Prezident povýšil budoucího náčelníka generálního štábu Řehku na generálmajora

Prezident Miloš Zeman povýšil budoucího náčelníka generálního štábu Karla Řehku na generálmajora. Hodnost pro něj navrhla vláda. Dosud byl Řehka brigádním generálem. Do funkce ho prezident jmenoval minulou středu, od července tak v čele české armády vystřídá Aleše Opatu.

Končící ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Řehka se po jmenování stal takzvaným dvouhvězdičkovým generálem. Zeman rovněž od začátku srpna propůjčil generálskou hodnost dosavadnímu plukovníkovi Pavlu Skálovi. 

„Přeju vám oběma, abyste české armádě sloužili nejlépe, jak budete umět. Věřím, že váš dosavadní život a profesní kariéra, se kterými jsem se seznámil, jsou zárukou, že tomu tak skutečně bude,“ uvedl po jmenování prezident republiky Miloš Zeman. 

Povýšení zdůvodnila vláda na podnět ministryně obrany Jany Černochové (ODS) potřebou svázání služebního místa s konkrétní hodností a jí odpovídajícím konkrétním služebním platem. Řehkovi předchůdci v pozici náčelníka Generálního štábu Aleš Opata i Josef Bečvář byli jmenováni jako generálporučíci, tedy tříhvězdičkoví generálové.

Řehka vedl NÚKIB od března 2020, kvůli čemuž odešel do civilu. Po jmenování náčelníkem se tak do armády vrací. Jeho nástupcem v čele úřadu pro kybernetickou bezpečnost se zřejmě stane dosavadní náměstek Lukáš Kintr. Úřad se pod Řehkovým více než dvouletým vedením opakovaně věnoval například kybernetickým útokům na české instituce a firmy, některé útoky jsou připisovány Rusku. 

