Neměli bychom se cítit jako malý stát, řekl Pavel. Vyznamenal Pitharta, Kubišovou nebo Rychetského

Nahrávám video

Česko si v sobotu připomnělo 105. výročí vzniku samostatné Československé republiky. Prezident Petr Pavel poprvé udělil státní vyznamenání, během ceremonie ocenil více než šedesát osobností. V projevu ve Vladislavském sále řekl, že má Česká republika díky členství v Severoatlantické alianci nejpevnější bezpečnostní ukotvení v historii, ocenil i význam Evropské unie. Státní vyznamenání na Pražském hradě udělil disidentům, hrdinům, umělcům, vědcům i sportovcům. Pavel ocenil Řádem Bílého lva bývalého premiéra české vlády Petra Pitharta, bývalého předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského či politika Karla Schwarzenberga.

„Od konce první republiky se naše území zmenšovalo, to ale neznamená, že bychom se měli cítit jako malý stát,“ poznamenal Pavel v projevu před předáváním státních vyznamenání ve Vladislavském sále Pražského hradu. Češi se podle něj často vrací k historickým prohrám a obdobím nesvobody. „Soustřeďme se ale více na úspěchy,“ řekl a poukázal na rok 1918 a 1989, ale například i na vstup do Severoatlantické aliance a Evropské unie.

Složitá novodobá historie přinesla i temné okamžiky, ke kterým by se podle Pavla měli Češi postavit čelem. Zároveň však má národ řadu „důvodů ke zdravému sebevědomí,“ i když má tendenci se podceňovat a ztrácet naději v lepší budoucnost. „K pozitivnímu pohledu do budoucnosti nepřispívá válka, kterou proti Ukrajině vede Rusko, ani islamistický teror, na který musí reagovat Izrael. My však dnes máme to nejpevnější bezpečnostní ukotvení, jaké jsme kdy v naší historii měli,“ řekl Pavel. Nelze ale podle něj spoléhat jen na vnější záruky spojenců, bezpečnost musí Česko posilovat zejména vlastními silami.

„Jsme Češi a jsme současně Evropané,“ řekl Pavel, který v projevu zdůraznil význam Evropské unie. „Společný evropský projekt není bez chyb, ale je to projekt, který má ty nejlepší motivace a cíle. My jsme jeho součástí a my také máme právo a všechny možnosti o něm spolurozhodovat,“ poznamenal prezident.

Česko je podle něj spolehlivým partnerem, což dokázalo například i velkou solidaritou s uprchlíky z Ukrajiny. Na směřování zahraniční politiky podle hlavy státu po dlouhé době panuje shoda mezi vrcholnými ústavními činiteli. Podařilo se podle Pavla najít shodu i s nejsilnějším opozičním subjektem, kterým je hnutí ANO vedené expremiérem Andrejem Babišem.

Podpora demokracie je v Česku podle Pavla dlouhodobě slabší než v západních zemích, u mnohých lidí se původní představy o demokracii nenaplnily a nyní mají pocit, že je příčinou toho, co se v minulých desetiletích nepovedlo. Varoval před vzestupem populismu. „Chceme být zemí svobodných a sebejistých lidí, nebo se části své svobody vzdáme a odevzdáme se do rukou někoho, kdo slibuje, že se o nás postará?“ tázal se.

Česko potřebuje nový plán pro budoucnost, vzdělanou a kvalifikovanou společnost, ekonomiku založenou na inovacích, míní prezident. „Musíme se připravit na nové výzvy, například na to, jak do našich životů zasáhne umělá inteligence nebo klimatická změna,“ uvedl. Apeloval na rychlejší odstraňování rozdílů mezi chudnoucími regiony a zbytkem země. „Státní správa musí být efektivnější a musíme jí pro to vytvořit legislativní podmínky, aby mohla rychle postupovat realizace důležitých projektů, například v oblasti dopravy nebo bydlení,“ poznamenal Pavel. Je podle něj potřeba potlačit národně specifické, často zbytečné skeptické myšlení.

