Ministerstvo zdravotnictví chce současný zákaz neakutní péče v nemocnicích do týdne zmírnit. Nemocnice by si pak samy rozhodovaly o návratu ostatních pacientů podle toho, jak jim ustupující koronavirová epidemie uvolní kapacity. Projeví se to nejspíš v druhé půlce dubna. Plošný návrat odkladné necovidové péče nastane ještě později.
Místo gynekologicko-porodnického oddělení byla od ledna v nemocnici v Chebu covidová jednotka. Nyní ji zaměstnanci připravují na návrat k původnímu účelu. „Jsme rádi, že epidemie polevuje, personál se těší zpátky a pevně doufám, že začátkem května bychom mohli otevřít porodnici,“ říká primář porodního oddělení Jozef Bobrik.
V chebské nemocnici je to už třetí uzavřená koronavirová jednotka. Pacientů v regionu citelně ubylo. „Situace se výrazně v posledních týdnech zlepšila, ale k normálu to má ještě hodně daleko,“ popisuje mluvčí karlovarské krajské nemocnice Vladislav Podracký.
Nemocnice v Karlovarském kraji se teď snaží pomáhat zařízením, která přebírala jejich pacienty v době, kdy na tom byly nejhůř. I proto jsou s plány návratu k běžnému provozu zatím opatrní.
„Jen za poslední týden jsme přijali deset pacientů s covidem z Ústeckého kraje a budeme v tom pokračovat. Navíc pokud se situace dál zlepší, tak chceme přechodného období využít, aby si naši zaměstnanci odpočinuli,“ přibližuje Podracký.
Počítají, že pak je čeká další náročné období. „Nedá se vyloučit, že gynekologické nemoci zachytíme v pozdějším stadiu, a léčení bude mnohem namáhavější a složitější. Jsou tam obrovské resty, nevím, jestli to někdy doženeme, ale budeme se o to snažit,“ vysvětluje primář Bobrik.
Péče se odkládá příliš dlouho
Podle šéfa pražské Všeobecné fakultní nemocnice ale odkládali ostatní péči příliš dlouho. „Ztráta se nedorovná nikdy, je potřeba říct nahlas, to se nedorovná a hotovo! Někdo, jakkoli to zní krutě, se té péče už prostě nedožil, někdo se toho dočká za nějaký čas, někdo mezitím bude potřebovat péči jinou, protože se jeho zdravotní stav změnil,“ říká ředitel David Feltl.
Ve Všeobecné fakultní nemocnici zatím úbytek covidových pacientů nepocítili. Jejich počty sice nerostou, dál ale přebírají nemocné z celé republiky. I pro ostatní pacienty se snaží dál dělat, co je v jejich silách. „Řídíme se stavem pacienta, řídíme se neodkladností, není to jako že něco je elektivní (výběrové), a něco není elektivní,“ přibližuje ředitel.
Plošný zákaz takzvané elektivní péče by mohlo ministerstvo zdravotnictví zrušit do konce dubna. „Už to bude znamenat, že to bude moci být posuzováno regionálně a každý ředitel bude moci rozhodnout, že bude postupně obnovovat péči,“ popisoval ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).
V pražské Všeobecné fakultní nemocnici sestavuje každá klinika vlastní plán. „Protože nevidíme úplně jednoznačně, jak to bude, tak chystáme různé scénáře. Je potřeba být připraven na to, že až se nám podaří ucpat tu díru do lodi, tak je zkrátka potřeba ještě dopádlovat na břeh,“ říká přednosta kardiologické kliniky Aleš Linhart.
Zabere to podle něj nejméně měsíc, možná i déle. Například v Chebu ale doufají, že to bude už v řádu týdnů.
Obsazenost nemocnic klesá
Rozhodující bude podle ministra zdravotnictví chování lidí o velikonočních svátcích. To ovlivní pozdější vývoj. Platí ale, že úplný návrat k běžné péči bude možný, až když v nemocnicích zůstanou jen dva až tři tisíce pacientů s koronavirem.
V sobotu počet hospitalizovaných přesahoval šest tisíc. Hodnotu lze porovnat s předchozími sobotami. Z tohoto pohledu epidemie vrcholila v půlce března, kdy bylo hospitalizovaných přes osm a půl tisíce.
Při porovnání pacientů ve vážném stavu podle sobot je vývoj podobný. Nynějších 1446 obsazených lůžek představuje návrat k hodnotám z konce února.
Na jednotkách intenzivní péče je v průměru volná zhruba pětina míst s neinvazivní nebo umělou plicní ventilací. Napříč regiony se ale hodnoty liší.
Odklady zákroků v praxi
Tomáš Obůrkovi se začal zhoršovat zrak na konci roku 2019. V pravém oku měl pokročilý šedý zákal a v levém počínající. Záhy dostal termín v jihlavské nemocnici. Jenže přišla první vlna pandemie. Dočkal se až v létě s tím, že druhé oko přijde na řadu na podzim. A to přišla druhá vlna.
Čekat už nechtěl, a tak vyhledal soukromou kliniku. I tam mu zákrok zaplatila pojišťovna. Teď už vidí zase jako dřív.
Klinika, kde operaci podstoupil, si nechala zpracovat průzkum. Ten ukázal, že se na rozdíl od Tomáše Obůrky desetina seniorů návštěvě očaře dlouhodobě vyhýbá. Víc než rok si nenechalo zkontrolovat zrak dalších 18 procent lidí starších pětašedesáti let.
„V kritické skupině seniorů zájem zřejmě ze strachu před nákazou výrazně opadl, ten zrak je podstatný smysl a u řady seniorů tak zbytečně může dojít ke strádání,“ říká lékařka oční kliniky NeoVize Eva Jerhotová.
Podle dat Všeobecné zdravotní pojišťovny loni ubylo i preventivních vyšetření, ať už šlo o rakovinu tlustého střeva anebo prsu.
Kardiology zase trápí, že třeba pacienti s infarktem řeší své obtíže později, a tak mívají často i těžší následky. Třeba Richard Češka ale v poslední době zaznamenal u některých pacientů větší zájem o prevenci.
„Lidé si přece jenom začínají uvědomovat, že i to, že mají další nemoci, jim přináší riziko i pro ten covid, a proto se někteří začínají víc zajímat o svoji hypertenzi, hypercholesterolemii, o svoji cukrovku a starají se o sebe víc,“ popisuje vedoucí Centra preventivní kardiologie ve Všeobecné fakultní nemocnici Richard Češka.
