Společný policejní tým Česka, Slovenska a Ukrajiny zadržel v ukrajinském Dnipru jednoho Ukrajince v rámci vyšetřování bombových výhrůžek školám z loňského září. Informovala o tom slovenská policie, podle které razie začala ve středu ráno. Muž útočil v řadě států Evropy a s největší pravděpodobností byl financovaný z Ruska, uvedla Bezpečnostní informační služba (BIS). Tuto skutečnost však slovenská policie zamlčela, což podle Denníku N zaskočilo české kriminalisty, kteří měli na vyšetřování dominantní podíl.
Slovenská policie informovala o raziích na různých místech v Dnipru s cílem zajistit výpočetní a telekomunikační techniku. Na zásazích spolupracují vyšetřovatelé z oddělení kybernetické kriminality, Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě české policie (NCTEKK) a kybernetické jednotky CSRIT.
ČT informaci později potvrdila slovenská i česká policie, podle nichž je však případ v počáteční fázi a není jisté, jak dlouho bude prověřování trvat ani zda se nerozšíří počet podezřelých osob. „Podle prvotních informací Česká republika nebyla jediným jeho cílem a útočil v mnoha státech Evropy. V současné době probíhají úkony trestního řízení, které mimo jiné zjišťují možné zapojení dalších osob, které mohly rozesílání výhrůžných e-mailů organizovat či financovat,“ uvedla česká policie na síti X.
Informaci, že Česko nebylo jediným cílem a muž útočil v řadě států Evropy, potvrdila i BIS, která hovoří o úspěšné mezinárodní akci. Aktivity zadrženého s největší pravděpodobností financoval aktér z Ruska, doplnila tajná služba.
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.) zmínil, že aktivity podezřelého směřovaly k dalším zemím. „Jsem rád, že se naše bezpečnostní složky podílely na tom, že byl zadržen a nemůže dál děsit naši veřejnost,“ uvedl.
„Podraz“. Slovenská policie se k ruské stopě nevyjádřila
Šéf oddělení komunikace slovenského policejního prezidia Peter Habara pak ale na brífinku blíže nekomentoval vyjádření BIS, že zadržený Ukrajinec byl pravděpodobně placen z Ruska a útočil v řadě evropských států.
Denník N napsal, že českou stranu zaskočilo, že slovenští kolegové vůbec informovali o případu na sociálních sítích, neboť Česko žádalo, aby to ještě nedělali. Zdroj Denníku N z české policie v této souvislosti použil výrazy „zrada“ či „podraz nejvyšších rozměrů“. Tuzemské úřady vyjádření vydaly až v reakci na to, že o zátahu informovala slovenská policie.
„Naše policie dnes (ve středu) ještě nechtěla tuto věc komunikovat. Chtěli jsme mít nějakou jednoznačnou komunikační strategii, domluvit se s BIS, domluvit se se slovenskými, případně ukrajinskými kolegy,“ řekl ČT ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). „V takové chvíli, když mezinárodní spolupráce běžela a běží na velmi vysoké úrovni, a to včetně zapojení slovenské policie, bývá zvykem, že i po ministerské linii a minimálně po linii vedení jednotlivých sborů dochází i ke komunikační koordinaci. Tedy že se taková důležitá věc sděluje v nějakém jednotném tónu,“ doplnil.
Slovenský list si později všiml, že slovenská policie ve svém facebookovém statusu původně přiznala pochybení, když kvůli „nedorozumění nekoordinovaně zveřejnila“ zmíněnou informaci, status pak ale upravila a přiznání smazala.
Česká policie na síti X napsala, že dominantní roli v uvedeném mezinárodním týmu měli čeští kriminalisté. Slovenská policie nicméně uvedla, že akce je důkazem spolupráce všech tří stran a výsledkem jejich téměř ročního úsilí.
Česko podle Denníku N rovněž překvapilo, že slovenská policie na Facebooku nezmínila možnou ruskou stopu v kauze. V příspěvku slovenská policie pouze uvedla, že odmítá „konspirace“ o tom, že by měla zatajovat nebo vybírat nějaké informace ke zveřejnění. Ředitel Slovenské informační služby (SIS) Pavol Gašpar pak dodal, že jakákoliv vyjádření k ruské či ukrajinské stopě jsou předčasná a zbytečně rozdělují společnost.
Šutaj Eštok odmítl „znevažování práce slovenské policie“
Slovenský expremiér a šéf opozičního hnutí Slovensko Igor Matovič na tiskové konferenci kritizoval ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka (Hlas) za to, že Slovensko při informování o případu zamlčelo možné zapojení Ruska do kauzy. Ani Šutaj Eštok uvedenou informaci nezmínil ve svém příspěvku na sociální síti o zadržení podezřelého. „Odmítám znevažování práce slovenské policie a důrazně žádám všechny, včetně českých kolegů, aby byli ve svých vyjádřeních zdrženliví a aby projevili respekt, úctu a pokoru,“ napsal později slovenský ministr.
Slovenská opozice dlouhodobě upozorňuje na vstřícný postoj slovenských vládních politiků k Moskvě. Například prosincová schůzka premiéra Roberta Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem vyvolala na Slovensku vlnu protivládních demonstrací. Představitelé dalších evropských zemí, s výjimkou Maďarska, omezili kontakty s Moskvou po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022.
Pachateli by v Česku hrozilo patnáct let
Podle tiskové zprávy, kterou zveřejnilo dozorující Vrchní státní zastupitelství v Praze, kvalifikovala česká policie počínání jako vyhrožování teroristickým trestným činem. Podle českého trestního zákoníku hrozí pět až patnáct let vězení tomu, kdo vyhrožuje spácháním teroristického trestného činu tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným způsobem.
„V této věci byl vytvořen společný vyšetřovací tým a dnešního dne jsou za účasti policistů z České republiky, Ukrajiny a Slovenska prováděny úkony trestního řízení na Ukrajině, kde došlo k zadržení podezřelého. S ohledem na stadium trestního řízení nelze k jeho průběhu v tuto chvíli poskytnout žádné podrobnější informace,“ shrnul dozorující státní zástupce Jiří Richter. Zatím není známo, zda bude podezřelý kvůli vyšetřování deportován z Ukrajiny.
Na začátku minulého školního roku opakovaně dostaly výhrůžný e-mail stovky škol v Česku i na Slovensku. Autor výhrůžek tvrdil, že jsou ve školních budovách bomby. Slovenská policie tehdy sdělila, že případ vyšetřuje jako teroristický útok, za který viníkovi hrozí až doživotí.
BIS již ve své nedávno zveřejněné výroční zprávě za loňský rok uvedla, že výhrůžky školám měly podle dosavadního šetření vazbu na ruskojazyčné prostředí. „Nahlášení bombových útoků v Česku navíc doprovázely konkrétní podpůrné informační aktivity,“ napsala. Zmínila dezinformační kampaň vedenou jedním z ruských médií.