Řád Bílého lva obdržel Pithart, Rychetský i Schwarzenberg

Jako prvního ocenil Pavel bývalého premiéra české vlády Petra Pitharta, kterému udělil nejvyšší státní vyznamenání. Signatář Charty 77 Pithart byl předsedou i místopředsedou federálního kabinetu, několikrát byl též ve vedení horní parlamentní komory.

Za zvláště vynikající zásluhy o stát v oblasti politiky byl oceněný Řádem Bílého lva také bývalý ministr zahraničí a čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, který zastával i post místopředsedy vlády, poslance i senátora.

Nejvyšší státní vyznamenání převzal také donedávna předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který byl kromě dvacetiletého předsedání soudu také vicepremiérem, ministrem spravedlnosti či senátorem. Rychetského původně měl v úmyslu vyznamenat také exprezident Miloš Zeman, řád mu ale nakonec neudělil kvůli verdiktu Ústavního soudu o zrušení některých částí volebního zákona.

Řád Bílého lva udělil Pavel i již zesnulým osobnostem – vojenskému letci RAF perzekvovanému komunistickým režimem Karlu Marešovi, vojáku a sokolskému cvičiteli Františku Pecháčkovi a politikovi, který stál u vzniku Československa, Milanu Rastislavovi Štefánikovi.

Pavel ocenil odvahu Mašínové

Řád Tomáše Garrigua Masaryka, tedy druhé nejvyšší státní vyznamenání, Pavel udělil katolickému knězi a filozofovi Tomáši Halíkovi či Zdeně Mašínové, sestře členů odbojové skupiny bratří Mašínů, které se v souladu se svými dřívějšími vyjádřeními rozhodl nevyznamenat. Řád TGM první třídy obdrželi také zpěvačka Marta Kubišová, in memoriam filozof Jan Sokol, spisovatel a bývalý politik Milan Uhde a lidskoprávní a politická aktivistka a signatářka Charty 77 Jarmila Stibicová.

Řád Tomáše Garrigua Masaryka druhé třídy obdrželi socioložka, bioložka a environmentalistka Hana Librová, občanský aktivista a dřívější vysokoškolský pedagog a politik Jan Šolc a zakladatel a dlouhodobý ředitel neziskové organizace Naděje Ilja Hradecký.

Nahrávám video

O plánovaném vyznamenání Mašínové prezident informoval už dříve, na její nominaci se shodly Poslanecká sněmovna i Senát. Minulý týden senátní petiční výbor předal vedoucí prezidentské kanceláře Janě Vohralíkové petici za to, aby Pavel vyznamenal i členy odbojové skupiny bratří Mašínů, Pavel už dříve uvedl, že by s oceněním Mašínů měl problém.

Příběh bratrů Mašínových a jejich přátel, kteří se rozhodli se zbraní v ruce opustit komunistické Československo, dodnes rozděluje společnost. Někteří lidé opakovaně požadují, aby jim bylo uděleno státní vyznamenání, jiní je označují za vrahy. Při jejich činnosti zemřelo šest lidí – v Československu dva příslušníci SNB a pokladník, v NDR tři policisté.

Medaile Za hrdinství obdrželi vojenští piloti i zachránci životů

Polovina oceněných medailí Za hrdinství jsou vojenští letci. Prezident ji udělil Jiřímu Pavlu Kafkovi, poslednímu žijícímu českému letci, který za druhé světové války působil v 311. československé bombardovací peruti RAF. Kromě Kafky byli in memoriam za hrdinství v boji vyznamenaní piloti 311. perutě RAF Josef Bernat, Oldřich Doležal a pilot 310. stíhací perutě Stanislav Zimprich.

Druhou polovinu medailí Za hrdinství udělil Pavel za záchranu života či životů. Medaili obdržel hasič Pavel Farka z Jihočeského kraje, který zachránil život těžce zraněnému motocyklistovi, a policisté Martin Salay a Jiří Štěpánek, kteří pomohli několika lidem při evakuaci hořící ubytovny v Táboře. Ocenění získal také Petr Jirout, jenž zachránil život dvouleté holčičce, která vypadla z okna do řeky Chrudimky.

