Zástupci akademické obce, odborné spolky i ombudsman varují před dopady novely stavebního zákona na památkovou péči. Norma, kterou poslanci projednávají, výrazně uvolňuje pravidla v památkových rezervacích a zónách a ruší ochranná pásma. Kritici se obávají nevratných škod i ztráty mezinárodní prestiže Česka. Vůči změnám v zákoně se vymezili v otevřeném dopise premiérovi Andreji Babišovi (ANO) a poslancům.
Ministerstvo kultury vyhlásilo v roce 2023 památkovou zónu například v brněnských Pisárkách. „Tam se chrání veřejný prostor, ochrana se vztahuje na volné plochy prostranství. U nemovitostí se týká zejména průčelí, fasád a střech. Netýká se interiérů objektů,“ vysvětlil ředitel brněnského pracoviště Národního památkového ústavu Zdeněk Vácha. Jednou z budov, které památková zóna chrání, je například nárožní dům v blízkosti Moravské galerie v Brně.
Stavební zásahy v okolí takových budov regulují takzvaná ochranná pásma. Právě ta by podle novely stavebního zákona měla přestat existovat.
Odborníci se vůči novele vymezili otevřeným dopisem předsedovi vlády. „Pásma chrání harmonické stavební celky, tradiční panoramata, dálkové pohledy a obraz historických sídel. Přijetí návrhů v předložené formě by znamenalo razantní snížení míry ochrany těchto hodnot,“ stojí v dopise. Podle památkového katalogu v současnosti v Česku existuje zhruba 450 ochranných pásem.
„Ochranná pásma jsou hlavně proto, aby se nestalo něco, co by například narušilo panoramatický dialog architektury a krajiny. Ve chvíli, kdyby zanikla, by to už vůbec nebylo možné hlídat. Týká se to i památek UNESCO, z toho by byl obrovský mezinárodní problém,“ vysvětlil hlavní signatář otevřeného dopisu a předseda Klubu Za starou Prahu Richard Biegel.
Památkáři by už nevydávali závazná stanoviska
V samotných památkových zónách by pak podle novely památkáři neměli nadále vydávat závazná stanoviska. Rozhodovat by měl pouze stavební úřad. „Ten se může vyjadřovat jen k těm velkým změnám. Změna fasády je pod jeho rozlišovací schopnost. To by znamenalo okamžité zhoršení stavu ochrany památek,“ poznamenal Biegel.
Za nesystémové označil také nové pravidlo, podle něhož by stavebníci mohli vedle Národního památkového ústavu konzultovat svůj projekt s jiným znalcem v oboru architektury nebo památkové péče.
Mezi signatáři otevřeného dopisu je například děkan Fakulty architektury Českého vysokého učení technického Dalibor Hlaváček, rektor pražské Akademie výtvarných umění Tomáš Pospiszyl, rektor Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze Jindřich Vybíral nebo ředitelka Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Marie Rakušanová.
Mezi adresáty dopisu jsou vedle premiéra Babiše také vicepremiér Karel Havlíček (ANO), ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy), ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) a předseda sněmovního mediálního výboru František Talíř (KDU-ČSL). Mrázová už dříve uvedla, že úpravy stavebního zákona vyvolají změny i v dalších zákonech, včetně památkového.
Obava ze ztráty prestiže a důvěryhodnosti
Signatáři dopisu uvedli, že rozumějí snaze o zjednodušení a zkvalitnění stavebního řízení, přijetí novely v současné podobě by ale mělo zásadní negativní dopady na osud památek v Česku, včetně těch chráněných UNESCO. „Připomínáme, že Česká republika byla v listopadu 2025 zvolena do Výboru pro světové dědictví a její prestiž a důvěryhodnost v oblasti péče o památky by přijetím problematických návrhů významně utrpěla,“ dodali.
Ochranu památek, ale i přírody a práva bránit se nezákonným stavbám by přijetí novely stavebního zákona významně oslabilo také podle zprávy ekologické organizace Arnika. Ta upozornila, že novela neprošla standardním připomínkovým řízením.
Výhrady k novele má i Český národní komitét Mezinárodní rady památek a sídel (ČNK ICOMOS). Zrušení ochranných pásem obcí by podle něj mohlo ohrozit obraz urbanistického dědictví České republiky, který tvoří například historická centra měst.
Projednávanou novelu stavebního zákona kritizuje také ombudsman Stanislav Křeček. „Rychlost a plynulost výstavby jde na úkor jiných veřejných zájmů – ochrany zdraví, životního prostředí, památek nebo kvality bydlení. Považuji za nepřijatelné, že tak zásadní změny jsou připravovány kvapně a bez dostatečné odborné diskuse,“ uvedl. Rozhodl se proto obrátit s konkrétními připomínkami na členy tří poslaneckých výborů. Žádá, aby poslanci jeho výhrady při projednávání novely zvážili.
Novela má urychlit povolování staveb
Za novelou si poslanci všech vládních stran stojí. „Zákon je prioritou, protože se v České republice nemůže stavět tak rychle, jak bychom si představovali. Poptávka po nových bytech je obrovská, zvyšuje to ceny bydlení, takže čím dřív ten zákon bude platit, tím lépe,“ prohlásil předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.
Kritici upozorňují na to, že materiál mění celkem 42 zákonů a neprošel odbornou debatou s připomínkami. Další výhrady směřují například k otázce, zda budou stávající úředníci ochotni přejít pod novou státní správu.
Podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiřího Nouzy stavebníci dlouhodobě volají po formálně správném a prakticky funkčním právním rámci. „První čtení novely vnímáme jako šanci posunout se blíže k systému, který umožní stavět rychleji, efektivněji a s větší mírou jistoty pro všechny zúčastněné – investory, obce i stát,“ uvedl. Viceprezident svazu Zdeněk Soudný zároveň varoval, že pokud se komplexní návrh rozpadne, může se stát, že zákon namísto zjednodušení přinese další nejistoty.
Projednávaný návrh změny zákona vítá také Asociace nájemního bydlení. Podle jejího viceprezidenta Stanislava Kubáčka se dostupnost bydlení v Česku nezlepší, dokud se bude stavět málo, pomalu a nepředvídatelně jako dosud. Zařazení hromadných staveb bydlení mezi takzvané vyhrazené stavby by podle něj mohlo změnit tempo výstavby. „Důležité ale bude, aby se zrychlení řízení nezaseklo v praxi na nových typech průtahů nebo nedostatku kapacit,“ dodal Kubáček.
