Po Labi až do Pardubic. Ministr dopravy Kremlík vidí budoucnost v rozšiřování vodních cest

Ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) se v pátek setkal se šéfem Ředitelství vodních cest (ŘVC) Lubomírem Fojtů. Diskutovali o chystané koncepci vodní dopravy nebo o projektu Dunaj–Odra–Labe. Prioritou by mělo být zejména zkvalitnění vodních cest a odstraňování úzkých míst na řekách. Jde například o prodloužení splavnosti Labe do Pardubic nebo modernizace vodní cesty na Vltavě mezi Prahou a Mělníkem či stavbu problematického jezu v Děčíně.

Prioritou nového ministra dopravy Vladimíra Kremlíka jsou i další úpravy vodní infrastruktury, které by měly usnadnit dopravu na tuzemských řekách.

„Šéf Ředitelství vodních cest uvedl, že je potřeba odstraňovat úzká místa na vodních cestách, zmínil i některé konkrétní případy, hlavně transevropské cesty, například Labe a Vltava. Hovořilo se také o koridoru Dunaj–Odra–Labe. K tomu ministr dopravy uvedl, že do konce září předloží příslušný materiál na vládu,“ uvedla redaktorka ČT Izabela Niepřejová.

„V současné době diskutuji uvnitř ministerstva dopravy, jak má vypadat koncepce, jak má vypadat materiál, který budu předkládat do vlády, a jaký bude další postup ve věci vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe,“ dodal Kremlík.

Kremlík bude také nadále prosazovat stavbu jezu v Děčíně, která se potýká s problémy kvůli vlivu na životní prostředí. O situaci kolem děčínského jezu bude jednat s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO). Projekt se odkládá už několik let, vláda ho přitom zahrnula mezi své programové priority.

Podle rejdařů by jez výrazně zvýšil splavnost Labe, brzdí jej především spory kvůli vlivu na okolní krajinu. Vláda se proto loni zavázala, že nepříznivé dopady stavby na krajinu zmírní ekologickými opatřeními. Taková opatření však nejsou podle studie Správy národního parku České Švýcarsko možná. Ministerstvo dopravy přitom se stavbou počítá i v připravované koncepci vodní dopravy.

„Chtěl bych s panem ministrem najít nějaké společné řešení, budeme o tom jednat,“ uvedl. Varianty řešení projednává i v rámci svého ministerstva. 

Koncepci vodní dopravy pro budoucí roky chtělo ministerstvo dopravy přednést vládě už na začátku letošního roku, kvůli problémům okolo děčínského plavebního stupně se však její projednávání odložilo.

Nahrávám video

Kremlík také zváží plán bývalého ministra dopravy Dana Ťoka převést investorské pravomoci z Ředitelství vodních cest na jednotlivé státní podniky Povodí. Ministr dopravy by se měl kvůli tomu v příštím týdnu sejít také s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem (ČSSD).

Zatímco ŘVC je podřízenou organizací ministerstva dopravy, Povodí patří pod gesci ministerstva zemědělství. Kremlík zatím neuvedl, zda bude chtít v tomto plánu pokračovat. „V současnosti si analyzuji, jaké důvody tato dohoda měla a jaké výhody z ní plynou pro obě strany,“ podotkl pouze.

Počet lodí na Vltavské vodní cestě se do roku 2022 zdvojnásobí

A rozvoj čeká také Vltavu, v jejímž okolí na jihu Čech díky turistickému ruchu ročně přenocuje podle dat mobilních operátorů 2,8 milionu lidí. Příjmy z turistického ruchu kolem Vltavy do veřejných rozpočtů jsou ročně čtyři miliardy korun, potřebné investice do rozvoje v dalších patnácti letech vyjdou na pět miliard s návratností do pěti let. 

Lodní dopravu na jihočeské části Vltavy však v posledních letech limitovalo sucho. Povodí Vltavy začne s úpravami, kdy prohloubí dno v nádrži Kořensko nebo prodlouží lodní výtah na hrázi Orlíku. Práce chce dokončit nejpozději v roce 2021. Právě plavební komoru na Kořensku uzavřel v posledních letech nedostatek vody.

„Bylo i třeba pětašedesát dní, kdy nebylo možné se plavit, těmito investicemi se dostaneme na případné omezení na patnáct až šestnáct dnů,“ uvedl generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. A Ředitesltví vodních cest chce do jara roku 2023 zvýšit i most přes řeku v Týně nad Vltavou. 

Nahrávám video

Podle marketingové strategie se do roku 2022 počet lodí, které proplují Vltavskou vodní cestou, zdvojnásobí na 115 tisíc ročně. Státní plavební správa zavede na některých částech řeky takový režim plavby, aby ubylo vlnobití, které cestu poškozuje. Řekli to zástupci státu i Státní plavební správy.

Jedním z cílů je proto vodní cestu vytížit rovnoměrně. „Podle dat mobilních operátorů bylo podél Vltavy za loňský rok 2,8 milionu lidí, kteří nocují, a další tři miliony výletníků. To už je solidní masa. Není naším cílem zvyšovat počet vodáků, ale kvalitu služeb,“ řekl v pátek na konferenci v Českých Budějovicích o rozvoji Vltavské vodní cesty ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu Jaromír Polášek.

Povodí Vltavy chce zabezpečit vodní dílo Orlík před povodněmi za 1,5 miliardy i modernizovat lodní výtah za 61 milionů. „Tento týden jsme vypsali výběrové řízení,“ řekl generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. Začít by měla i tříletá stavební investice na vodním díle Kořensko, měla by zajistit potřebné plavební hloubky.

Ředitelství vodních cest chce zvýšit most v Týně nad Vltavou, aby mohly proplout i lodě vyšší než tři metry. Stavba by měla trvat od jara 2021 do jara 2023, odhad nákladů je 182 milionů korun. „V širším kontextu připravujeme stavbu lodního zdvihadla Slapy, které zpřístupní vodní cestu pro větší lodě a odstraní současné kapacitní hrdlo, kde v sezoně mnoho lodí čeká na překonání přehrady pomocí vleku za traktorem. Stavba má územní rozhodnutí, pro stavební povolení je třeba vyřešit výkup soukromých pozemků v místě stavby,“ řekl mluvčí ŘVC Jan Bukovský. 

Státní plavební správa podle ředitelky Kláry Němcové zavede v některých úsecích řeky výtlačný režim plavby, kvůli bezpečnosti a většímu provozu vymezí i prostor pro lidi, kteří se koupají v nádržích. Nyní správa eviduje 18 200 malých rekreačních plavidel, proti roku 2009 dvojnásobek. V Česku je 80 tisíc vůdců rekreačních plavidel.

„Řešíme často stížnosti, že vzniká škodlivé vlnobití a sání, které způsobí buď vysoká rychlost plavidla, nebo to, že se plavidlo pohybuje v přechodovém režimu. To jsou nežádoucí jevy, které mohou poškodit vodní cestu a zařízení na ní umístěná včetně mol a ostatních lodí. Je třeba upravit způsob plavby, ideálně do výtlačného režimu, při kterém se omezuje vznik vlnobití. To je otázka horní části Vltavy,“ řekla Němcová.

Zájem o Vltavskou vodní cestu na jihu Čech roste. Pohyb mezi Českými Budějovicemi a Týnem se loni meziročně více než zdvojnásobil na 35 tisíc lidí a téměř deset tisíc lodí. Od pramene na Kvildě až k soutoku s Labem u Mělníka má Vltava 430 kilometrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 3 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 3 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 5 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 5 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 6 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami
Načítání...