Medailí Za zásluhy prezident ocenil Mišáka, Kelarovou, Jaroše i Grygara

Petr Pavel medailí Za zásluhy vyznamenal herce Jiřího Bartošku, Viktora Preisse a Petra Kostku, operní pěvkyni Magdalenu Koženou, dokumentaristku Olgu Sommerovou nebo hudebníka Vladimíra Mišíka, který v minulosti odmítl přijmout vyznamenání od Pavlova předchůdce Miloše Zemana.

Z kulturní a umělecké oblasti byli vyznamenáni dále například básník, prozaik a herec Miloň Čepelka, romská zpěvačka Ida Kelarová, ilustrátor a mimo jiné autor komiksu Čtyřlístek Jaroslav Němeček, autor knih pro děti a ilustrátor Petr Sís nebo in memoriam malířka a sochařka Květa Pacovská. Medaili prezident udělil také architektovi Miroslavu Masákovi, jenž byl též poradcem prezidenta Václava Havla, klavíristovi Ivanu Klánskému, prozaičce a scenáristce Evě Kantůrkové, zoologovi a publicistovi Miloslavu Nevrlému, malíři a sochaři Františku Mertlovi, jenž používá umělecké jméno Franta, a ředitelce Nadace Charty 77 Boženě Jirků.

Nahrávám video

Ze sportovců Pavel vyznamenal bývalou krasobruslařku Graham, čtyřnásobnou mistryni světa a dvojnásobnou evropskou šampionku, horolezce Jaroše, jenž jako první Čech vystoupil na všech 14 světových osmitisícovek bez použití kyslíku a vystoupil na nejvyšší vrcholy všech kontinentů. Oceněn byl také mistr světa i Evropy, motocyklový závodník Květoslav Mašita, sprinter Josef Neček, který se účastnil veteránských závodů až do 94 let, a československá horolezkyně a humanitární pracovnice Dina Štěrbová, která zdolala dvě osmitisícovky.

Medailí Za zásluhy hlava státu vyznamenala také dlouholetého náměstka ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS), signatáře Charty 77 Jaroslava Jíru nebo geochemika a ekologa Bedřicha Moldana, bývalého ministra životního prostředí.

Ocenění dostal také Vladimír Beneš, lékař se specializací na neurochirurgii a bývalý přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze, kardiolog a dlouholetý přednosta Kliniky kardiologie Institutu klinické a experimentální medicíny Vladimír Staněk, specialista na onkologii a onkologickou genetiku Marek Svoboda, lékařka a vědkyně věnující se onemocnění cystická fibróza Věra Vávrová nebo imunoložka Helena Tlaskalová-Hogenová.

Vyznamenáni dále byli lesnický a krajinný ekolog Josef Fanta, astronom a astrofyzik Jiří Grygar, vědkyně a zakladatelka a členka správní rady Nadace Experientia Hana Dvořáková nebo emeritní rektor Technické univerzity Liberec David Lukáš.

Pavel dále vyznamenal in memoriam Josefa Jařaba, amerikanistu, literárního historika a teoretika, překladatele a senátora, a legionáře Josefa Peška. Za zásluhy o stát v hospodářské oblasti obdržel medaili Miroslav Kopřiva, který se podílel na výstavbě vodní elektrárny Dlouhé stráně a založil inženýrskou společnost Energotis. Ocenění dostali také sbormistr a ředitel Kühnova dětského sboru Jiří Chvála a odbornice v oblasti předškolní výchovy a pedagogiky Eva Opravilová.

Zeman pozvání na Pražský hrad nepřijal

Mezi hosty byli kromě oceněných a jejich doprovodu zástupci vlády, vedení obou parlamentních komor a tamních výborů a klubů, rektoři, diplomatický sbor či představitelé církví.

Bývalý prezident Miloš Zeman se slavnostního předávání nezúčastnil, navštívil dvě jiné akce, které podle něj souvisí s 28. říjnem. Zemanův předchůdce Václav Klaus do Vladislavského sálu stejně jako v předchozích letech dorazil, stejně tak bývalá první dáma Dagmar Havlová.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 1 hhodinou

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 1 hhodinou

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 3 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 3 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami
Načítání...