Od Pejska a kočičky k rodokmenům důstojníků SS. Před 75 lety zemřel Josef Čapek

Malíř, spisovatel, novinář a (spolu s bratrem Karlem) jeden ze symbolů první republiky před 75 lety skončil svůj boj proti zlu. Demokrat, antifašista a pacifista byl kamenem v botě protektorátního režimu a jeden z prvních na seznamu nepohodlných. Gestapo si pro něj přišlo hned první den války, kterou Josef Čapek celou strávil v koncentračních táborech. „Jeho tělo bylo doslova rozežráno od hmyzu a mokvalo skoro dvaceti vředy. Biblický Job nemohl být zbědovanější, ale Job sachsenhausenský měl vyrovnaný úsměv na rtech, jiskrné i produševnělé oči,“ popsal Čapkův návrat z kobek pod Berlínem spoluvězeň Ivan Herben. Josef Čapek, autor nejen hřejivých příběhů O pejskovi a kočičce, okolo sebe šířil nezdolný optimismus až do smrti na konci druhé světové války.

Josef Čapek, přezdívaný Peča, vyrostl spolu s mladším bratrem Karlem a starší sestrou Helenou v rodině lékaře. Všechny děti byly nadané, i když u Josefa to zpočátku příliš vidět nebylo. Ve škole neprospíval, budoucí malíř měl i z kreslení trojku. Rodiče se proto rozhodli dát jej na studia na tkalcovskou školu, což Josef bral jako křivdu. Později se dostal na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, i poté se ale otec o jeho obrazech vyjadřoval jako o mazanici a kýči.

Přesto se Josef probojoval na uměleckou scénu. Ve svých dílech se soustředil na avantgardní tvorbu, české moderně přibližoval dětský svět. Tvořil ale také divadelní scénografie, ilustrace knih nebo karikatury. Třeba kresbami Diktátorovy boty reagoval na přibližující se válku.

obrázek
Zdroj: ČT24

Kromě malířského štětce v ruce také rád držel pero. Přestože byl Josef spíše introvert a rád se uzavíral do sebe, jeho literární začátky byly pevně spojené s bratrem Karlem pod podpisem „bratři Čapkové“.

Později k tomu sami v předmluvě knihy Krakonošova zahrada poznamenali: „Tvrdilo se tehdy, že autoři toho jména vůbec neexistují, že je to bluf či apartní pseudonym, za kterým se skrývá osobnost jediná. Autoři těchto próz vpadli do literatury sice velmi časně, ale zato ve stavu naprosté literární divokosti. Nevěděli ani, že psáti společně je něčím v zemi neobvyklým.“

Rozdílné povahy i postup při práci však vedly k tomu, že se literární cesty obou bratrů po sepsání díla Adam Stvořitel nakonec rozešly. Nikoliv ale ve zlém, svědčí o tom i fakt, že si spolu postavili dvojdomek na pražských Vinohradech, často spolu debatovali a trávili čas, a když začali oba pracovat pro noviny, sdíleli spolu cestu z i do redakce. I proto byla předčasná Karlova smrt na zápal plic pro staršího z bratrů velkou ránou.

obrázek
Zdroj: ČT24

Karlův skon následoval po úpadku prvorepublikového režimu. Jen několik měsíců předtím se totiž na podstoupení československých pohraničních oblastí Německu dohodl v Mnichově Adolf Hitler s představiteli Itálie, Francie a Velké Británie. Mladší z bratrů Čapkových se tak nedožil vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava, kdy na truchlícího Josefa začala dohlížet nacistická bezpečnostní služba.

I když měli Josef s Karlem možnost během roku 1938 vycestovat, oba emigraci odmítli. „Odporuj zlu, nebo bys mu pomáhal. Odporuj zlu, budiž zlo trestáno, aby se necítilo pánem světa!“ napsal Josef v knize Psáno do mraků.

