Česko čekají tento týden zřejmě dosud nejvyšší teploty tohoto roku, na Moravě mají přesáhnout až 35 stupňů. Když se teploty pohybují nad 35 stupni Celsia, znamená to značné riziko nejen pro starší občany a děti, ale i pro zdravé dospělé. Web ČT24 přináší rady, jak tuto hrozbu přežít ve zdraví.
Nejlepší způsob, jak být připravený na horko, je vědět, v jaké době budou teploty nejvyšší. Řada lidí automaticky předpokládá, že po šesté hodině se už třeba ochlazuje. Kvůli rozpálené zemi to ale nemusí být pravda a teploty mohou dosahovat zejména ve městech vrcholu až touto dobou. Aktualizovaná data i předpověď nabízí Český hydrometeorologický ústav i Počasí na webu ČT24.
I když je člověk na vedra sebelépe připravený, může se stát, že kolem sebe narazí na lidi, kteří se tak dobře neinformovali. Je proto důležité být v tyto dny pozornější k potřebám ostatních a sledovat, zda se u nich neprojevují například příznaky přehřátí. Vhodné je podělit se s ostatními o vodu, pomoci seniorům do stínu či do schodů a v určitých případech neváhat se zavoláním záchranky.
Připravený dům
Problém v bytech je, že dovnitř proniká sluneční světlo, které přináší teplo. Příliš nepomůže zatáhnout záclony nebo žaluzie, ty totiž teplo absorbují. Snadnou a účinnou pomocí v nouzi jsou reflexní materiály, které se umístí před okno – alumatka, aluminiová fólie a další podobné prostředky sluneční světlo odráží. Ideálně to funguje v místnostech vystavených odpolednímu silnému slunci. Podobně fungují jakékoliv zástěny, markýzy nebo stínění, které se umísťují nad okna nebo nad balkony.
Doporučuje se identifikovat nejchladnější místnost a snažit se v ní trávit co nejvíce času a také do jejích úprav investovat nejvíce energie. Se zlepšením oběhu v domech může pomoci i technika, a to i v případě, že domácnost není vybavená klimatizací. Nádoby se studenou vodou, mlžítka, ale i běžné větráčky – každých pár stupňů, o které se sníží teplota, je dobrých. V domcích o více patrech je chladněji v dolních patrech.
Místnosti je vhodné větrat večer, v noci a časně ráno, kdy je vzduch chladnější. Není dobré zvyšovat teplotu v bytě vařením a používáním trouby.
Čeká-li se delší vlna veder, je vhodné mít doma připravený základní balíček potřeb, které se na toto období mohou hodit. Vlny veder totiž mohou narušit i dopravu a některé funkce infrastruktury. Doprava na nákupy navíc může být nebezpečná i ze zdravotních důvodů. Doporučuje se proto připravit si zásoby na 72 hodin. Mezi ně patří asi čtyři litry tekutin na osobu na den, potraviny, které vydrží v horku, běžné léky, jídlo pro domácí zvířata, světlo nebo baterka, balíček první pomoci, mobilní telefon (ideálně s plně nabitou powerbankou), ručníky, ubrousky a toaletní papír.
Oblečení a ochrana kůže
Během vysokých teplot se doporučuje nosit lehké, netěsné oděvy světlých barev a s převahou přírodních materiálů. Světlá barva méně absorbuje horko a přírodní materiály umožňují pokožce lépe dýchat, takže se v nich méně potí. S ohledem na ochranu kůže je lepší mít zakryté lehkým, světlým a prodyšným oděvem větší části těla a ty, které nekryje látka, je dobré chránit alespoň krémy s faktorem SPF 15 a vyšším.
Důležitá je také pokrývka hlavy, která ochrání před úžehem neboli přehřátím mozku. „Mozek je velice citlivý orgán na zvýšenou teplotu. Hlava, zvlášť pokud není chráněná, je nejcitlivější částí těla,“ varuje Jiří Novotný z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Vhodné jsou širší klobouky, které poskytují nejen přímou ochrany hlavy, ale také stín pro obličej a krk. Použít lze i slunečník nebo deštník, cokoli, co poskytne hlavě stín před pálícím sluncem. Oči chraňte slunečními brýlemi, doporučuje Státní zdravotní ústav (SZÚ).
Lidé s delšími vlasy by měli věnovat ve vlně veder pozornost také jim. Pokud totiž vlasy volně visí na zádech, fungují jako další vrstva oblečení a zbytečně přispívají k ohřívání těla. A tak je lepší svázat si je do praktického účesu, ať už jde o drdol, nebo třeba copy.
Pití a strava
Nejlepší je střídat čistou vodu s minerálkou – pro hrazení ztrát solí. Dobře poslouží i chlazený slabý čaj, ať už černý, či bylinkový. Doporučují se také nápoje, které se pijí při sportech, tedy s hodně elektrolyty. Nevhodné jsou nápoje s vysokým obsahem cukru, nejen s ohledem na kalorie, ale i na fakt, že rychlý příjem vysoké dávky cukru organismus mění částečně na teplo a to nám zvyšuje pocit horka. Dobré je vyvarovat se rovněž nápojů s kofeinem a také omezit příjem alkoholu – ve vedrech může být jeho dopad mnohem silnější, než jsou lidé zvyklí.
