Vládní strany se neshodnou na případném zavedení výpovědí bez udání důvodu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) poslanci návrh i tak předloží ve sněmovně. Pravděpodobně ale podporu nezíská. Kromě některých vládních stran totiž výpovědi bez udání důvodu odmítá i opozice. ODS a TOP 09 chtějí úpravu připojit k další novele zákoníku práce, kterou kabinet ještě neprojednal.
V jedné z brněnských restaurací pracuje zhruba čtyřicet lidí. Zaměstnavatel se sice snaží udržet stálý kolektiv pracovníků, ale výpověď bez udání důvodu by uvítal. „Ne vždy vyjdete se zaměstnancem v pohodě,“ řekl provozní restaurace Marek Hosnedel. Mohlo by to podle něj pomoci řešit řadu situací, se kterými měli zkušenost už dříve. „Když byl (zaměstnanec) ve zkušební době, tak to bylo dobré, ale po zkušební době už nechtěl chodit do práce, byl nemocný, nestíhal, začal se projevovat, že na to nemá,“ dodal.
Zatímco zaměstnanec už teď může dát výpověď bez udání důvodu, zaměstnavatel k ní důvod mít musí, například že ruší pracovní místo a zaměstnanec se tak stal nadbytečným, případně se může jednat například o závažné porušení pracovní kázně. „Je potřeba být v určitých situacích, neříkám že vždy, pružnější a schopnější reagovat flexibilněji,“ uvedl provozní restaurace v Českém Krumlově Ondřej Berka.
Bez potřebné podpory
O návrhu na uzákonění výpovědi bez udání důvodu zřejmě rozhodne hlasování ve sněmovně, a to i přesto, že proti stále zůstává část koalice. „Schválení pozměňovacího návrhu patrně většinovou podporu nenajde, nicméně tento návrh je správný, v důsledku by znamenal zvýšení reálných mezd zaměstnanců, a to z důvodu jednodušší změny zaměstnání a vyššího odstupného,“ argumentuje premiér.
Také místopředseda ODS a ministr dopravy Martin Kupka přiznává, že návrh podporu nemá. „Je možné říct, že těžko uspěje, ale z hlediska záměru i doporučení ekonomů hlavu a patu má,“ dodal.
Strany, které výpověď bez udání důvodu prosazují, mají ve sněmovně necelou čtvrtinu křesel. Koaliční partnery chtějí přesvědčit například výší odstupného, které by pak zaměstnanci náleželo. Část koalice ale překvapuje, že normu prosazují bez podpory všech vládních stran.
„My sami se snažíme k našim návrhům přistupovat týmově tak, abychom našli shodu v koalici a nedocházelo k tomu, že jednotlivé kluby budou hlasovat proti koalici,“ řekl první místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček. Zda jde třeba o porušení koaliční smlouvy, je podle něj otázkou dalších jednání a interpretací.
Šéfka sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová uvedla, že se nadále jedná a koaliční partnery se snaží přesvědčit. „Teď je ten ideální čas. Máme dlouhodobě nízkou nezaměstnanost, zaměstnavatelé si neustále stěžují, že nemají dostatek pracovní síly,“ argumentovala.
Proti je část koalice a celá opozice
Normu chce část poslanců ve druhém čtení přidat k další novele zákoníku práce. Vedle části koalice ale takový plán odmítá i opozice. „Soukromá firma by to velmi těžko mohla využívat, protože to by byly obrovské peníze, které by souvisely s odchodem zaměstnance, ale co by se dělo, tak by to bylo ve veřejném sektoru. Tam ty velké peníze můžete dát a nikoho z vlády to nezajímá,“ uvedl šéf poslanců SPD Radim Fiala.
„Subjekty zaměstnavatel a zaměstnanec nejsou ekonomicky stejně silné. Práva zaměstnanců jsou výdobytkem a výsledkem nějakého vývoje,“ uvedl předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO).
Změn v pracovním právu je víc. Výpověď bez udání důvodu chce část koalice přidat do chystané, už čtvrté novely zákoníku práce v tomto volebním období. Primárně řeší brigády nebo digitalizaci. Druhým čtením ve sněmovně už prošlo automatické zvyšování minimální mzdy a zrušení té zaručené v soukromém sektoru.
Předtím ministři práce a zdravotnictví prosadili úpravy, které reagovaly na protesty lékařů – rušily ustanovení o dalších přesčasech. Loňská novela zakotvila práci na dálku. Stejná norma zavedla povinnost předem rozvrhnout pracovní dobu takzvaných „dohodářů“ a přiznala jim nárok na dovolenou.
