Přejme si, aby 28. říjen byl svátkem národní hrdosti, uvedl prezident. Vyznamenáni byli Gott, Prymula i Rychetský

Nahrávám video

Státní svátek 28. října by měl být svátkem národní hrdosti. V televizním projevu to uvedl prezident Miloš Zeman. V předtočeném proslovu, který nahradil tradiční projev při udílení státních vyznamenání ve Vladislavském sále, se omluvil vyznamenaným, že musel předání o rok odsunout. Seznam vyznamenaných Pražský hrad zveřejnil na svých stránkách, slavnostní ceremoniál se ale letos neuskuteční kvůli nepříznivé epidemické situaci.

Zeman v projevu připomněl své nedávné televizní vystoupení, ve kterém lidi vyzval k dodržování vládních opatření proti šíření nového koronaviru. Vyslovil se v něm také pro pokutování těch, kteří vládní nařízení porušují.

Ke státnímu svátku 28. října řekl, že jeho smyslem je především oslava díla těch, kteří jsou vyznamenáni. Výrazné osobnosti podle něj stojí za dějinným pohybem, proto své projevy k 28. říjnu vždy zaměřoval na popis životních příběhů lidí, které se rozhodl ocenit. „Je mi líto, že to nemohu udělat i dnes, a velice se omlouvám jak vyznamenaným, tak jejich rodinným příslušníkům, že na základě zpřísněných opatření vlády jsem byl nucen odsunout slavnost 28. října na příští rok,“ řekl Zeman.

Dějiny podle něj tvoří lidé, kteří v životě něco dokázali. Řekl, že mezi ně nepatří pouze vyznamenaní na Pražském hradě. „Jsou to tisíce, desetitisíce, statisíce, miliony lidí, kteří svým způsobem mají za sebou úctyhodnou životní dráhu a mohou se ohlédnout za sebe a vidět, že tato dráha byla úspěšná,“ uvedl prezident.

Přál by si proto, aby další osobnosti byly oceňovány na úrovni krajů, měst a obcí. „Já věřím, že ti, kdo se na mě dnes dívají, budou spolu se mnou slavit svátek 28. října jako jejich svátek, svátek jejich díla,“ dodal. Zároveň doplnil, že si lidé nemají všímat těch, kteří nic nedokázali a jen špiní práci druhých.

„Vážení spoluobčané, přejme si, aby svátek 28. října byl svátek národní hrdosti. Hrdosti, která je vytvářena všemi těmi, kdo pomáhají našemu národu k lepšímu životu. Přejme si, aby to byl svátek nás všech, a budu se těšit, že za jeden rok se opět setkáme ve Vladislavském sále Pražského hradu,“ zakončil projev Zeman.

Seznam vyznamenaných byl zveřejněn na webu

O rozhodnutí zrušit ceremoniál spojený s předáváním státních vyznamenání informoval s týdenním předstihem prezidentův kancléř Vratislav Mynář. „Na základě doporučení pana ministra zdravotnictví, pana profesora Prymuly, pan prezident rozhodl, že státní akt předávání státních vyznamenání bude odsunut a bude se konat 28. října 2021,“ řekl.

Se začátkem projevu nicméně Hrad zveřejnil seznam lidí, kterým prezident letos vyznamenání udělil – byť zatím nepředal. Předem byla známa jména asi čtvrtiny ze čtyř desítek vyznamenaných. Podle očekávání nejvyšší státní vyznamenání in memoriam obdržel zpěvák Karel Gott. Celkem Zeman vyznamenal 38 osobností. 

Řádů bílého lva prezident udělil celkem šest. Nejvyšší státní vyznamenání dostali také bojovník z východní fronty druhé světové války Miloslav Masopust a in memoriam váleční letci František Chábera a Josef Koukal, oceněn jím byl i legionář, odbojář a oběť justiční vraždy komunistického režimu Heliodor Píka.

Mezi oceněnými není Jaroslav Kubera, který zemřel v lednu ve funkci předsedy Senátu. Zeman mu slíbil udělit Řád bílého lva, vdova Věra Kuberová ale ocenění odmítla převzít. 

Sám prezident předem oznámil, že udělí Řád bílého lva Romanu Prymulovi, a tak se stalo. Už dříve jej nazval „vítězem nad první vlnou koronaviru“ a vyznamenání mu udělil přesto, že Prymula musí skončit ve funkci ministra zdravotnictví.

Nahrávám video

Za boj proti pandemii se Zeman rozhodl ocenit i zástupce jednotlivých složek integrovaného záchranného systému. Medaili Za hrdinství dostala zdravotní sestra v důchodu Jana Březinová, která i přes prodělanou rakovinu plic pomáhá v nemocnici v Litomyšli zvládat krizovou situaci. Medaili Za zásluhy prezident udělil armádnímu specialistovi Petrovi Šnajdárkovi, který se významně podílí na projektu takzvané chytré karantény. 

Stejnou medaili obdrželi náměstek generálního ředitele hasičů Daniel Miklós a první náměstek policejního ředitele Martin Vondrášek, a to za svou práci v krizovém štábu. Podle Pražského hradu se velkou měrou zasloužili o zvládnutí první vlny epidemie. V souvislosti s koronavirem se ocenění dočkal i biochemik a virolog Tomáš Cihlář, který se podílel se svým týmem na vývoji léku remdesivir používaného na léčbu lidí postižených nemocí covid-19.

