Na integraci ukrajinských dětí do škol bude do srpna potřeba více než pět miliard, řekl Gazdík

Nahrávám video

Na začleňování ukrajinských dětí do škol v Česku bude do konce srpna potřeba asi 5,2 miliardy korun, řekl ministr školství Petr Gazdík (STAN). Peníze podle něj budou nutné na zajištění většího počtu pracovníků ve školství, adaptačních skupin, kurzy češtiny nebo jazykové tábory o prázdninách. Resort by chtěl peníze čerpat z rozpočtu státu, rezerv krajů, Evropské unie či norských fondů. Česko zatím lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu udělilo přes 233 tisíc víz. V sobotu jich přibyly tři tisícovky.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Gazdík už dříve uvedl, že pro integraci uprchlíků bude zapotřebí asi 17 miliard korun. Tato suma podle něj vychází ze současných průměrných nákladů na jednoho žáka a z předpokladu, že by do českých škol nastoupilo 120 tisíc ukrajinských dětí.

Podle posledních odhadů je v Česku asi 300 tisíc uprchlíků, z toho asi polovina jsou děti. Ministr upozornil, že teď ale není možné odhadnout, jak se situace bude vyvíjet dál. „Jaká bude situace v květnu, nikdo neví. V červnu tu může být uprchlíků už jen polovina, nebo jich může být dvojnásobek,“ řekl. Schválený rozpočet ministerstva je 249,6 miliardy korun.

Peníze mají jít na adaptační kurzy nebo výuku češtiny

„V tuto chvíli víme, že do konce srpna potřebujeme částku 5,2 miliardy korun,“ uvedl. Jde podle něj o peníze pro adaptační kurzy, asistenty pedagoga a další pracovníky nebo výuku češtiny pro cizince. Pro financování adaptačních skupin chce ministerstvo využít zjednodušených žádostí o dotace, takzvaných šablon. Vláda by o nich měla jednat příští týden.

 „V tuto chvíli to musí být národní peníze (nikoli evropské dotace). Jestli nám je v budoucnu Evropská unie proplatí, to je možné, ale my musíme reagovat rychle. Evropské mechanismy jsou přece jen poněkud pomalejší,“ řekl. Z rezerv krajů by se podle ministra měli platit dodateční asistenti pedagoga nebo ukrajinští učitelé.

Na kurzy češtiny nebo prázdninové volnočasové aktivity pro uprchlíky by ministr chtěl využít i peníze ze zahraničí. „Třeba norský velvyslanec mi při schůzce nabídl pomoc z norských fondů v tomto směru v řádu milionů eur. Zároveň vyjednáváme v Bruselu,“ uvedl ministr. Za jakých podmínek by se mohly konat letní jazykové kurzy pro běžence, by se podle něj mohlo vyjasnit v květnu.

Zřejmě dojde i na úpravu financování škol

Gazdík připomněl, že ministerstvo také na konci března bude zjišťovat, jak se ve školách změnil počet žáků. Statistikám chce přizpůsobit financování škol. Podobný sběr dat se podle něj pravděpodobně bude opakovat ještě v květnu. „Způsob řešení dlouhodobého začlenění ukrajinských dětí do českých škol v září budeme řešit v květnu a červnu podle situace, která se bude vyvíjet,“ dodal.

Jak avizoval už před vypuknutím války na Ukrajině, chtěl by ještě letos jednat i o možnosti přidání peněz pro nepedagogy ve školství. Zda se to podaří, si ale není jistý. „Státní rozpočet jsme skutečně zdědili ve vybrakovaném stavu a do toho v těch časech hojnosti jsme nešetřili ani na špatné časy. A my teď nejsme ve špatných časech, my jsme v extrémně špatných časech,“ uzavřel.

Česko už vydalo 233 tisíc víz

Česko udělilo lidem zasaženým ruskou agresí doposud přes 233 tisíc víz. V sobotu jich přibylo téměř tři tisíce. Na cizinecké policii a v asistenčních centrech se od počátku války zaregistrovalo téměř 127 tisíc uprchlíků. Ministerstvo vnitra o tom v neděli informovalo na Twitteru.

Skutečný počet ukrajinských uprchlíků pobývajících v Česku je pravděpodobně vyšší. Podle úterního vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) přišlo od začátku války na Ukrajině do České republiky kolem tří set tisíc běženců. Téměř polovinu uprchlíků tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy.

Počty udělených víz v posledních dnech klesají. V pondělí vnitro udělilo přes sedm tisíc víz, v úterý a ve středu okolo 5 tisíc, ve čtvrtek necelé čtyři tisíce a v pátek zhruba 3600. Snižuje se i počet lidí, kteří se registrují na cizinecké policii. V sobotu se jich nahlásilo přes 1500. Svůj pobyt nemusí hlásit děti do 15 let, kterých je podle posledních údajů ministerstva vnitra mezi uprchlíky přes 35 procent.

Nejvíce běženců zůstává stále v Praze, jejich počet se podle statistik ministerstva vnitra blíží 57 tisícům. Pražské asistenční středisko, které je společné pro Prahu a Středočeský kraj, dosud odbavilo 56 600 lidí, za sobotu více než osm set, uvedli hasiči na Twitteru. 

Další středočeská centra – v Kutné Hoře, Mladé Boleslavi a Příbrami – za sobotu odbavila 202 lidí, minulý týden ve stejný den jich bylo více než pět set, před dvěma týdny přes šest set. Ubytování centra zprostředkovala 83 uprchlíkům z Ukrajiny. Od začátku fungování středočeská krajská centra pomoci mimo Prahu odbavila 17 807 lidí a ubytování zajistila 2635 z nich.