Že německá armáda napadla Polsko, se Josef Čapek dozvěděl 1. září 1939 se zbraní v ruce. V malebné přírodě okolo vysočinského městečka Želiv zahajoval loveckou sezonu honem na koroptve. První z dlouhé řady válečných dní ale začal i hon bezpečnostních služeb na nepohodlné.

Diktátorovy boty
Zdroj: Společnost bratří Čapků

„Byla vytipována zhruba dvou až třítisícová skupina občanů, kteří měli být v případě nebezpečí nebo vypuknutí války okamžitě uklizeni, zbaveni vlivu na kulturní nebo společenský život v okupovaném území,“ popsal historik Vojtěch Kyncl z Historického ústavu Akademie věd.

Z honitby v kopcích okolo Brtné se Josef Čapek vrátil už v doprovodu gestapa. Ženu Jarmilu a dceru Alenu tak zanechal v protektorátu samotné a začala jeho cesta po koncentračních táborech. Nejprve byl internován v Dachau, pak v Buchenwaldu, Sachsenhausenu, odkud byl převezen do věznice gestapa pod berlínský Alexanderplatz a následně do Bergen-Belsenu.

Do germánských rodokmenů kreslil slovanské symboly

V koncentračních táborech nepřestával tvořit. Psal básně, črtal drobné kresby na papíry velikosti dlaně. Dostal se i do malířské dílny, kde vězni důstojníkům SS vytvářeli košaté rodokmeny ozdobené malbami, kterými mohli dozorci dokázat svůj čistě germánský původ, často ale vycházející jen z hlav zajatců. Čapek ale nechtěl svým věznitelům sloužit, a tak jen zdobil rodokmeny slovanskými symboly, které se neznalým esesmanům líbily.

V malířské dílně jednoho z táborů vznikly i dva Čapkovy olejové obrazy, které zachránil jeho spoluvězeň, malíř a učitel z Ostravy Josef Dobeš. „Přestože bylo Dobešovi dozorcem přikázáno, aby tyto malby zničil, neudělal to, obrazy ukryl a zařídil jejich vynesení z tábora,“ napsala do svých pamětí Jarmila Čapková. Dobeš nejspíš na konci války přesvědčil příslušníka SS, aby obrazy propašoval ven, a tak zachránil poslední Čapkova díla Matka s dítětem a Květinářka.

Josef Čapek: Matka s dítětem
Zdroj: Galerie výtvarného umění v Ostravě: Elektronický katalog sbírek výtvarného umění

Zda se Josef Čapek dočkal konce války, je nejasné. Poslední svědectví o něm pochází z dubna 1945 z Bergen-Belsenu zamořeného tyfem. Jarmila, která jej netrpělivě vyčkávala u autobusů s navracejícími se vězni, se nakonec rozhodla po Josefovi sama pátrat.

Josef Čapek tvořil i v koncentračních táborech
Zdroj: ČT24

„23. června jsem vyjela půjčeným vozem naplněným plechovkami benzinu do Německa. V půli července jsem se vrátila a dostala jsem vzkaz, že kdosi ho viděl živého ještě po osvobození koncentračního tábora. Čekala jsem stále nějakou zprávu. Navštívila jsem jasnovidce, astroložku, hledala jsem ty, kdo se vrátili a mohli o Čapkovi něco vědět,“ vzpomínala v pamětech.

„V případě Josefa Čapka si musíme představit, v jaké situaci k jeho předpokládanému úmrtí právě na konci války došlo. Březen, duben, květen 1945 panuje v Evropě obrovský chaos,“ uvedl Kyncl. Nacisté také likvidovali stopy, které by dokazovaly jimi spáchané válečné zločiny.

V roce 1947 byl Josef Čapek prohlášen za mrtvého. Hrob na Vyšehradě, který nese jeho jméno, je tak hrobem pouze symbolickým. „Jeho smrtí vlastně končí jedna celá éra člověka demokrata, člověka vězně, který by se asi s novými pořádky a s novým myšlením vznikající obnovené Československé republiky nedokázal ztotožnit,“ dodal Kyncl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 28 mminutami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 45 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 2 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 3 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami
Načítání...