva roky mohl Rusům zaplatit přes tři týdny vedení války proti Ukrajině. A podle aktuálních údajů z ministerstev poskytlo Česko Ukrajině od začátku války do konce letošního března pomoc zhruba za 57 miliard korun – tedy skoro pětkrát méně, než kolik finančních prostředků za tu dobu získalo v Česku Rusko za svůj plyn a ropu.

„Pokud se podíváme na to srovnání, tak tohle je bohužel číslo, které vyznívá velmi dramaticky v neprospěch Ukrajiny,“ konstatoval analytik Havlíček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 1 hhodinou

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 2 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 3 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 4 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 5 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami
Načítání...