Poslanci díky hlasům koalice přehlasovali prezidentské veto k novele státního rozpočtu pro letošní rok. Návrh zvyšuje schválený schodek rozpočtu o 95 miliard na 375 miliard korun. Sněmovna také zrychleně schválila normu, podle které i lidé v izolaci kvůli koronaviru budou moci v lednu volit prezidenta.
Pro přehlasování prezidentova veta je zapotřebí hlasů nejméně 101 poslanců. Pro novelu rozpočtu hlasovalo 103 zákonodárců, tedy všichni přítomní koaliční poslanci. Poslanci ANO a SPD hlasovali proti, dva poslanci ANO se zdrželi.
Prezident poslancům novelu vrátil a zdůvodnil to tím, že rozpočet počítá s nižšími příjmy, než by mohly být. Zeman argumentoval tím, že zrušením takzvané superhrubé mzdy v roce 2020 vznikl výpadek příjmů státního rozpočtu 90 miliard korun. Přitom se podle něj předpokládalo, že se sazba daně vrátí na původní úroveň. To se ale nestalo.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v úterý ve sněmovně řekl, že prezidentův důvod nemůže brát vážně. Uvedl, že nynější vláda prezidentovi takový slib neučinila. I kdyby byl slib o vyšším zdanění příjmů splněn, týkal by se rozpočtu až na příští rok, podotkl. Lhůta uplyne až letošním rokem. Řekl, že veto by chápal, kdyby prezident vrátil rozpočet těm politikům, kteří mu dočasné snížení daní slibovali.
Někteří koaliční politici prezidentovy argumenty pro veto rozpočtové novely zpochybnili. Za vetem spíše vidí sněmovní rozhodnutí o snížení rozpočtu prezidentské kanceláře o 30 milionů korun na lesní hospodářství kvůli pravomocnému odsouzení končícího šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka za ovlivňování zakázky a milosti, kterou mu Zeman udělil.
Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová připomněla, že klub ANO tehdy hlasoval pro zrušení zdanění superhrubé mzdy. Dodala, že toho ANO nikdy nelitovalo. Prezident podle ní vetem vyslal vzkaz, že nevidí konsolidaci financí. Vláda podle ní v novele rozpočtu zapomněla na úspory, novelu nevypracovala kvalitně, a proto ji podle ní prezident vetoval. Vládu obvinila, že plánuje zadlužit stát během svého vládnutí o více než dvanáct set miliard.
Předseda opoziční SPD Tomio Okamura řekl, že s důvodem veta nesouhlasí. Zrušení superhrubé mzdy, které před dvěma lety podpořila i SPD, označil za správný krok. Novelu rozpočtu a rozpočtové hospodaření vlády však zkritizoval. Vládu mimo jiné obvinil, že zbytečně zadlužuje zemi o 375 miliard korun, ačkoli má díky rostoucím cenám meziročně o 127 miliard korun víc na příjmech.
Předseda vlády Petr Fiala (ODS) nepochyboval o tom, že se prezidentovo veto podaří přehlasovat. Vláda návrh zvýšit příjmy, výdaje i schodek rozpočtu zdůvodňuje mimo jiné důsledky válečného konfliktu na Ukrajině, které ještě v době sestavování rozpočtu na letošní rok nebyly známy. Reaguje i na růst životních nákladů obyvatelstva vyvolaný vysokou inflací a cenami energií. Změna současně zvyšuje příjmy rozpočtu v důsledku vyššího výběru daní a odhadu jejich výběru do konce roku.
Vláda musela s opětovným schválením novely letošního rozpočtu spěchat. Hrozilo, že stát už tento měsíc nebude mít dostatek peněz například na výplatu důchodců. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) také přiznal, že musel pozdržet některé dotace, které stát posílá malým obcím.
„Zbrždění není příjemné, ale věřím, že to významně neovlivní aktivitu v regionech, v obcích, u těch, co dělají projekty pro lidi,“ prohlásil Bartoš.
Automatické zřizování datových schránek
Poslanci opozičního ANO zamezili zrychlenému schvalování vládní novely, jež zcela ruší automatické zřizování datových schránek obyvatelům. Fyzické osoby by podle předlohy i od ledna mohly získat datovou schránku výhradně na základě své žádosti, jako je tomu nyní. Podle poslanců ANO je novela krokem zpět v digitalizaci státu, budou prosazovat jen časový odklad povinného zřizování datových schránek. Vládní zákonodárci naopak argumentovali dopady na lidi s nižšími digitálními dovednostmi.
Vládní žádost o schválení předlohy už v úvodním kole vetovalo svými podpisy 54 poslanců ANO, podle jednacího řádu je jich potřeba nejméně padesát. Novela na závěr prvního čtení odolala návrhu Roberta Králíčka (ANO) na zamítnutí a zamířila k posouzení do výboru pro veřejnou správu. Poslanec STAN Petr Letocha prosadil podstatné zkrácení 60denní lhůty, kterou výbory na projednání návrhů zákonů mají, a to na jeden den.
„Datové schránky jsou moderní a bezpečný způsob komunikace se státem,“ zdůraznila Jana Mračková Vildumetzová. Hnutí ANO bude podle ní při dalším projednávání předlohy navrhovat odklad zahájení automatického zřizování datových schránek obyvatelům na 1. červenec 2024. Stejně by to mělo platit pro nepodnikající právnické osoby, jako jsou bytová družstva a spolky, poznamenala.
Ministerstvo vnitra označilo takový plán za „příliš ambiciózní“. Lidé by sice mohli schránku znepřístupnit, vnímají to ale podle zdůvodnění novely jako příliš zatěžující. Letocha řekl, že jde zejména o ochranu asi sedmnácti procent obyvatel s malou digitální gramotností. Zřízení schránky by jim podle něho mohlo přinést víc škody než užitku.
Automatické zavedení datových schránek pro občany po použití jejich elektronické identity bylo loni schváleno jako součást zákona, který má usnadnit sdílení informací mezi úřady a urychlit digitalizaci státní správy. Schránku podle zákona automaticky dostanou dva miliony držitelů živnostenského oprávnění a asi 200 tisíc právnických osob, které ji dosud nemají.
Poslanci také v usnesení označili současný ruský režim za teroristický, odsoudili útoky na ukrajinské civilní obyvatelstvo či klíčovou energetickou infrastrukturu a shodli se na tom, že neuznávají výsledky pseudoreferend o připojení čtyř okupovaných oblastí na východě Ukrajiny k Rusku.
Před schvalováním ve sněmovně je po úterku vládní novela zákona o veřejných zakázkách, která má omezit administrativu s nimi spojenou. Podle vlády má hlavně odstranit nedostatky, na které se přišlo během fungování současného zákona z roku 2016. Vládní návrh nezavádí nová práva a povinnosti, které by představovaly podstatné ekonomické dopady. Poslanci k ní vznesli řadu úprav. O návrzích rozhodne dolní komora při závěrečném schvalování.