Děti od tří let výše by v horku měly vypít asi dva litry tekutin za den, dospělý člověk až čtyři. Při tělesné aktivitě SZÚ doporučuje vypít dvě až čtyři sklenice každou hodinu. Nejlépe je nosit vodu stále s sebou a upíjet. Podstatné je nutit pít zejména děti a staré lidi, často nemívají pocit žízně.
Opatrní musejí být lidé, kteří mají problémy s oběhovým systémem, tedy zejména kardiaci a pacienti s vysokým krevním tlakem. Ti se musejí vyvarovat sladkých nápojů, vhodnější je pro ně také čaj než minerální voda.
Ve vedrech jsou ideální lehká a snadno stravitelná jídla. Studené polévky, zeleninové saláty, chlazená zelenina a ovoce, jogurty nebo lehké pomazánky bez majonéz. Organismus ve vedrech nepotřebuje další zátěž v podobě těžkých a tučných jídel. Na bílkoviny bohatá jídla navíc opět zvyšují produkci tepla organismem.
Doporučováno je jíst raději po menších dávkách a častěji. Snadno se kazícím potravinám, jako jsou například majonézové saláty, měkké salámy a podobně, by se lidé měli vyhýbat. Ušetří si tím riziko zažívacích obtíží, průjmů a případných dalších projevů střevních infekcí.
Jak pracovat s klimatizací
Při pobytu v klimatizovaném prostoru je potřeba myslet na větší ztrátu tekutin kvůli dýchání suchého vzduchu, je tedy nutné častěji pít, podobně jako při sportu.
Prostory by neměly být přechlazené, správné nastavení klimatizace by mělo být v létě o pět až sedm stupňů nižší než okolní teplota. Jestliže je tedy venku 35 stupňů Celsia, pak by v klimatizovaném prostoru mělo být kolem 29 stupňů, ne méně. Při větším rozdílu teplot se totiž zvyšuje riziko vzniku teplotního šoku, na který organismus reaguje negativně. Spustí se procesy, které vyústí k náchylnosti k respiračním onemocněním, bolestem v krku, angínám a k onemocněním močových cest.
Jakmile v klimatizované místnosti pocítíte, že je vám zima a studené proudění vzduchu je vám nepříjemné, je to špatně, varuje SZÚ. Znamená to totiž, že místnost je přechlazená. Při vycházení z agresivněji klimatizované místnosti je vhodné se nejprve krátce aklimatizovat – například na chodbě bez klimatizace – a až pak vyjít do horka vně budovy.
Co se týče ventilátorů, ty na rozdíl od klimatizace neumí nasávat horký vzduch a chladit ho. Dokáží ho pouze rozpohybovat, což může navodit pocit, že v místnosti je o pár stupňů méně.
Pozor na fyzickou zátěž
Lidé by se ve vedrech měli vyvarovat nadměrné fyzické zátěže, a to i při práci na zahradách a chalupách, doporučují záchranáři. Kolem poledne a odpoledne by lidé neměli pobývat na přímém slunci. Ti, kteří trpí chronickým onemocněním dýchacích cest nebo onemocněním srdce a cév, by po nejteplejší část dne raději neměli chodit ven. Vycházky by měli přesunout na večer. Problémy mohou mít ale také osoby s výraznou nadváhou.
Důležitou roli hraje fyzická kondice člověka. Pokud je zdravý, ale netrénovaný, může i mírný pohyb pro něj znamenat námahu, jako by běžel maraton. Trénovaní lidé snášejí fyzické výkony v horku lépe, protože jejich oběh je zátěži přivyklý. Nicméně i sportování člověka zvyklého na pravidelný trénink ztěžuje tělu v horku termoregulaci.
Při nutnosti intenzivnějšího pohybu je nutné umět se zchladit. Vhodná je chladnější, ale nikoli ledová (mohlo by dojít k tepelnému šoku) sprcha o teplotě kolem osmnácti stupňů Celsia. Ve městech také existuje množství klimatizovaných budov, které jsou přístupné i veřejnosti – nákupní centra, některé obchody (často drogerie, potraviny nebo samoobsluhy), ale ve větších městech také třeba klimatizované dopravní prostředky. V Praze pak fungují jako místo na ochlazení metro a jeho tunely.
Pomáhají také veřejné prostory s dostatkem zeleně – dostatek stromů může snížit teplotu až o sedm stupňů Celsia. Dalšími místy, která poskytují nižší teplotu, jsou nejrůznější fontány, mlžítka nebo nádrže – díky odparu vody zde panují výrazně nižší teploty.
V autě nebýt zavřený ani „na chvíli“
Horké počasí ohrožuje hlavně lidi nad 65 let, děti do čtyř let, těhotné a kojící, lidi s nemocným srdcem, vysokým tlakem a pacienty užívající léky na depresi či nespavost. Na pozoru by se měli mít diabetici a astmatici. Rizikovou skupinou jsou děti – obsah vody v těle mají vyšší než dospělí, proto více reagují na nedostatek tekutin. Děti rovněž nemají plně vyvinutý systém termoregulace, zdůraznila vedoucí Centra zdraví a životního prostředí SZÚ Helena Kazmarová.
