Na devadesátce až dvě stě. V obcích se doprava zklidnila, mimo ně řidiči hřeší dál

Nahrávám video

Jedním z důsledků možnosti odebírat řidičský průkaz za výrazné překročení rychlosti je podle policie zklidnění dopravy ve městech a obcích. Nejčastěji ale o doklady přicházejí řidiči, kteří výrazně překročí rychlost mimo obec. Tam, kde platí devadesátka, jsou někteří schopni jet i dvousetkilometrovou rychlostí. V obcích počet přestupků podle dopravní policie v poslední době klesá, a to i díky přibývajícím radarům, které prokazatelně provoz zklidňují. Policie ovšem dodává, že ne všude jsou vhodné.

Při jedné z kontrol strážci zákona zaznamenali řidiče, který jel na povolené devadesátce rychlostí o 35 kilometrů za hodinu vyšší. Během čtyřiceti vteřin hlídka šoféra dojela a uložila mu pokutu. „Na místě je to sankce dva a půl až tři a půl tisíce korun a k tomu čtyři body,“ upřesňuje dopravní policista sloužící na jihu Moravy David Šuhaj.

Řidič s přestupkem souhlasil a na místě zaplatil dva a půl tisíce. Podobně dopadl i další šofér, který jel v tomtéž úseku rychlostí 122 kilometrů v hodině. Na hlavním tahu ze Svitav do Brna to podle policie není ničím ojedinělým. „Komunikace není stavěná na dálniční rychlosti, které tady bohužel často změříme. Řidič se nedokáže bezpečně zařadit v úseku, kde může předjíždět, a pak z toho vznikají kolizní situace,“ vysvětluje mluvčí jihomoravské policie David Chaloupka. 

Jeden z řidičů místem nedávno jel dokonce rychlostí dvě stě kilometrů za hodinu. Kromě pokuty okamžitě přišel o řidičský průkaz. „Ve spoustě případů řeknou, že s přestupkem nesouhlasí a chtějí do správního řízení, kde už se snaží si najmout právníka,“ popisuje Šuhaj. 

Někteří rychlost překračují i v obcích

Část řidičů ale jezdí rychle i v obcích. Třeba v brněnské městské části Bohunice naměřili policisté řidiči BMW v úseku s povolenou padesátkou 120 kilometrů v hodině. I on přišel o doklady. Podle ředitele dopravní policie Michala Hodbodě vloni touto dobou přišlo o doklady 1271 řidičů, zatímco v letošním roce už 1481. „Je to o tom, že se i takticky více soustředíme na vyšší překračování rychlosti,“ uvádí Hodboď.

Policisté k letošnímu 18. září věnovali měření rychlosti mimo obec o něco více hodin než vloni a zjistili o zhruba pět set přestupků více. V obcích si ale řidiči dávají větší pozor – počet pokutovaných šoférů je v nich oproti loňsku o více než osm tisíc nižší. „Zase to souvisí se situací, která je v rámci republiky,“ říká Hodboď, podle něhož se lidé s klasickými úsekovými radary setkají především právě v obci. „Ale mimo ně, tam je měřičů minimum,“ dodává.

Například obcí Blešno ležící na hlavním tahu mezi Hradcem Králové a Kvasinami, která nemá ani pět set obyvatel, projede denně sedmnáct tisíc aut. Podle starosty Miloše Buroně (nestr.) často jezdí rychleji, než by měla. V polovině července tak nainstalovali úsekové měření, které vede přes celou obec a je dlouhé zhruba dva kilometry. 

„Když jsme prováděli kontrolní měření před zřízením radarů, tak se číslo projíždějících vozidel, která dodržovala rychlost, pohybovalo kolem 35 procent,“ přibližuje Buroň. Teď ovšem pozorují výrazné zlepšení.

Radary pomohly i v Nošovicích

Stejně je tomu v Nošovicích na Frýdecko-Místecku. Ani jedné obci peníze z pokut do kasy nejdou. Oceňují ale hlavně klidnější provoz. Zatímco před instalací radaru v Nošovicích rychlost nedodržovalo až 68 procent řidičů, teď jejich počet podle městské policie Frýdek-Místek klesl na desetinu.

Řidiče v obci měří v nejrizikovějším místě, a to u školy, kde silnici přecházejí děti. Podle starosty Jiřího Myšinského (nestr.) přitom na místě byla už v předešlých letech nejvyšší povolená rychlost čtyřicet kilometrů v hodině a u školy byl také semafor. „Přesto tam řidiči jezdili nepřiměřenou rychlostí,“ popsal.

Než ale radnice měřicí zařízení nainstalují, je potřeba souhlas policie. „Musí se na to jít s citem. Situace, kdy by byl všude, za každým rohem, radar, není úplně ideální řešení. My z toho důvodu máme i v zákoně určité mantinely,“ vysvětluje Hodboď. Souhlas policie připojí tam, kde to dává z hlediska bezpečnosti smysl. Často právě v blízkosti škol nebo míst, kudy chodí hodně lidí. Třeba v okolí autobusových zastávek. 

V Kladně plánují měřit kvůli výhradám místních

Měřit se brzy začne i v Rakovnické ulici v Kladně. Město tam chce mít radar kvůli výhradám místních. Ti si na rychle jedoucí řidiče stěžují opakovaně. Radnice upřednostňuje pravidelné měření. S kamerou u silnic stojí tamní strážníci několikrát do měsíce. O přesných místech předem informují.

„To, že tu informaci dáváme předem, by měli lidé chápat tak, že myslíme na jejich bezpečí a chceme, aby se po Kladně jezdilo v souladu se zákony,“ přibližuje mluvčí tamní městské policie Zuzana Horková.

O tom, kterých ulic se měření dotkne, rozhoduje finálně dopravní inspektorát. Jde ale o – co se týče rychlosti – problematické úseky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 2 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 2 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 4 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 5 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 6 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 8 hhodinami
Načítání...