  • Datum a místo narození: 1. února 1975 v Tišnově
  • Vzdělání: Vystudoval vojenské gymnázium v Opavě a Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově (průzkumný směr), absolvoval důstojnický kurz na Královské vojenské akademii Sandhurst ve Velké Británii, kurz Ranger v USA, kurz předsunutých leteckých návodčích ve Velké Británii a brigádní štábní kurz (řízení obrany státu – krizové řízení) na Vojenské akademii v Brně.
  • Praxe: Po ukončení studia ve Vyškově byl přidělen k prostějovské 6. speciální brigádě jako velitel skupiny. V roce 1998 byl vyslán do kurzu Ranger, po jeho absolvování byl v červnu 1999 vyslán jako velitel průzkumného odřadu se 6. průzkumnou rotou KFOR do operace Joint Guardian na území Kosova.
  • Po návratu byl v roce 2000 odvelen k Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově, kde působil jako starší důstojník pracoviště zahraničních styků (zároveň si dálkově dokončil magisterské studium). V letech 2001 a 2002 velel skupině leteckých návodčích v Náměšti nad Oslavou, na jejímž vzniku se podílel. Poté se vrátil do Prostějova, kde od října 2002 vykonával funkci velitele roty, později velitele střediska 601. skupiny speciálních sil, a to až do července 2006.
  • V roce 2004 se jako zástupce velitele kontingentu speciálních sil zúčastnil operace Enduring Freedom v Afghánistánu. Od srpna 2006 do července 2009 působil jako vedoucí starší důstojník - specialista oddělení speciálních sil na velitelství sil rychlé reakce NATO v německém Rheindahlenu, přičemž se na přelomu let 2006/07 a 2007/08 dvakrát vrátil do Afghánistánu, kde působil jako starší důstojník - specialista prvku velení a řízení speciálních operací mise ISAF.
  • Po návratu do Česka byl zařazen na funkci staršího důstojníka - specialisty Ředitelství řízení speciálních sil ministerstva obrany a byl vojenským asistentem šéfa resortu. V květnu 2010 se stal velitelem 601. skupiny speciálních sil, v jejímž čele stál do října 2014. V roce 2011 velel v operaci ISAF v Afghánistánu.
  • V listopadu 2014 se stal hlavou nově založeného Ředitelství speciálních sil ministerstva obrany. Naposledy byl zástupcem velitele Mnohonárodní divize severovýchod, pod kterou spadají alianční jednotky rychlé reakce předsunuté na území Polska a Pobaltí.
  • Řehka má hodnost brigádního generála, do které jej na návrh tehdejšího ministra obrany Martina Stropnického (ANO) povýšil v říjnu 2016 prezident Miloš Zeman.
  • Je autorem několika prací z oblasti nekonvenčního způsobu vedení války, speciálních operací a bezpečnosti, mimo jiné knihy Informační válka (2017).
  • Řehka ve známost i nevojenské veřejnosti vstoupil v listopadu 2018 ostrou kritikou bývalého ministra zahraničí a tehdejšího poslance Lubomíra Zaorálka (ČSSD), který se v době úmrtí českých vojáků v Afghánistánu vyslovil pro ukončení tamní alianční mise. Řehka na Zaorálkovy úvahy reagoval na svém facebookovém profilu slovy, že mluvčí Talibanu by to neřekl lépe, a poznamenal, že se stydí. „Je mi smutno, chce se mi brečet, je mi zle, chce se mi zvracet a mám vztek. Taková nuznost, ubohost, nízkost,“ napsal. V textu také upozornil na „podkopávání“ obranyschopnosti a bezpečnosti vojáků v misi. Uvedl, že diskuse o misích je potřebná, ale ne v době, kdy česká armáda utrpí ztráty. Armáda poté vedla s Řehkou kázeňské řízení, jeho výsledek nezveřejnila.
  • V květnu 2019 převzal Cenu Arnošta Lustiga za odvahu, statečnost, lidskost a spravedlnost. Toto prestižní ocenění založila Česko-izraelská smíšená obchodní komora. Tehdejší ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) ho při předávání ceny označil za symbol toho, čím chce Česká republika být – hrdou zemí, která dokáže spolupracovat a obhajovat své zájmy v celosvětovém měřítku. Poděkoval Řehkovi za reprezentaci země v zahraničí.
  • V srpnu 2019 mu polský ministr obrany udělil stříbrnou medailí Ozbrojených sil Polské republiky za zásluhy a významný přínos v rozvoji spolupráce mezinárodních jednotek.
  • V březnu 2020 byl jmenován ředitelem Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Po jmenování do čela NÚKIB odešel do civilu. NÚKIB se pod jeho vedením věnoval například kybernetickým útokům na české instituce a firmy, jedním z posledních takových případů byl kybernetický útok na sítě Ředitelství silnic a dálnic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 13 mminutami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 1 hhodinou

Ve čtyřech obcích si lidé zvolili nová zastupitelstva

Lidé ze čtyř českých obcí si v sobotu zvolili nová místní zastupitelstva, která budou mít jisté fungování jen na půl roku. Druhý říjnový víkend se budou totiž konat obecní volby v celé republice. V sobotu se volební místnosti otevřely v Cekově na Rokycansku, Úhercích na Lounsku, Lipníku na Mladoboleslavsku a Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku. Hlasování se zúčastnilo 67 procent voličů.
08:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Linka Prison pomáhá odsouzeným i jejich blízkým

Na Linku Prison neziskové organizace Romodrom se od minulého roku obrátili lidé už s více než třemi tisíci dotazy, sdělila ČT mluvčí organizace Magdaléna Tichá. Linka slouží jako podpora pro odsouzené k trestu vězení a jejich blízké. Využívají ji hlavně ženy a dívky, které se vyrovnávají s uvězněním člena rodiny. Volající se ptají na praktické informace o nástupu do vězení, možnostech kontaktu s odsouzeným, řeší i deprese nebo šikanu, ptají se na podporu při zvládání psychické zátěže.
před 6 hhodinami

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami
Načítání...