Pozůstatky komunismu brzdí Česko i nyní, domnívá se Nedvědický

Ani 35 let od pádu komunistického režimu není podrobně zmapováno, kolik přesně prošlo Komunistickou stranou Československa členů. Historik a ředitel Muzea paměti XX. století Petr Blažek číslo odhaduje na šest milionů lidí za celou dobu trvání strany. Za první republiky přitom masová nebyla, spíše naopak. To, že komunistický režim zažilo několik generací, přineslo závažnější dědictví než období okupace, uvedl Blažek v rámci vědecké konference na téma (Ne)vyrovnání se s komunistickou minulostí.

Pozůstatky komunismu Česko brzdí i v současné době, domnívá se první náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Kamil Nedvědický. Podle něj se to projevuje například v přístupu k dodržování zákonů a pravidel. „Pohrdání právními normami a nerespektování je dědictví, se kterým se musíme vypořádat,“ dodal.

Nedvědický se domnívá, že „pokud se demokratický právní režim nedokáže vypořádat s dědictvím zločinného totalitního režimu, může na některé skupiny působit jako slabý a může být inspirací dalším totalitářům, aby se znovu pokoušeli zvrhnout právní demokratický stát“.

S minulostí se podle soudce Ústavního soudu Jiřího Přibáně země vypořádává neustále. „V procesu vyrovnávání se s minulostí má právo své místo, ale nemůžeme na něj spoléhat ve všem, především v té transformaci hodnotové a morální orientace občanské společnosti,“ uvedl.

Pojmy jako právní stát, demokracie a lidská práva nejsou podle Přibáně tedy jen otázkami právní formy, ale především obsahu a hodnot, které za nimi stojí. „Je to skutečně součást něčeho, co se týká nás všech jako občanů této země,“ upřesnil.

Nepotrestání komunistických zločinů

Nedvědický také zmínil, že po sametové revoluci nedošlo ke spravedlivému potrestání komunistických zločinů. „Po roce 1989 došlo k převzetí komunistického práva a komunistické zločiny tak musí být posuzovány podle práva platného v době jejich spáchání. Komunistické právo bylo tvořeno právě proto, aby daný režim udrželo a prohloubilo a aby ty zločiny v jeho jménu mohly být páchány,“ řekl Nedvědický.

Nepotrestání pachatelů zločinů a především nejvýše postavených funkcionářů minulého režimu podle Nedvědického do budoucna vyvolává velké nebezpečí návratu totalitního režimu v jakékoliv podobě. „Minulost velmi ovlivňuje jak přítomnost, tak i naši budoucnost,“ dodal. Přibáň však podotkl, že mladá generace se vždy bude dívat spíše do budoucnosti, než do minulosti.

V současné době je podle Nedvědického důležité popisovat a nebagatelizovat komunistické zločiny a dát tvář jejich pachatelům. Je podle něj důležité také připomínat oběti komunistického režimu a hrdiny protikomunistického odboje a „dát jim jméno“.

Demonstrace vedly ke svržení režimu

Ke svržení komunistického režimu vedlo povolené pietní shromáždění 17. listopadu 1989, kterého se zúčastnilo asi patnáct tisíc převážně mladých lidí, k uctění památky Jana Opletala, zavražděného nacisty v roce 1939. Shromáždění přerostlo v demonstraci požadující politické reformy, kterou policie tvrdě potlačila. O den později oznámili herci pražských divadel a studenti pražských vysokých škol vstup do protestní stávky.

V pražském Činoherním klubu vzniklo hnutí Občanské fórum (OF), které založili představitelé disentu, církve, oficiální kultury a studentů. Jeho neformální hlavou se stal disident Václav Havel. 20. listopadu se stávka rozšířila i mimo Prahu. Na Václavském náměstí se konala první z řady velkých demonstrací, účastnilo se jí podle odhadů asi 150 tisíc lidí. Rozsáhlá akce byla doprovázena stávkou pražských vysokých škol, kterou postupně podpořily další školy z celého Československa.

Přesvědčivý obraz o tom, že občané chtějí zásadní politické změny a stojí za OF, ukázaly především mohutné manifestace na pražské Letenské pláni 25. a 26. listopadu. Zúčastnilo se jich na osm set tisíc, respektive pět set tisíc lidí a poprvé je v přímém přenosu vysílala televize a rozhlas.

Pod tlakem těchto demonstrací a následně i generální stávky 27. listopadu, která se stala jakýmsi všenárodním neformálním referendem o „vládě jedné strany“, se vedení komunistické strany tlaku podvolilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 1 hhodinou

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 2 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 3 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 4 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 5 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami
Načítání...