Řád Tomáše Garrigua Masaryka, druhé nejvyšší státní vyznamenání, dostal předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Medailí Za hrdinství Zeman ocenil pracovníka vězeňské služby Petra Langa, který se stal obětí loňské střelby v ostravské fakultní nemocnici. Vlastním tělem při ní chránil svou dceru. Stejné ocenění dostal voják Vladimír Šupa. V roce 2009 přišel na misi v Afghánistánu o část nohy poté, co najel s vozidlem na minu. I přes vážné poranění pokračuje v práci pro armádu jako instruktor.

Zeman dále vyznamenal téměř tři desítky lidí medailí Za zásluhy. Dostal ji třeba hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek či Peter Weiss, který nedávno skončil na postu slovenského velvyslance v Praze. Z oblasti sportu ocenil bývalého trenéra české fotbalové reprezentace Karla Brücknera, bývalého motokrosového závodníka Jaroslava Faltu a hokejového reprezentanta Václava Nedomanského.

Z kultury medaili dostal nedávno zesnulý herec Karel Fiala, jehož proslavil film Limonádový Joe, herci Josef Dvořák a Pavel Trávníček, či zpěváci lidových písní Jožka Černý a Jožka Šmukař. Oceněna byli také varhanice Alena Štěpánková Veselá, izraelská spisovatelka Eva Erbenová, která přežila koncentrační tábor Osvětim, a umělecký fotograf Václav Fanta, který přišel o zrak a pomáhá nevidomým.

Zeman na seznam zařadil také tři historiky. Medaili Za zásluhy obdržel vojenský historik Eduard Stehlík, který se letos stal ředitelem Památníku Lidice, historik zabývající se obdobím husitství Petr Čornej a historik a politický komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček.

Jako každoročně jsou na seznamu vyznamenaných i zástupci podnikatelů. Zeman medaili udělil třeba bývalému řediteli jaderné elektrárny Temelín Františku Hezoučkému, majiteli společnosti TOS Varnsdorf Janu Rýdlovi a šéfovi společnosti TOP Hotels Group Vladimíru Dohnalovi. V jeho pražském hotelu TOP Hotel Zeman například sledoval výsledek prezidentské volby či v něm pořádá sjezdy Zemanem založená Strana práv občanů - Zemanovci.

Mezi vyznamenanými je také sexuolog Radim Uzel, vysokoškolský profesor v oblasti trestního práva Jiří Jelínek a dětský psychiatr Jaroslav Matýs, který před rokem po kritice rezignoval na post šéfa dětských psychiatrů, a to kvůli svým výrokům o autismu a za rozhovor o švédské aktivistce Gretě Thunbergové. Zeman ocenil i místopředsedu Svazu Vietnamců v České republice Tana Trinha a in memoriam bývalého dlouholetého starostu obce Vintířov Jiřího Ošeckého.  

Zeman ocenil o čtyři osobnosti méně než v loňském roce

Prezident Zeman letos ocenil o čtyři osobnosti méně než před rokem, kdy se rozhodl předat nejvyšší počet vyznamenání za své působení ve funkci. Řády a medaile nyní udělil 38 osobnostem, loni jich bylo 42 a předloni 41.

Zeman nejméně vyznamenání udělil při první příležitosti v roce 2013, a to 29. O rok později ocenil o čtyři lidi více a v roce 2015 vybral 35 osobností. V roce 2016 dal řády nebo medaile 30 lidem, v roce 2017 oceněných bylo 39.

Nejvíce státních vyznamenání udělil v roce 1998 první český prezident Václav Havel, a to téměř 90. Jeho následník Václav Klaus pravidelně uděloval lehce nad 20 vyznamenání.

Nahrávám video

Havel počtem vyznamenaných „nešetřil“, mezi lety 1995 a 2002 jich udělil víc než 400. Když v roce 1998 vyznamenal téměř 90 osobností, kritizoval ho tehdejší předseda Poslanecké sněmovny a ODS a nástupce ve funkci prezidenta Klaus. Řekl tehdy, že nejvyšší státní vyznamenání se mají udělovat ročně pouze malému počtu osobností, a nikoli hned několika desítkám lidí.

„Vyznamenání má být jako šafránu. Vyznamenán velikou státní cenou má být člověk, kterého všichni známe, který něco znamená, který se zapíše do historie naší země,“ poznamenal Klaus v roce 1998.

Sám Klaus pak během desetiletého působení na Pražském hradě každoročně 28. října uděloval mezi 20 a 24 vyznamenáními. Jen v den 90. výročí založení Československa v roce 2008 ocenil 28 osobností.

Státní vyznamenání v současné podobě byla ustanovena zákonem z roku 2014. Prezidenti mohou udělit či propůjčit Řád bílého lva, Řád T. G. Masaryka a medaile Za zásluhy a Za hrdinství. Vyznamenáni mohou být čeští občané 1. ledna a 28. října, cizinci kdykoli. Tradičně je pro oceňování vyhrazen večer 28. října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 51 mminutami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 1 hhodinou

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 2 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 3 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami
Načítání...