Pokud by se sněmovní volby konaly v uplynulém prosinci, jasně by v nich zvítězilo hnutí ANO se ziskem 35 procent hlasů. Druhá by podle volebního modelu agentury Median skončila ODS, kterou by volilo 13 procent lidí. Následují Piráti s podporou 10,5 procenta a hnutí SPD s devíti procenty. Pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny by překonaly ještě STAN a TOP 09. KDU-ČSL by podle aktuálního modelu dostala 2,5 procenta hlasů.
Podpora ANO se od září 2022 drží nad hranicí 30 procent, loni v listopadu dosáhla 34,5 procenta, v prosinci 35 procent. Podpora ODS na konci roku o 2,5 procentního bodu klesla, předchozí měsíc činila 15,5 procenta. Obliba Pirátů se podle autorů průzkumu nadále drží těsně nad hranicí deseti procent.
„SPD naopak ve čtyřech z posledních pěti průzkumů desetiprocentní hranice nedosáhla,“ uvedl Median. Hnutí STAN by v prosinci získalo 6,5 procenta a TOP 09 šest procent hlasů. Pod potřebnou pětiprocentní hranicí zůstaly KSČM a SOCDEM se shodným ziskem 4,5 procenta. Dvě a půl procenta hlasů by vedle lidovců získalo ve volebním modelu Medianu ještě hnutí PRO 2022 a Přísaha, pro Zelené by hlasovalo 1,5 procenta voličů.
„V prosinci 2023 by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí. Překonání pětiprocentní hranice je ale u stran, které se kolem ní pohybují (STAN, TOP 09, SOCDEM, KSČM), nejisté,“ upozornila agentura. Statistická odchylka činí půl procentního bodu u malých stran a až 3,5 procentního bodu u největších stran.
Strany aktuální vládní koalice, tedy ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Pirátů, mají v součtu podporu 38,5 procenta potenciálních voličů, získaly by dohromady 90 poslaneckých křesel ve dvousetčlenné sněmovně. Hnutí ANO by si v prosincových hypotetických volbách připsalo 87 poslaneckých mandátů a SPD 23 křesel. Zisky mandátů jsou pro jednotlivé strany, nezohledňují tedy případné předvolební koalice. Rozložení mandátů by se oproti listopadu nijak nezměnilo.
Ochota zúčastnit se sněmovních voleb byla v prosinci podobná jako předchozí měsíc, dosáhla 68,5 procenta. Hlasovat by určitě šlo 56 procent respondentů, dalších 12,5 procenta účast zvažuje. Naopak určitě by ke sněmovním volbám nešlo 27 procent oslovených a spíše by do volebních místností nedorazilo 4,5 procenta lidí. Volební účast v minulých volbách v říjnu 2021 byla 65,43 procenta.
Polovina respondentů odpověděla, že si jsou v případě voleb jistí svou účastí i volenou stranou. Necelá třetina si je jista svou účastí, ale zatím nejsou pevně rozhodnuti o tom, kterou stranu by volili. Svou účastí ani volenou stranou si není jistých 12,5 procenta dotázaných a 5,5 procenta ví, pro koho by v případných volbách hlasovali, ale nejsou si jistí, zda by k volbám dorazili. „S ohledem na nezakotvenost poloviny voličů není vhodné predikovat, která ze stran se ziskem okolo pěti procent by se nyní dostala do Poslanecké sněmovny,“ uvedl Median.