Uprchlíci před válkou dostávají od úterý nově víza za účelem dočasné ochrany. Mohou tak pobývat na území Česka až rok. Zároveň mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání, na trh práce a nárok na další asistenci, například při ubytování. Kvůli přílivu uprchlíků chce vláda prodloužit nouzový stav zhruba o dva měsíce. Nyní platí od 4. března na 30 dnů. Žádost poslanci posoudí na mimořádné schůzi v úterý.

Desítky tisíc Ukrajinců by mohly v Česku zůstat

Vláda počítá s tím, že možná až dvě stě tisíc uprchlíků z Ukrajiny by mohlo nakonec v Česku zůstat natrvalo. Pro to, aby mohli v Česku i pracovat, je ale nezbytné naučit se jazyk. „Je teď opravdu obrovskou výzvou v řádu příštích několika týdnů rozjet masivní jazykové vzdělávání, aby lidé, kteří mají třeba i poměrně vysoké odbornosti, mohli pracovat v těch svých odbornostech,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).  

Resort také počítá s tím, že v ideálním případě bude mít většina příchozích zaměstnaneckou smlouvu. Pak by byli nejen kryti pojištěním, ale zároveň by přispívali do státního rozpočtu. „Teď po té krizové fázi, ve které jsme, přecházíme do krize strategie. A právě i v té formulované strategii je role obcí s rozšířenou působností čím dál tím větší,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).  

Podle návrhů resortu práce by mělo v dlouhodobém výhledu dojít na dotační programy na další rekonstrukce obecních bytů. Podpořit by se mohly také soukromé objekty, a to v případě, že u nové výstavby poskytnou část pro ubytování uprchlíků. Zvažuje se také odpuštění daně z pronájmu nemovitostí.

„Vzhledem k tomu, jak je válka vedena a jak se vyvíjí, je třeba počítat s tím, že uprchlíci tady nebudou pár měsíců. Pak možná nastoupí i jakási cirkulární výměna, kdy ti, kteří tu najdou práci, zůstanou pracovat,“ řekl ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ERÚ od ledna upraví tarify na vysokém a velmi vysokém napětí, chce uvolnit sítě

Energetický regulační úřad (ERÚ) od příštího roku upraví tarifní strukturu na hladině vysokého napětí (VN) i velmi vysokého napětí (VVN). Změny mají v sítích uvolnit až 3300 megawattů (MW) příkonu, což je patnáct procent kapacity soustav. Úřad si od úprav slibuje omezení zbytečných investic, což by v budoucnu mohlo snížit výdaje na regulované platby až o tři miliardy korun ročně. Průmyslové svazy změny tarifů ERÚ uvítaly.
11:38Aktualizovánopřed 8 mminutami

Žalobce Vagai dostal důtku, nebránil se proti vydání počítačů Jiřikovskému

Státní zástupce brněnského krajského státního zastupitelství Marek Vagai dostal důtku za to, že se nebránil proti rozhodnutí soudu, který loni v lednu vydal již dříve odsouzenému Tomáši Jiřikovskému zajištěné počítače. Elektronika pravděpodobně skrývala přístup k bitcoinovým peněženkám. Jiřikovský následně daroval část bitcoinů se sporným původem ministerstvu spravedlnosti. Důtku Vagaiovi navrhl jeho nadřízený, kárný senát Vrchního soudu v Olomouci v pondělí schválil návrh dohody o vině a kárném opatření. S ohledem na dohodu neprováděl dokazování.
před 42 mminutami

Nejednotnost NATO v souvislosti s Íránem nevyslala dobrý signál, řekl Koudelka

Nejednotnost v Severoatlantické alianci (NATO) v souvislosti s konfliktem v Íránu nevyslala dobrý signál, prohlásil na bezpečnostní konferenci ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Považuje to za chybu. Válka s Íránem podle něj zásadně ovlivňuje současnou ekonomickou a bezpečnostní situaci ve světě. Koudelka mluvil také o lednovém zadržení člověka, který je podezřelý z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Ukazuje to podle něj schopnost zasahovat proti protivníkům, ale má i symbolický význam. Současná bezpečnostní situace je podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky nejsložitější od studené války.
09:11Aktualizovánopřed 51 mminutami

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
před 1 hhodinou

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 1 hhodinou

NKÚ: Peníze na covidové zotavení nemocnice využily z části neúčelně

Peníze určené na posílení odolnosti a připravenosti klíčových tuzemských nemocnic na možné hrozby přispěly k tomuto cíli jen omezeně. Příjemci je z části vynaložili neúčelně a neefektivně. Nemocnice pořizovaly i přístroje, které nepotřebovaly nebo pro ně neměly dostatek kvalifikovaného personálu. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotních služeb.
před 3 hhodinami

Koaliční rada projedná návrh zákona o veřejnoprávních médiích

Koaliční rada by se měla vpodvečer zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby. K návrhu ministerstva kultury přišlo přes tři sta připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev. Po dohodě v koalici předlohu dostane k projednání vláda. Podle dřívějších informací premiéra Andreje Babiše (ANO) by měla vzniknout pracovní skupina za účasti generálních ředitelů obou veřejnoprávních institucí.
před 3 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne rozebrali i spor o nového náčelníka armády

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali spor o nově zvoleného náčelníka české armády, situaci v Knihovně Václava Havla a Sudetoněmecký sjezd v Brně. Pozvání přijali advokát Tomáš Sokol, publicista Jefim Fištejn, komentátor Václav Dolejší, jazykovědec Karel Oliva a ředitelka spolku Díky, že můžem Bára Stárek. Diskusi moderovala Jana Fabiánová.
před 4 hhodinami
Načítání...