„Lidé nad 65 let často trpí chronickými obtížemi. Ale i ti, co jsou zdraví, mají vzhledem k věku nižší kapacitu pro zátěžové situace,“ popsala Kazmarová.
Děti v žádném případě nelze nechat v zaparkovaných automobilech – a to ani „na chvíli“. Teplota v kabině vozu se začne zvedat již po dvou minutách od vypnutí motoru a klimatizace, v autě zaparkovaném na přímém slunci může během hodiny vystoupat i k sedmdesáti stupňům Celsia. „Situaci nezlepší ani otevřené okno, malá štěrbina opravdu neovlivní prudké zvýšení teploty v interiéru,“ upozornila Kazmarová.
Zejména seniory je dobré upozornit na extrémy těchto teplot – pro řadu z nich není snadné představit si, jak ničivé může horko pro jejich organismus být.
Jak se starat o zvířata
Vedra působí i na zvířata. V teplých dnech by psi, kočky, ale ani morčata či křečci neměli být podle odborníků vystaveni působení slunečních paprsků, důležitý je dostatek vody. Třeba pes by měl vypít denně sto mililitrů vody na jeden kilogram hmotnosti. Například desetikilový pes by tak měl vypít za den minimálně litr vody, v horku klidně i 1,5 litru.
Nedoporučuje se však zkracování srsti. Možné je chlupy zastřihnout, ale ne psa zcela vyholit. Zvíře by si totiž mohlo přivodit spáleniny kůže. Toto nebezpečí hrozí zejména plemenům takzvaných naháčů či polonaháčů, jejich majitelům výrobci nabízejí ochranné krémy.
Lidé by neměli se svými čtyřnohými miláčky chodit po rozpálených ulicích města v pravé poledne, kdy je sluneční svit nejintenzivnější. Procházky jsou vhodnější ráno a večer, venčení psa uprostřed dne by mělo probíhat maximálně několik minut. Lékaři se také shodují, že pokud není zvíře zvyklé na pobyt na slunci, není vhodné brát ho na celý den k vodě.
Pokud dojde k přehřátí, je nutné zvířata i chladit, v žádném případě však ne poléváním studenou vodou nebo sprchováním, upozorňují veterináři. Chlazení se nesmí přehánět a mělo by být pomalé, vhodné je například použít mokrý ručník. Kočku je možné do ručníku celou zabalit, pokud na to sama přistoupí. U psa se doporučuje mokrý ručník dát na temeno hlavy a na záda, případně mezi nohy, kde je minimum srsti. Pomáhá také chlazení tlapek.
Lidé by stejně jako své děti neměli nechávat v zaparkovaných automobilech ani zvířata. K přehřátí mazlíčka může dojít již po patnáctiminutovém pobytu v rozpáleném vozidle.
Pracovní podmínky
Zatímco starost o domácnost je na každém občanovi, pracovní podmínky musí připravit zaměstnavatel. Práce v horku může být riziková a zaměstnanci vystavení vysokým teplotám mohou dělat nejen více chyb a hůře se soustředit, ale v některých případech může přehřátí vést k pracovním úrazům, či dokonce infarktu.
Maximální teplota, ve které může zaměstnanec pracovat, je závislá na jeho profesi. Ty se dělí do osmi tříd podle energetického výdeje a fyzické zátěže. Rozdělení je ale pouze orientační a záleží na každém zaměstnavateli zvlášť, jak své zaměstnance rozdělí. Pokud teplota na pracovišti překročí 36 stupňů, musí zaměstnavatel zavést režim střídání práce a naplánovat bezpečnostní přestávky.
Třeba člověk, který pracuje v sedě a jeho pohybová aktivita je minimální, může mít na pracovišti maximálně 27 stupňů. Například řidiči nákladních vozidel, tramvají či autobusů pak mohou mít na pracovišti nejvyšší teplotu 32 stupňů Celsia.
Zaměstnavatel má sice povinnost snížit teplotu na pracovišti do přijatelných mezí, nikde však není řečeno, jak to má udělat. Jakmile je k ochlazení používána klimatizace, nesmí rozdíl mezi teplotou venku a teplotou na pracovišti překročit již zmíněných pět až šest stupňů Celsia.
V případě, že klima na pracovišti neodpovídá podmínkám, zaměstnavatel musí pracovníkům poskytnout takzvané ochranné nápoje, mezi něž se řadí třeba minerálky nebo iontové nápoje. Nárok na ně vzniká ve chvíli, kdy během osmi hodin dojde ke ztrátě tekutin z organismu potem a dýcháním větší, než je 1,25 litru. Ochranným nápojem mělo být nahrazeno alespoň sedmdesát procent ztracené tekutiny. Jakou tekutinu zaměstnanec dostane, záleží na tom, do jaké kategorie náročnosti jeho pozice spadá.
