Ochrana přírody je důležitá, ale musí se provádět tak, abychom se nevrátili do jeskyně, prohlásila v Interview ČT24 členka sněmovního výboru pro životní prostředí Karla Maříková (SPD). Podotkla, že Evropa znečišťuje životní prostředí v porovnání s jinými kontinenty jen málo a náklady na boj s klimatickou změnou by podle ní měli platit ti největší znečišťovatelé, jako je třeba Asie.
Maříková odmítá, že by lidstvo bylo „na cestě do záhuby“, jak na úvod klimatické konference OSN o změnách klimatu COP29 prohlásil předseda konference Muchtar Babajev, ázerbájdžánský ministr pro ekologii a přírodní zdroje. Podle Maříkové existuje způsob, jak „nejít cestou klimatického zeleného šílenství“ a nezničit ani přírodu.
„Sama OSN se vyjádřila, že ta opatření, která byla doposud, měla minimální efekt,“ řekla Maříková k současným ekologickým snahám. Státy by měly najít způsob, jak nepoškozovat přírodu, ale „nepáchat ani vlastní sebevraždu“. „Neměli bychom se ničit ekonomicky, nesnižovat si dosaženou životní úroveň a, v uvozovkách, když to přeženu, nevrátit se třeba do jeskyně,“ řekla poslankyně.
Maříková připustila, že součástí ochrany přírody a krajiny je i ochrana klimatu. „To, jak se chováme, celkově ovlivňuje celé prostředí kolem nás,“ zmínila. Podotkla ale, že ke změnám klimatu docházelo v historii již dříve bez nebo jen s minimálním lidským přičiněním. Účinek současných opatření je podle ní omezený. „Jsou věci, které prostě můžeme ovlivnit minimálně,“ dodala.
„Nemůžeme lidem nařídit, že třeba přestanou jezdit auty, přestanou jíst maso nebo přestanou topit fosilními palivy,“ myslí si poslankyně. „My jako společnost jsme k něčemu dospěli a nemůžeme teď všechno naprosto překopat a vrátit se třeba o tisíce let zpět,“ řekla.
Rozvoj nových technologií
SPD se podle Maříkové nebrání tomu, aby nové technologie, které budou případně ekologičtější, postupně nahradily ty staré. „Bylo to tak i v minulosti: mobilní telefony nahradily pevnou linku, počítače nahradily psací stroje. Nicméně nebylo to lidem vnucováno, nahradily se automaticky vývojem,“ řekla.
Podotkla, že sice odmítá nucení ekologičtějších technologií lidem, není ale proti jejich podpoře a doporučování. „Pokud si elektromobily najdou cestu na trhu, ať přirozeně vytlačí automobily se spalovacím motorem,“ uvedla například. Dále by se prý mohlo jednat o technologie výroby elektřiny, nejmenovala ale konkrétní příklady, o jaké postupy by se mělo jednat.
Součástí ochrany klimatu je i podpora rozvojových zemí tak, aby mohly odcházet od fosilních paliv či lépe zvládaly dopady klimatické krize. Tato problematika je také projednávána na konferenci COP29.
Podle Maříkové je ale otázka, jestli tyto státy dokáží smysluplně takových cílů dosáhnout. Dále odmítá, aby finanční podporu rozvojovým zemím platila rovněž Česká republika. „Nemůžeme dávat, když sami potřebujeme. (...) Pokud nemáme sami ve své zemi pořádek, pak nemůžeme chtít dotovat jiné země,“ řekla. „Ať to platí největší znečišťovatelé, Evropa to určitě není.“
