Města a obce bojují proti zrušení některých poboček pošty. Počet je konečný, upozorňuje podnik

Nahrávám video

Představitelé měst a obcí v těchto dnech jednají o rušených pobočkách České pošty. Ta sice avizovala, že je připravená seznam rušených poboček upravit, jejich počet – tři sta – je ale neměnný. Hlavním důvodem je vysoká ekonomická ztráta podniku. Obce se snaží hledat řešení, navrhují třeba přeměnu poboček v Poštu partner. Státní firma ale tvrdí, že ani taková forma se jí nevyplatí.

Zavírání poboček pošty se dotkne i Českého Krumlova. Místo tří zde bude jenom jedna. Město jednalo se zástupci pošty a navrhovalo zřízení Pošty partner, kterou by mohlo z části financovat. To ale pošta odmítá. Některým starostům pak navrhuje možnost takzvané Pošty partner plus. Tu by ale obce musely zaplatit kompletně.

„Při variantě, kterou mají na stole, že bychom platili poště veškeré náklady a neměli ze služby jakýkoliv příjem, to nepřipadá v úvahu,“ konstatoval starosta Českého Krumlova Alexander Nogrády (ANO).

Podobný návrh má na stole i vyškovská radnice a tamní nemocnice, vedle které se pošta ruší. Každý měsíc tu pošta vyplatí pacientům milion korun na důchodech. I proto chce Vyškov o variantě financování jednat se zástupci podniku i s nemocnicí. „Pokud to bude dávat nějaký smysl z hlediska veřejné služby, tak si umím představit, že i město Vyškov by se na tom podílelo,“ podotkl starosta Karel Jurka (ODS).

Další jednání je naplánované na konec dubna. Pokud se strany nedohodnou, přejde agenda rušené pobočky na hlavní poštu. „Kapacita pošty ve Vyškově ve Dvořákově ulici je dostačující k tomu, aby zvládla obsloužit i klienty ze zrušené pobočky,“ tvrdí vedoucí oblastní pošty ve Vyškově Markéta Jansová.

V Pardubicích mělo původně skončit sedm poboček, jednu z nich se ale povedlo zachránit. Podle primátora Pardubic Jana Nadrchala (ANO) se také podařilo domluvit výměnu některých rušených poboček za ty, které měly zůstat zachovány. Výběr rušených pošt podle něj nebyl příliš logický. 

Celkem tři sta rušených poboček je ve zhruba 130 obcích. Podnik tvrdí, že s většinou má domluvený termín jednání o případných změnách. „Předpokládáme, že do konce dubna, do začátku května všechna jednání uzavřeme. Je to v našem zájmu, je to samozřejmě v zájmu starostů, ale chápeme, že ne vždy se termíny potkají,“ informoval mluvčí České pošty Matyáš Vitík.

Ve středu se má vedení pošty sejít s odbory a jednat o rušení poboček bude i vláda.

Proti rušení poboček je i rada postižených

Rušení některých poštovních poboček se nelíbí ani Národní radě osob se zdravotním postižením. Ta si dokonce myslí, že zavření některých bezbariérových pošt by mohlo být porušením úmluvy OSN o právech osob s postižením.

Problém nastává například v Mariánských Lázních. Na rozdíl od hlavní pošty v centru, která má zůstat zachována, je vybraná ke zrušení pobočka, která je přístupná i pro zdravotně handicapované.

„Všem bych přála tlačit vozík nebo kočár s osmdesátikilovým klientem do kopce u hlavní pošty,“ řekla k situaci Zuzana Kovandová z místního Střediska sociálních služeb Víteček. Jakmile kopec po dlažebních kostkách návštěvníci hlavní pošty vyjedou, čeká je ještě schodiště bez schodolezu a za dveřmi pošty dalších sedm schodů.

„Někteří říkají: 'Ale vždyť je tam před poštou zvonek, vy zazvoníte a úředník vám půjde něco vyřídit dolů.' Já nechci vyřizovat věci na chodníku, to je urážlivé, dehonestující,“ upozorňuje předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása.

Mluvčí pošty Matyáš Vitík připouští, že i v podobných případech je společnost připravena o výměně rušených poboček jednat. 

Hustota poštovních poboček
Zdroj: ČT24

Síť poboček

V tuzemsku připadá na každých sto tisíc obyvatel třicet poboček pošty. Je to nejvíc v celé Evropě. Po plánovaném zrušení tří set poboček to bude necelých 28.

Česká pošta má v současné době 12 tisíc zaměstnanců. Chystá se ale škrtnout 1600 míst – 950 v souvislosti s rušením poboček, pět set v logistice a další stovku v administrativě. Počet zaměstnanců by tak klesl na 222 na každých 100 tisíc obyvatel. Teď jich je 240, tedy stejně jako třeba v Německu.

Počet zaměstnanců pošty
Zdroj: ČT24

Tam stát zprivatizoval velkou spolkovou poštu v roce 1994. Kromě akciovek Telekom, Poštovní banky vznikla také Německá pošta (Deutsche Post).

Více než čtvrt století od privatizace je tento koncern v dobré finanční kondici, ale ne kvůli původním službám. „Nákladní doprava byla loni naší rockovou hvězdou. Vydělala více než dvě miliardy eur. Expres vydělal další čtyři miliardy. To je polovina zisku celé společnosti,“ uvedl předseda představenstva Deutsche Post DHL Frank Appel. Dlouhodobě ztrátovým byznysem Německé pošty jsou naopak listovní služby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 3 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 4 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 5 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 6 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 7 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 10 hhodinami
Načítání...